Test používaný k diagnostice sarkoidózy. Tkáň z lymfatické uzliny osoby trpící onemocněním je injikována intradermálně; vývoj granulomu v místě vpichu naznačuje, že subjekt má sarkoidózu.
Kveimův test je diagnostický test používaný k podezření na sarkoidózu, vzácné autoimunitní onemocnění charakterizované tvorbou granulomů v různých tkáních. Tento test byl vyvinut norským lékařem Mortenem Kveimem v 40. letech 20. století a používal se k diagnostice sarkoidózy před zavedením modernějších testů.
Sponzorováno
Během Kveimova testu se pacientovi injikuje suspenze tkáně obsahující granulomy z těla osoby s diagnostikovanou sarkoidózou. Nejčastěji se používá suspenze sleziny zemřelého pacienta s diagnostikovanou sarkoidózou. Poté se sleduje imunitní reakce pacienta na injikovanou tkáň.
Pokud má pacient sarkoidózu, může se vyvinout zánětlivá reakce v místě injekce během několika týdnů. Tato reakce může být pozorována pomocí různých diagnostických metod, jako jsou biopsie tkáně nebo pozorování typických granulomů pod mikroskopem.
Sponzorováno
I když byl Kveimův test historicky používán k diagnostice sarkoidózy, jeho použití se v současné době snížilo, protože existují modernější diagnostické metody, jako jsou CT vyšetření, biopsie a klinické vyšetření.
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Přečtěte si také naše další články