Hyperbarická oxygenoterapie (kyslíková terapie) – jaké má účinky a na co je dobrá? 4.85/5 (13)

• Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) je léčebná metoda, při které pacient dýchá čistý kyslík v tlakové komoře s tlakem vyšším než je atmosférický tlak. Tento zvýšený tlak umožňuje rozpouštění většího množství kyslíku v krvi, což má pozitivní účinky na různé zdravotní stavy a urychluje hojení.
• Zvýšené množství kyslíku v krvi zlepšuje dodávku kyslíku do tkání, což podporuje hojení ran, zejména v oblastech s omezeným krevním zásobením.
• Vyšší koncentrace kyslíku může mít přímý antibakteriální účinek a zlepšuje schopnost imunitního systému bojovat proti infekcím.
• Terapie podporuje tvorbu nových krevních cév, což zlepšuje prokrvení a hojení poškozených tkání.

Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) spočívá v dýchání téměř čistého kyslíku ve speciální místnosti nebo malé komoře.

Její hlavní použití je k léčbě nemocí souvisejících s potápěním, ale může zlepšit hojení a regeneraci i u lidí s různými jinými problémovými zdravotními stavy.

V roce 1662 postavil lékař první hyperbarickou komoru – uzavřenou místnost s řadou měchů a ventilů. Už v té době se věřilo, že tlak může pomoci léčit některá onemocnění dýchacích cest. Ve 40. letech 20. století se hyperbarická oxygenoterapie stala standardní léčbou pro vojenské potápěče.

Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v USA schválil hyperbarickou oxygenoterapii pro léčbu 13 onemocnění. V tomto článku se podíváme na hlavní benefity, které nám hyperbarická oxygenoterapie může nabídnout.

Výhody hyperbarické oxygenoterapie

Toto jsou terapeutické možnosti hyperbarické oxygenoterapie:

Problémy související s potápěním

Potápěči, kteří se z hloubky vynoří příliš rychle, jsou vystaveni riziku dekompresní nemoci. Při takovém vynoření z hloubky nastává to, že se v těle tvoří a expandují vzduchové bubliny. Může pak dojít ke vzduchové embolii.

Bez léčby se tyto stavy mohou stát život ohrožujícími během několika málo hodin. Léčba dekompresní nemoci může směřovat tímto směrem:

• příjem kyslíku
• v případě potřeby strávení času potápěče v dekompresní komoře

Hyperbarická oxygenoterapie vrátí osobu do tlaku neboli do hloubky, ve které se potápěl. Poté umožňuje postupnou dekompresi, čímž se zmenšuje objem bublinek v těle. Dekompresní nemoc postihuje v Evropě každý rok stovky potápěčů.

Další problémy, při kterých může pomoci hyperbarická oxygenoterapie

FDA v USA schválila hyperbarickou oxygenoterapii pro léčbu těchto problémů:

• Dekompresní nemoc
• vzduchová nebo plynová embolie
• anémie v důsledku těžké ztráty krve
• některé infekce mozku a dutin
• otrava oxidem uhelnatým
• popáleniny způsobené žárem nebo ohněm
• kožní štěpy
• nekrotizující infekce měkkých tkání
• osteomyelitida, infekce kostní dřeně
• arteriální nedostatečnost neboli nízký průtok krve v tepnách
• akutní traumatická ischemie, která může zahrnovat například poranění rozdrcením
• plynová gangréna
• radiační poškození, například v důsledku léčby rakoviny

Důkazy ukázaly, že v těchto případech je hyperbarická oxygenoterapie bezpečná a účinná. Pojišťovny obvykle hradí náklady na léčbu.

Někteří lékaři mohou používat hyperbarickou oxygenoterapii i k léčbě jiných stavů, třeba na některé typy ztráty sluchu.

Také rány a infekce, které nereagovaly na jinou léčbu, mohou reagovat na hyperbarickou oxygenoterapii. Může například pomoci snížit potřebu amputace u lidí s diabetickými vředy na noze.

Neschválená použití hyperbarické oxygenoterapie

Stále větší počet lékařů začal nabízet hyperbarickou oxygenoterapii jako alternativní terapii. Někteří to nazývají „zázračným lékem“ a tvrdí, že může pomoci s širokou škálou onemocnění.

Hyperbarické komory se tak nyní objevují v různých zařízeních, od nemocničních ambulancí až třeba po lázně. Existují dokonce i komory pro domácí použití (samozřejmě trochu jiné).

I když některá tvrzení mohou být pravdivá, FDA v USA vyjádřil obavy ohledně rizik používání hyperbarických komor neuváženě.

I na tyto zdravotní problémy se hyperbarická oxygenoterapie někdy používá:

• astma
• Bellova obrna
• zranění související se sportem
• deprese
• migréna
• HIV
• hepatitida
• srdeční choroby
• roztroušená skleróza
• dětská mozková obrna
• Parkinsonova choroba
• Alzheimerova choroba
• AIDS
• poranění mozku
• poranění míchy

Jak vlastně hyperbarické komory fungují?

Zákrok, při kterém jedinec přerušovaně dýchá téměř 100% kyslík, zatímco je uvnitř hyperbarické komory, která je natlakována na vyšší tlak, než je tlak na úrovni moře. Tělesné tkáně potřebují ke svému fungování kyslík a kyslík přivedený navíc může pomoci poškozené tkáni léčit se. Kyslík pod vysokým tlakem může za určitých podmínek zlepšit funkci tkání a bojovat s infekcí. Okolní tlak uvnitř komory je třikrát vyšší než tlak vzduchu, který lidé běžně dýchají. Dýchání téměř čistého kyslíku při tomto tlaku může tedy zvýšit koncentraci kyslíku dostupného pro plíce až trojnásobně.

Jak to probíhá?

Hyperbarická oxygenoterapie je obvykle ambulantní procedura a lékař doporučí určitý počet sezení (návštěv) v závislosti na stavu člověka.

Některým lidem s otravou oxidem uhelnatým třeba stačí i jedna návštěva. V některých studiích zahrnujících nekrózu měkkých tkání každý z účastníků šel v průměru na 8 ošetření. Takže záleží.

Hyperbarická oxygenoterapie obvykle probíhá takto:

1. pacient si obleče bavlněného lékařský plášť či jiné oblečení
2. sedí nebo leží v zapečetěné komoře, buď sám nebo s dalšími lidmi (existuje i komora velikosti malé místnosti
3. dochází na příjem stlačeného kyslíku, který může přicházet i přes masku
4. pacient může mluvit s terapeutem nebo technikem během sezení, je-li to žádoucí
5. někde je možný i poslech hudby nebo sledování televize na podporu relaxace

V komoře pro jednoho člověk obvykle pacient leží na stole, který se zasune do průhledné plastové trubky. Délka sezení bude záviset na důvodu léčby. Sezení může trvat 30 minut až 2 hodiny. U chronických onemocnění sezení obvykle trvá přibližně 2 hodiny. Nebo i o něco déle. Určí to lékař.

Může léčba hyperbarickým kyslíkem pomoci při zotavení po poranění mozku?

Kyslík je obecně dobrý pro mozek. Nedostatek kyslíku je špatný pro mozek. Je tedy příjem více než normální hladiny kyslíku pro mozek lepší?

To je otázka, která stojí za používáním hyperbarické oxygenoterapie (HBOT) k léčbě poranění mozku a dalších neurologických poruch.

Hyperbarická oxygenoterapie (HBOT) se po desetiletí používá k léčbě dekompresní nemoci. Je také schválena k léčbě některých dalších stavů, jako je akutní otrava oxidem uhelnatým a nehojící se rány.

Někteří praktici však začali nabízet HBOT i pro stavy, jako je Alzheimerova choroba, autismus, roztroušená skleróza, posttraumatická stresová porucha (PTSD), mrtvice a syndrom po otřesu mozku. Zdravotníci, kteří používají HBOT k mírnému traumatickému poranění mozku (mTBI), to dělají, protože doufají, že dodání většího množství kyslíku mozku pomůže zotavit se.

Protože se kyslíková terapie osvědčila při hojení různých typů ran, mnozí lékaři se domnívají, že by mohla zmírnit příznaky traumatického poranění mozku.

Víme, že mozkové buňky potřebují k přežití a správnému fungování kyslík. Trauma mozku narušuje tok kyslíku do poraněných částí mozku, což často vede k poškození buněk a dysfunkci. HBOT vhání do krevních cév mnohem více kyslíku, než je obvyklé, a je známo, že podporuje hojení poškozených tkání s nedostatkem kyslíku. Je tedy rozumné předpokládat, že dostat tuto překysličenou krev do zraněného mozku může být prospěšné.

Bohužel to není tak jednoduché. Poranění mozku se liší v závažnosti; ne všechna poranění mozku mají za následek poškození tkáně, které by mohlo těžit z přebytku kyslíku. Kromě toho mozek používá složitý komunikační systém, známý jako neurovaskulární propojení (NVC), který slouží k přivolání přesného množství kyslíku v konkrétních oblastech mozku podle potřeby. Nepotřebuje ani nepoužívá stejné množství kyslíku všude ve stejnou dobu.

Zatímco výzkum ukázal, že terapie hyperbarickou oxygenoterapií může být přínosem pro akutní, těžké traumatické poškození mozku (TBI), nezdá se, že by pomohla v případě akutního, mírného TBI nebo syndromu po otřesu mozku.

Bylo prokázáno, že léčba hyperbarickým kyslíkem pomáhá snížit otoky a podporuje hojení spojené s poškozením tkáně v místě rány. To je klíčem k pochopení, zda a jak je HBOT užitečná při léčbě poranění mozku.

 

Co říkají odborné studie

Vědci začali hyperbarickou oxygenoterapii zkoumat jako léčbu traumatického poškození mozku v 60. letech 20. století kvůli její schopnosti zpomalit buněčnou smrt, potlačit zánět a podpořit růst buněk a krevních cév. Většina výzkumu byla až donedávna prováděna na zvířatech kvůli etickým problémům spojeným s experimentováním na lidech s akutním vážným poraněním mozku.

Jedním z největších problémů, který komplikuje výzkum hyperbarické oxygenoterapie u poranění mozku, je schopnost provádět randomizované, dvojitě zaslepené, placebem kontrolované studie. Poranění mozku se velmi liší od člověka k člověku, takže je obtížné najít ke studiu pacienty s TBI, kteří mají podobnou závažnost zranění a postižené oblasti. Překážkou je také nalezení objektivního způsobu měření účinků HBOT.

Několik publikovaných studií selhalo při použití placeba. Nedávno někteří výzkumníci vymysleli a použili ve svých studiích placebo (také známé jako falešná léčba) pro HBOT, obvykle zvýšením tlaku vzduchu bez změny obsahu kyslíku v dodávaném vzduchu. Je to nedokonalé (protože tlak vzduchu se zvyšuje, zatímco kyslík zůstává stejný), ale zlepšuje spolehlivost výsledků.

Obecně mnoho studií prokazuje účinnost HBOT při zlepšování mozkových funkcí a kvality života u pacientů s mírným traumatickým poraněním mozku (mTBI), kteří trpí chronickými neurokognitivními poruchami.

Závěrem je, že HBOT může indukovat neuroplasticitu (lidský mozek má svůj vlastní přirozený opravný mechanismus, známý jako neuroplasticita. Neuroplasticita je proces, při kterém mozek přepojuje neurony, aby umožnil nepoškozeným částem mozku převzít funkci od poškozených. A hlavním palivem pro tento proces je kyslík.), což vede k nápravě chronicky poškozených mozkových funkcí a zlepšení kvality života u pacientů s mTBI s prodlouženým post-otřesovým syndromem (PCS) v pozdním chronickém stadiu. Studie také odhalují, že HBOT může snížit kognitivní poruchy související s výkonem paměti a konektivitou pomocí funkční MRI.

Měli byste zkusit hyperbarickou kyslíkovou terapii pro poranění mozku?

Hyperbarická oxygenoterapie je nakonec relativně neškodnou terapií, která by mohla být pro pacienty s poraněním mozku hodně příslibem, ačkoli vědecký verdikt stále není znám.

Volba je v konečném důsledku na vás, ale doufáme, že vám tento článek poskytl informace, které potřebujete k tomu, abyste se co nejlépe rozhodli.

Odborné studie a zdroje článku

• Hyperbaric oxygen therapy for traumatic brain injury: bench-to-bedside Autoři: Qin Hu, Anatol Manaenko
• Hyperbaric oxygen therapy for mild traumatic brain injury persistent postconcussion syndrome: a randomized controlled trial Autoři: Paul G Harch, Susan R Andrews
• Hyperbaric Oxygen Therapy (HBOT) for Traumatic Brain Injury and/or Post-traumatic Stress Disorder Autoři: Kim Peterson, MS, Donald Bourne, MPH
• Effect of hyperbaric oxygen therapy on chronic neurocognitive deficits of post-traumatic brain injury patients: retrospective analysis Autor: Amir Hadanny
• Autor obrázku: ViktoriaNov44 / zdroj: depositphotos.com

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Moderní medicína

Přečtěte si také naše další články