Obsah článku
- Autofobie, izolofobie nebo eremofobie, monofobie je strach z izolace, osamělosti nebo samoty.
- Existují různé stupně monofobie: někteří lidé potřebují s sebou konkrétního společníka, jiní potřebují, aby byla ve stejné místnosti jakákoli jiná osoba, a jiní vyžadují, aby byl někdo v domě.
Eremofobie je strach ze samoty nebo strach z osamělosti.
Eremo je slovo odvozené z řečtiny, což znamená osamělý a i fóbie je také řecké slovo, které znamená strach. Existují různé další termíny používané pro eremofobii. Například eremofobie, autofobie, monofobie a izolofobie. Tato všechna slova mají vlastně stejný význam – strach z toho být sám nebo být o samotě.
U člověka trpícího eremofobií se tedy vyvine iracionální a extrémní strach ze samoty.
Rozvíjení vztahů s ostatními lidmi je něco, co se nachází v genech člověka, a pokud to někdo nezažije nebo se mu nepodaří navázat vztahy, je pak zranitelnější vůči určitým zvláštním pocitům neklidu.
Pocity osamělosti se u každého člověka liší v závislosti na charakteru člověka. Jen málo lidí má tendenci být sám a takové chvíle samoty si jen málo lidí oblíbí. Mnoho lidí se snaží uniknout dlouhým okamžikům osamělosti, protože se necítí dobře, když jsou dlouho sami.
Eremofobie z psychologického hlediska je považována za úzkostnou poruchu, zvláště když je zahrnuta pod definici fobií. Eremofobie je tedy podobná jiným fobiím, které vznikají v konkrétních situacích, jako je klaustrofobie, která je označována jako pobyt v uzavřeném prostoru.
Příčiny Eremofobie
Příčiny eremofobie nejsou vědcům stále plně známy. Ale mnoho výzkumníků předložilo své teorie a hypotézy týkající se skutečných příčin eremofobie.
Je pozoruhodným faktem, že strach ze samoty nebo osamělosti má téměř každý. Toto je normální druh strachu a je třeba jej odlišit od existence fobie. Abychom porozuměli příčinám eremofobie, teorie říká, že jen málo fobií vzniká z podnětů a konkrétních situací, kterých jsme předurčeni se bát, protože jsou výsledkem progrese druhu.
Například á se říci, že dříve člověk, který byl zapojen do skupiny a pociťoval strach ze samoty, musel dříve nějak přežít a transformovat tuto vlastnost na své nastupující generace. Pokud zkombinujeme tuto přijatou predispozici s přítomností a několika typy stresových prvků nebo hrozících podmínek spojených s tím, že jsme bez partnera a přátel, může to poskytnout základ pro vznik a růst poruchy osobnosti nebo závislosti podobné fobii.
Existuje také další předpoklad o této fobii. A to ten, že tato fobie je zděděna podmiňováním. V životě přichází bod, kdy je samota spojena se stresovou situací nebo událostí nebo pocitem bezmoci, kdy člověk může ztratit kontrolu nad životem a pak se tento strach zobecňuje s dalšími situacemi, ve kterých je osamělost zapojena.
Vezměte si příklad z těch dětí, které jsou opuštěny v raném věku, nebo z těch dětí, které ztratily své rodiče. Dalším důležitým faktorem je šikana ve škole nebo neschopnost najít si přátele – to může také způsobit vznik strachu.
Další důležitá věc, kterou je třeba si zapamatovat, je, že eremofobie se obvykle vyskytuje se sociálními fobiemi u dospívajících. V tomto věku může ztráta přátelství nebo odmítnutí ostatními okolo významně bránit v dosažení identity.
To může s postupem času ztěžovat život o samotě. Tento typ fobie se může objevit u jedinců, kteří nemají dostatečné sociální dovednosti či mají nízké sebevědomí. Je důležité si uvědomit, že eremofobie může být nebezpečná, protože může také způsobit strach ze smrti.
Příznaky Eremofobie
Časté příznaky eremofobie jsou popsány níže.
Sponzorováno
Fyzické příznaky
Když osoba s eremofobií čelí situaci osamělosti, může vykazovat mnoho příznaků. Například zrychlený tep, třes, zrychlený dech, nadměrné pocení, bolest hlavy, svalové napětí, problémy s dechem a dokonce může pociťovat bolest žaludku.
Příznaky, které může člověk mít, se liší od člověka k člověku.
Kognitivní příznaky
Když se člověk dostane do situace, kdy se u něj rozvine eremofobie, bude pravděpodobně mít nepřetržitý proces negativního myšlení o samotě a bude také pochybovat o svém vlastním já, že čelí osamělosti z vlastních příčin.
Tyto myšlenky se stávají přehnanými a intenzivními, když je člověk sám a začíná pociťovat úzkost.
Symptomy v oblasti chování
A konečně, když mluvíme o eremofobii, zvažují se dvě chování. Při první se člověk zcela vyhýbá situacím, kdy je pravděpodobné, že bude sám, a druhá je okamžitě utéct, když člověk zůstane sám.
Léčba Eremofobie
Existuje mnoho různých způsobů, jak léčit lidi s fobiemi a mnoho terapií bylo v tomto ohledu shledáno prospěšnými. Následuje několik metod léčby eremofobie.
Expoziční terapie
Expoziční terapie je psychoterapeutický postup, při kterém pacienta terapeut postupně vystavuje situacím, ze kterých má obavy. Tato terapie se obvykle používá u lidí s jakoukoli fobií, což znamená, že je to užitečný nástroj k léčbě lidí s fobiemi. Tato terapie se používá k léčbě lidí, kteří přijali vyhýbavé chování, které si lidé vyvinuli v průběhu času. Konečným cílem této terapie je přinést zlepšení kvality života člověka, který se potýká s fobií. To aby fobie nemohly vytvářet žádnou překážku při uplatňování jeho schopností vypořádat se se životem.
Terapeut v této léčebné metodě vystaví člověka konkrétním předmětům nebo situacím, kterých se bojí. Tento proces zopakuje. Vše bude nejprve provedeno v kontrolovaném prostředí, kde se osoba bude cítit bezpečně, a poté se přesune na místo. V dalším kroku terapeut tuto situaci přenese do reálného života. Tyto pokusy vystavit pacienty takovým situacím mají za cíl znecitlivění pacientů na jejich strach.
Má se za to, že pokud se člověk častěji setkává s něčím, čeho se bojí, tím je pravděpodobnější, že se tohoto strachu postupem času zbaví.
Kognitivně behaviorální terapie
Kognitivně-behaviorální terapie je další běžně používanou terapií při léčbě fóbií. Je považována za užitečnější a důležitou při léčbě pacientů trpících fobiemi, včetně eremofobie.
Kognitivně-behaviorální terapie pomáhá terapeutovi odhalit skryté aspekty toho, proč se pacient cítí, myslí a chová určitým způsobem. Člověk trpící eremofobií může prostřednictvím kognitivně-behaviorální terapie snadno pochopit důvod, proč se u něj vyvinula a proč o svém strachu uvažuje tak, jak uvažuje.
Pochopení těchto věcí jistě pomůže člověku přijmout realističtější přístup, kdykoli bude myslet na samotu a strach s tím spojený.
Hypnóza
Fobie existuje v podvědomí pacienta, což znamená, že je nemožné pochopit, že konkrétní druh fobie není nebezpečný. Naše tělo a naše mysl budou stále reagovat na tyto situace.
Hypnóza má v úmyslu přímo se dostat do kontaktu s naším podvědomím a pokusit se změnit naše vzorce myšlení o fobiích. Proces hypnózy zahrnuje uvedení člověka do uvolněného stavu mysli. Terapeut bude s klientem o fobii komunikovat, aniž by ho nechal neustále ztrácet nad sebou kontrolu. Pokud klient přesně nezná hlavní příčinu fobie, může chvíli trvat, než se zjistí hlavní příčiny fobie.
Po poznání příčiny fobie půjde terapeut dále v léčbě a použije různé techniky ke změně reakcí klienta. To přiměje klienta, aby se pomalu a klidně postavil fóbii a přitom byl normální a klidný.
Sponzorováno
Nebojíte se o samotě? Neděsí vás to? Budeme rádi za komentáře.
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Fobie
Přečtěte si také naše další články