Sundown syndrom (syndrom západu slunce, syndrom soumraku) – co je to – příznaky, příčiny a léčba 4.71/5 (14)

Sundown syndrom (syndrom západu slunce) může postihnout osoby s demencí. S blížící se nocí může osoba s tímto syndromem pociťovat stále větší epizody zmatku, agitovanosti a rozrušení.

Rozrušení a změny osobnosti, ke kterým dochází u sundown syndromu, mohou způsobovat úzkost a představovat další výzvy pro pacienta a jeho pečovatele. Sundown syndrom má vazby na demenci, což je stav, který negativně ovlivňuje paměť, osobnost a schopnost uvažovat. Je také známý jako syndrom západu slunce.

Některé strategie a léky v oblasti životního stylu mohou pomoci zvládnout příznaky a zlepšit schopnost člověka spát. Cílem léčby je zajistit, aby dotyčný nezažíval strach nebo se omylem nezranil.

Příznaky syndromu

Jeden starší výzkum z roku 2011 naznačuje, že příznaky syndromu západu slunce se obvykle vyskytují pozdě odpoledne, večer a v noci.

Patné jsou zejména změny v chování a myšlení, jako například:

• zmatek, včetně toho, kde sami jsou a kdo jsou další lidé
• snížené úrovně pozornosti
• agitovanost a neklid
• úzkost
• přecházení a bloudění
• dezorientace
• křik
• poruchy spánku
• paranoia a podezíravost
• sluchové a zrakové halucinace
• změny nálad

Sundown syndrom se obvykle vyskytuje společně s nějakou formou demence, jako je Alzheimerova choroba. Ale ne každý s Alzheimerovou chorobou nebo demencí bude mít syndrom zapadajícího slunce.

Některé výzkumy z roku 2011 naznačují, že Sundownerův syndrom může urychlit mentální úpadek osoby s Alzheimerovou chorobou.

Je to syndrom zapadajícího slunce nebo delirium?

Někdy může být obtížné rozlišit mezi sundown syndromem a deliriem, které nastává důsledkem jiného stavu.

Mezi možné příčiny deliria patří:

• infekce močových cest
• mrtvice
• nízká hladina cukru v krvi
• nějaké drogy
• poranění hlavy
• otrava oxidem uhelnatým
• plicní nebo srdeční problémy

Příznaky deliria mohou být podobné příznakům Sundown syndromu, ale delirium obvykle začíná náhle, je dočasné a nevyskytuje se v určitých hodinách. Sundown syndrom je výraznější odpoledne a večer.

Někteří odborníci tvrdí, že lidé, u kterých se vyvinul sundown syndrom, již mohou mít určitý stupeň deliria.

Kdy navštívit lékaře

Bez ohledu na příčinu, pokud se u člověka začnou projevovat nové známky zmatenosti nebo neklidu, měl by on či jeho blízcí vyhledat lékařskou pomoc. Mohou mít stav, který vyžaduje naléhavou lékařskou pomoc. Pokud to bude syndrom zapadajícího slunce, lékař a další odborníci mohou poskytnout léky a patřičnou podporu.

Příčiny syndromu

K syndromu zapadajícího slunce mohou přispívat různé faktory.

Zejména pak tyto:

• duševní a fyzické vyčerpání v důsledku tlaků na pokus orientovat se v prostředí, které člověk cítí jako neznámé
• změny hladin melatoninu ovlivňující vnitřní tělesné hodiny a hranice mezi dnem a nocí
• snížené osvětlení, které ovlivňuje to, jak člověk věci vidí
• příliš mnoho nebo příliš málo světla
• verbální nebo neverbální komunikace jiných lidí, což může být pro pacienty obtížné interpretovat
• snížená potřeba spánku, která je běžná s tím, jak lidé stárnou
• poruchy spánku, například příliš málo spánku nebo často narušený spánek
• potíže při rozlišování snů od reality
• ztráta rutiny
• horší zrak a sluch
• účinky léků na předpis mohly vyprchat ke konci dne

Jedna malá studie na 36 lidech zjistila, že 53% pacientů pociťovalo podrážděnost, 47,4% zaznamenalo neobvyklé noční chování a 42,1% projevilo agresivitu.

Účastníci studie také hlásili:

• nějaké halucinace (40%)
• neobvyklé pohyby (37%)
• apatie (37%)
• ztráta inhibice (26,3%)
• úzkost (24%)
• bludy (18%)
• euforie (16%)
• změny ve stravovacích návycích (16%)

Tipy, jak Sundown syndrom zvládnout

Sundown syndrom může být náročný jak pro jednotlivce, tak pro jeho pečovatele, ale některé strategie mohou pomoci situaci lépe zvládnout.

Zde je několik tipů, které mohou pomoci:

• Pomozte člověku udělat něco, co v tuto denní dobu považuje za relaxační a příjemné.
• Udělejte si s pacientem večerní procházku, abyste snížili jeho neklid.
• Naplánujte si méně příjemné činnosti na začátek dne, kdy se s nimi člověk snáze vyrovná.
• Zvažte, zda k příznakům může přispívat hlad, únava, bolest nebo jiné faktory.
• Podporujte pravidelný režim v konzumaci jídla, pití, a i spánku a dalších každodenních úkolů.
• Uvažujte o tom, že byste denní spánek vyřadili, pokud se zdá, že pacientovi nepomohl.
• Zajistěte, aby osvětlení nebylo příliš jasné nebo příliš tmavé.
• Pokuste se minimalizovat hluk a další environmentální spouštěče, které by mohly zvýšit neklid a zmatek.
• Poznamenejte si změny chování a možná spouštěče. Je dobré je znát a vyhýbat se jim.
• Vyvarujte se nějakému omezování osoby, protože to může zvýšit její agresivitu.
• Umožněte osobě chození, pokud to potřebuje.
• Zvažte omezení užívání alkoholu, kofeinu a tabáku u pacienta.
• Vyhněte se hádkám, ale mluvte klidně a ujistěte osobu, že je vše v pořádku.
• V případě potřeby pacientovi jemně připomeňte čas.
• Sledujte co se děje na obrazovce a sledujte program, protože násilné nebo agresivní scény mohou být pro pacienta rušivé.
• Vytvořte si relaxační prostředí – třeba přehráváním hudby, kterou si pacient užívá, tichým sezením a případně držením za ruce.
• Diskutujte o jakýchkoli obavách s lékařem a požádejte o radu ohledně léků.

Mohou nějak pomoci další metody a prostředky?

Některé prostředky, které mohou pomoci, jsou:

• světelná terapie, která znamená kontrolované vystavení dennímu světlu nebo umělému světlu
• muzikoterapie, jako je relaxace při poslechu hudby, hraní na nástroje a tanec
• aromaterapie neboli expozice vonným olejům, jako je meduňka, levandule a cedr
• multisenzorická stimulace, při které se člověk věnuje aktivitám, jako je malování a muzikoterapie
• terapie přítomnosti, která zahrnuje přehrávání videa nebo záznamu milované osoby, aby pomohla uklidnit osobu

Ve většině případů je zapotřebí více výzkumu, aby se potvrdilo, že tyto metody mohou pomoci.

Léky

Pokud opatření v oblasti životního stylu nepomáhají, může lékař doporučit léky. Stojí za zmínku, že není zaručeno, že pomohou zvládnout syndrom zapadajícího slunce a některé mohou mít i nežádoucí účinky.

Možnosti jsou obecně tyto:

• inhibitory cholinesterázy, jako je donepezil (Aricept), jejichž cílem je snížit kognitivní pokles u lidí s Alzheimerovou chorobou
• Agonisté receptoru NMDA, jako je memantin -hydrochlorid (Namenda), jejichž cílem je zpomalit poškození mozku zodpovědné za příznaky Alzheimerovy choroby
• doplňky melatoninu nebo světelná terapie, které pomáhají vyvážit cyklus spánek-bdění
• antipsychotické léky ke zvládnutí bludů a halucinací

Pečovatel by měl ve spolupráci s lékařem rozhodnout o vhodném léčebném plánu. Pokud se příznaky změní nebo zhorší, může být nutné upravit plán nebo vysadit léky. Osoba by neměla používat žádné léky nebo doplňky bez předchozí kontroly u lékaře.

6 obecných rad, jak na syndrom zapadajícího slunce

Sundowning syndrom není jednoduchý problém, ale je to běžný jev, se kterým zápasí mnoho blízkých a jejich pečovatelů. I když se vám může stát, že sundown syndrom úplně nezastavíte, zde je 6 způsobů, jak můžete snižovat příznaky tohoto problému.

1. Hledejte spouštěče
Určité činnosti a prostředí mohou způsobit nástup syndromu u vašeho blízkého, například únava, hlasité zvuky, nepohodlí nebo změny prostředí nebo u jejich pečovatelů. Pomocí smartphonu nebo deníku sledujte, co spouští nebo zhoršuje příznaky, abyste se vyhnuli situacím, které podporují neklid a zmatek.

2. Vytvořte strukturu dne
Každodenní rutina může vašemu blízkému pomoci cítit se bezpečně tím, že minimalizujete překvapení a to snižuje jeho úzkost a zmatek. Nabídněte mu smysluplné činnosti dříve v průběhu dne, včetně fyzických cvičení a pohybu.

3. Vyrazte ven
Projděte se a dopřejte sobě i blízkému člověku sluneční světlo a čerstvý vzduch. Sluneční světlo může pomoci nastavit jejich vnitřní hodiny a také pomoci snížit zadržovanou energii.

4. Podporujte dobrý odpočinek
Únava a nedostatek spánku mohou příznaky dost zhoršit. Střídejte aktivitu s krátký odpočinkem a zajistěte, aby se váš milovaný dobře vyspal.

5. Omezte stimulace v pozdních odpoledních a večerních hodinách
Snižte světlo, omezte příjem kofeinu, zatáhněte závěsy nebo rolety, minimalizujte hluk a omezte nepořádek. Pokud je to vhodné, použijte uklidňující vůně jako levandule a uklidňující dotek.

6. Buďte milí
Přistupte k člověku klidně pomocí mírumilovného tónu hlasu. Ověřte pocity svého milovaného a rozptylte ho uklidňující hudbou nebo relaxačními aktivitami.

Sledujte své vlastní chování. Jako pečovatel můžete být unavení, frustrovaní, což může u člověka se ztrátou paměti vyvolat reakce na toto chování.

Shrňme si informace

Sundown syndrom může postihnout lidi s demencí, jako je Alzheimerova choroba. V pozdních odpoledních a večerních hodinách může tento syndrom vést ke změnám nálady a chování. Osoba může být nervózní, neklidná a možná agresivní a může mít potíže se spánkem.

Tipy týkající se životního stylu jsou první volbou pro zvládání sundown syndromu, ale lékař může navrhnout i léky. Lidé s demencí by neměli užívat žádné léky ani doplňky, pokud jim to nedoporučí lékař.

Máte se syndromem zapadajícího slunce nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

A přečtěte si o dalších syndromech

• Sticklerův syndrom – co je to – příznaky, příčiny a léčba

Studie na toto téma a zdroj článku

• Sundowning in Dementia: Clinical Relevance, Pathophysiological Determinants, and Therapeutic Approaches Autor: Marco Canevelli

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Alzheimerova choroba, Neurověda a neurologické poruchy

Přečtěte si také naše další články