Obsah článku
- Infekční mononukleóza je infekce obvykle způsobená virem Epstein-Barr. Virus se šíří slinami, a proto se mu někdy říká nemoc z líbání.
- Infekční mononukleóza se vyskytuje nejčastěji u dospívajících a mladých dospělých. Můžete ji však dostat v jakémkoli věku.
- Mezi příznaky patří: horečka, bolest krku, oteklé lymfatické žlázy. Někdy můžete mít také oteklou slezinu.
- Vážné problémy jsou vzácné.
- Krevní test může ukázat, zda máte infekční mononukleózu. Většina lidí se zdravotně zlepší za dva až čtyři týdny. Několik měsíců poté se však můžete cítit unavení.
- Léčba se zaměřuje na zmírnění příznaků a zahrnuje léky na bolest a horečku, kloktání slanou vodou a dostatek odpočinku a tekutin.
Infekční mononukleóza je způsobená virem EB (Epstein-Barrové), přenáší se slinami, propuká ale pouze v 5 případech ze 100. Projevuje se velkou únavou a zvětšením lymfatických uzlin. Průběh nemoci je povětšinou mírný, někdy ale může končit vážnějšími zdravotními komplikacemi. Z toho důvodu je důležité při podezření na onemocnění mononukleózou ihned navštívit lékaře.
Infekční mononukleóza, někdy též zvaná jako „nemoc z líbání“ je virové onemocnění, způsobené z 90 % virem EB. Tento vir patří do skupiny herpetických virů, podobně jako opar, neštovice či pásový opar.
Těžko se rozeznává od jiných bakteriálních či virových onemocnění a stejně jako všechny herpetické viry po prodělání infekce zůstává nadále v organismu člověka. Přežívá v organismu a v případě stresu, nadměrné zátěži, snížení imunity, zkrátka při jakémkoliv výrazném oslabení organismu, se znovu aktivuje.
K nákaze mononukleózou dochází přenosem slin. Rizikovou aktivitou je tedy líbání, či sdílení pití nebo cigarety mezi více lidmi. Právě proto se mononukleóze říká nemoc z líbání. Projevuje se zvětšením lymfatických uzlin v oblasti třísel, podpaží a krku a velmi silnou únavou. Dále mononukleózu často doprovází vysoká horečka (až 40 °C) a bolesti v krku. Příznaky mononukleózy u dětí i dospělých jsou shodné s jinými infekčními onemocněními, především s angínou.
Infekční mononukleóza – ilustrace
Onemocněním trpí povětšinou děti a mladiství, může se však vyskytnout i u lidí ve středním a starším věku. Ohroženi jsou především lidé s oslabenou imunitou. Rizikovou skupinou jsou pak lidé měnící často své sexuální partnery.
Diagnostika mononukleózy a inkubační doba
Inkubační doba od nakažení virem po první známky onemocnění je 4-6 týdnů. Při podezření na mononukleózu navštivte lékaře. Mononukleóza se diagnostikuje pomocí odběru krve, výtěru z krku a jaterních testů.
Jak poznat mononukleózu?
V případě tohoto onemocnění se v krvi objeví zvýšený počet bílých krvinek netypického tvaru tzv. mononukleárů, z čehož pochází název mononukleóza. Většinou jsou v krvi přítomny i protilátky, které jsou tvořeny imunitním systémem člověka.
Jak dlouho je člověk při mononukleóze infekční?
Nakažlivost pacienta s mononukleózou trvá většinou tak dlouho, dokud mu neklesnou teploty. Pokud je nemocný již bez teplot, znamená to, že jeho imunitní systém zlikvidoval všechny viry a infekci úspěšně zvládl.
V době rekonvalescence, která by v závislosti na tíži průběhu onemocnění měla trvat nejméně 2 týdny, pacient již infekční není, ale měl by se vyvarovat všech aktivit, které by ho mohly zbytečně příliš vyčerpávat.
Příznaky infekční mononukleózy
Příznaky infekční mononukleózy jsou následující:
- silná únava
- bolest v krku
- nateklé mandle
- bolest pod pravým žebrem
- drobná tečkovitá vyrážka na měkkém patře
- zvětšení lymfatických uzlin na krku
- zvětšení lymfatických uzlin v podpaží
- zvětšení lymfatických uzlin v tříslech
- zvětšení sleziny
- zvětšení jater
- horečka
Léčba infekční mononukleózy
Léčba probíhá na několika stupních a trvá přibližně 6 měsíců. První měsíc nemocný bývá doma a na celé 3 měsíce je pacientovi zakázána jakákoli sportovní aktivita.
Lékař předepíše na základě diagnózy léky. Pro snížení horečky se podávají antipyretika, a pokud se prokáže přítomnosti i jiné infekce, lékař předepíše antibiotika. Na únavu, která je pro mononukleózu typická a může být opravdu silná, je možno užívat některé léky či doplňky stravy, které zvyšují energii.
Sponzorováno
Vyvarujte se kontaktním sportům, játra a slezina jsou křehké orgány, které se při mononukleóze většinou zduří a vysunou mimo své krytí za žebry. Tím se stávají více zranitelné. V neposlední řadě je velmi důležité neukončovat léčbu předčasně.
Dieta při infekční mononukleóze
Při infekční mononukleóze (a především pak při zvýšených jaterních testech) lékaři často doporučují dietu s omezením živočišných tuků. Tu je nutné dodržovat minimálně 6 měsíců do té doby, než dojde k regeneraci jaterních buněk a normalizaci jaterních testů. U některých pacientů však může i po odeznění akutního onemocnění přetrvávat nesnášenlivost k určitým druhům potravin.
Pacienti mají v důsledku nemoci oslabenou imunitu a potřebují dostatek energie, aby se mohli účinně bránit a co nejrychleji se vyléčit. V průběhu diety je nutné soustředit se na pravidelnou stravu, která bude rozložená v průběhu celého dne. Jídelníček by měl obsahovat především potraviny, které jsou bohaté na živiny, minerály a vitaminy.
Dieta při mononukleóze by se měla skládat zejména z kvalitních bílkovin, složitých cukrů, zeleniny a ovoce. Dodržujte také pitný režim – alespoň 2 litry tekutin denně. Vhodné jsou například zeleninové a ovocné šťávy nebo speciální bylinné čaje na obnovu jaterních buněk. Alkohol a kávu však budete muset oželet.
A co dalšího by neměl v případě mononukleózy jídelníček obsahovat? Snažte se vyhýbat především smaženým a tučnějším pečeným jídlům. Dále je důležité, aby během mononukleózy dieta obsahovala co nejméně živočišných tuků. Ty by měly být nahrazeny vhodnějšími tuky rostlinného původu. Kromě toho byste měli vynechat také slupky a ovoce obsahující zrníčka, dále pak příliš horké a ostré jídlo (například s ostrou paprikou nebo chilli).
Co se týče přípravy pokrmů, doporučuje se vaření jídel na vodě nebo dušení v páře, také byste se měli vyvarovat přílišného solení. Pokud se přeci jen rozhodnete připravit si jídlo na pánvi, nepoužívejte olej a maso opečte pouze na sucho.
Trvalé následky mononukleózy
Mononukleóza sama o sobě nezanechává žádné trvalé následky, v pacientově těle ale zůstává. V průběhu nemoci si však tělo vytvořilo dostatek protilátek, které zajišťují doživotní imunitu, a opětovné propuknutí nemoci tedy nehrozí. Následky se mohou objevit pouze v případě, že pacient nedodržuje lékařem předepsanou dietu, jeho játra pak mohou být trvale poškozena.
Přechozená mononukleóza
Pokud se k léčbě mononukleózy přistupuje nezodpovědně, hrozí riziko následných zdravotních komplikací. Při nedodržování doporučeného režimu se pacient vystavuje nebezpečí opětovného propuknutí onemocnění.
Co se týče přechozené mononukleózy, může dojít například ke zvětšení sleziny, která je po odeznění zánětu dočasně křehčí. Proto lékaři doporučují v průběhu 3 měsíců po vyléčení vynechat kontaktní sporty. U přechozené mononukleózy mohou také nastat další komplikace:
- oslabení imunity
- zápal plic
- obtížné polykání
- ucpání horních dýchacích cest
- streptokoková angína
- zánět srdečního svalu
- zánět mozkových blan
- onemocnění jater
- žloutenka
Chronická mononukleóza
Pokud mononukleózu včas neodhalíte, může přejít i do chronické formy. Ta může vést až ke vzniku chronického únavového syndromu. Pokud je průběh onemocnění vážný, někdy je nutná i hospitalizace v nemocnici.
Mononukleóza a těhotenství
Toto onemocnění sice nepředstavuje riziko pro plod, může ale nebezpečně zvýšit riziko předčasného porodu. Matky často pociťují větší únavu, protože kvůli dietě nemají dostatečný přísun živin, které jsou v průběhu těhotenství potřebné. Symptomy mononukleózy mohou být také pociťovány výrazněji.
Co si ještě o mononukleóze přečíst?
VIDEO: Mononukleóza
Sponzorováno
Zdroje článku a studie na toto téma
- A Prospective Study of Infectious Mononucleosis in College Students Autor: Leonard A. Jason
- Studie historie infekční mononukleózy způsobené virem Epstein-Barr Autor: T D Rea
- Zdroj obrázku ve článku: rob3000 / depositphotos.com
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Infekce, Virová onemocnění
Přečtěte si také naše další články