Sponzorováno

Domácí karanténa – jak ji zvládnout bez stresu? 4.79/5 (14)

Jak se vypořádat s osamělostí a nepříjemnými pocity v domácí karanténě?

Jak se vypořádat s osamělostí a nepříjemnými pocity v domácí karanténě?

Strategie, jako je karanténa, sociální distancování, mytí rukou a další bezpečnostní opatření, mohou hrát důležitou roli v prevenci šíření COVID-19.

Aktuální „Covid“ situace, kdy trávíme hodně času doma a izolujeme se, přináší různé stresové situace, které našemu organismu vůbec neprospívají. Přestože se stresu zcela vyhnout nedá, můžeme se naučit zvládat ho a přežít tyto dny radostněji. Jak? Tak přesně na to se podíváme v našem dnešním článku. Těchto našich pár tipů může pomoci udržet nervozitu z karantény pěkně na uzdě.

Zachovejte si pozitivní přístup

Pozitivní přístup přináší s sebou pocit uvědomit si, že prostě existují události, které nemůžeme ovládat tak, jak by nám to vyhovovalo. Pokud si to dokážete uvědomit, mnohem snadněji vyměníte agresivitu za asertivitu. Prosazujte své postoje a myšlenky či názory tak, abyste se nerozčílili. Vynikajícími pomocníky jsou tyto relaxační techniky: meditace, jóga nebo tai-chi.

I krátké období izolace a osamělosti může mít negativní dopady na tělesnou i duševní pohodu.

Zkuste pravidelně cvičit

Lidský organismus mnohem lépe dokáže bojovat se stresem, když se aktivnímu pohybu věnujete pravidelně. Stále platí takové malé pořekadlo: pohodlné nohy = pohodlná a málo odolná mysl. Takže sportujte. Ideálně dělejte takovou aktivitu, které vás baví a naplňuje. Jen taková aktivita je udržitelná dlouhodobě. A to prostě chcete.

Vyhraďte si čas na relaxaci nebo koníčky

Pobavit se můžete úplně v pohodě i doma. Přesazujte květiny, upečte zdravý koláč nebo vymyslete dětem hru, která je zabaví a vy si odpočiňte ve vaně. Nebo si zahrajte na Playstationu, třeba nějakou fitness či aktivní hru. Pěstujte prostě v sobě pocity radosti a naplnění hlavně teď, když je sociální kontakt omezenější.

Jezte zdravě, ač se vám to nezdá, je to důležité

Vyvážený jídelníček bez sladkých pamlsků v podobě prázdných kalorií pomáhá tělu vyrovnat se se stresem mnohem efektivněji. Pokud vám už tahle „corona situace“ pořádně leze na nervy a máte pocit, že vám pomůže dát si k filmu balíček chipsů, klidně to udělejte, ale slané brambůrky vyměňte za mrkev nebo kedluben (ani i zeleninové lupínky se prodávají). Nebo si nakrájejte ovoce. Během těchto dní si udělejte dostatečnou zásobu ovoce a zeleniny – aby bylo pokud možno na dosah ruky – a bez výčitek si na zelenině a ovoci pochumtnejte.

Pozor na přejídání a rychlé jezení

Přejídání vede nejen k váhovému přírůstku ale i k vážnějším onemocněním jako jsou: cukrovka, vysoký tlak ale i některým druhům rakoviny. Často jíte rychle? To může vést k přejídání, protože pokud nezpomalíte, nedopřejete tělu uvědomit si pocit nasycení, častěji sníte mnohem víc, než kdybyste jídlo jen pokrájeli na malé kousky a důkladně pokousali.

Spravujte a využijte efektivně svůj čas

Nastavte si limity a neobávejte se říct ne všem požadavkům – právě teď byste měli zpomalit, máte šanci. Může sepsat si seznam úkolů, které dnes musíte udělat a nastavit si priority. Nakonec zjistíte, kolik věcí jste si mohli vyškrtnout a zůstane vám i čas na odpočinek.

Nezanedbávejte spánek

To se opravdu nevyplatí, protože tělo potřebuje čas na obnovení ze stresových situací. Dopřát si 7 -8 hodin spánku by mělo být pravidlem.

Sponzorováno

Pozor na svícení z monitorů různých moderních zařízení, které do ložnice nepatří. Některé poslední studie naznačují, že modré světlo vyzařující z obrazovek počítačů, telefonů či tabletů může souviset s rakovinou (zejména prsu a prostaty) ale také s diabetem, cukrovkou či kardiovaskulárními onemocněními. Před spaním se pokuste ztišit a naladit se na spánek, proto si do ruky raději vezměte knihu.

Dejte si pozor na hluk

Přestože hudba má na nás pozitivní dopad, důležité je uvědomit si, jak ji posloucháme. Pokud jste fanouškem sluchátek, dbejte na zdravou hlasitost. Běžná hodnota decibelů pro lidské ucho by měla být do 60 decibelů. Zkontrolujte si hlasitost na sluchátkách a určitě nepřekračujte doporučený limit, také byste sluchátka měli používat jen pár hodin denně.

Příliš mnoho hluku ale i dlouhé vystavení hluku je nejen stresující pro tělo, ale také po 75. roce jste vystaven problémům se sluchem nebo ohrožen hluchotou. Ztráta sluchu ve starším věku je následně spojena s problémy s myšlením nebo úbytkem mozkové tkáně.

Co nejvíce komunikujte s ostatními

Zůstat v kontaktu s ostatními lidmi nejen odstraňuje nudu, ale je také zásadní pro minimalizaci pocitu izolace. Zůstaňte v kontaktu s přáteli a rodinou prostřednictvím telefonu, skype a textovek (WhatsApp). Oslovte ostatní na sociálních médiích. Pokud je to možné, připojte se ke skupině nebo diskusnímu fóru speciálně pro lidi, kteří jsou v karanténě. Mluvit s ostatními, kteří procházejí stejnou věcí, může poskytnout pocit pohody a toho, že nejste na všechno sami.

Nápady, jak zůstat ve spojení s ostatními:

  • Jezte pravidelně jídlo s ostatními v domácnosti
  • Každý den se telefonicky spojte s přáteli a rodinou
  • Používejte různé formy komunikace, včetně telefonu, e-mailu, zpráv a videohovorů
  • Zkuste podporovat ostatní; uklidněte přítele, který se cítí vystresovaný nebo znepokojený
  • Pomocí sociálních sítí, jako je Twitter a Facebook, můžete zůstat ve spojení s ostatními

Zůstaňte informovaní, ale nenechte se přecpat informacemi

Lidé mají tendenci zažívat větší úzkost, když mají pocit, že nemají přístup k informacím, které potřebují. Na druhou stranu však existuje pocit paniky, který může pramenit z toho, že budete 24/7 ponořeni do zpráv, které se zaměřují na nepřesné nebo příliš negativní informace. Takové zprávy v dnešní době média rády přináší. Nedívejte se na ně!

Místo trávení času sledováním televize se zaměřte na získávání užitečných informací z důvěryhodných zdrojů. Zdroje, jako jsou Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), Světová zdravotnická organizace (WHO), státní a místní zdravotnická oddělení a váš lékař, vám mohou pomoci. Televize vše zbytečně nafukuje.

Pamatujte, že i děti mohou být také ve stresu

Výzkum zjistil, že děti, které prošly karanténou, vykazovaly příznaky posttraumatické stresové poruchy čtyřikrát častěji než děti, které nebyly v karanténě.

Obecně se doporučuje, aby rodiče a další dospělí mluvili s dětmi o epidemii COVID-19 způsobem, který je informativní, přiměřený věku a uklidňující. Zkuste to také.

Zaměřte se na udržení pocitu domácího bezpečí a hlavně se zaměřte na pozitivní chování. Zvládání vlastní úzkosti může pomoci uklidnit obavy dětí i u vás doma. Je to pro ně naprosto zásadní.

Sponzorováno

Jak se v karanténě chováte vy? Budeme rádi, pokud nám to napíšete do komentářů pod článkem.

Co si dále o stresu přečíst?

Zdroje článku a studie na toto téma

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky: ,

Přečtěte si také naše další články

 

Zatím žádné komentáře

Zanechat komentář ke článku

Zpráva