Obsah článku
Proč vlastně zapomínáme svoje sny?
Možná si pamatujete sen ve složitých detailech, možná byl váš sen stejně živý jako cokoli, co jste kdy zažili. Nebo se můžete probudit jen se slabým náznakem snu, který mizí, než jej můžete plně uchopit. Sny si pamatujeme prostě různě. A možná si nepamatujete ani ten nejmenší kousek snu. Je dost nepravděpodobné, že se vám nikdy nic nezdá. Možná si své sny jednoduše nepamatujete.
Pojďme se podívat na to, proč vám třeba moc nesníte, jak to ovlivňuje zdraví a přidáme i tipy na zapamatování snů.
Jak sny fungují a proč je možná nemáte
Určitě nemůžeme vědět, jestli člověk nikdy nesní. Víme, že někteří lidé si jen zřídka, pokud vůbec, vzpomínají na své sny. Pokud si nedokážete vzpomenout na sny, nejste v tom rozhodně sami. Většina z nás má asi tak 4 až 6 snů za jedinou noc, ale na drtivou většinu z nich zapomínáme. Sen, který si s největší pravděpodobností zapamatujete, je ten, který jste měli těsně před probuzením.
Sny se obvykle vyskytují během REM spánkového cyklu. REM (Rapid eye movement) je fáze spánku, charakterizovaná právě rychlými pohyby očí, nízkoúrovňovou svalovou aktivitou a nízkoproudým EEG. Studie z roku 2019 uvedla, že naše schopnost vytvářet si vzpomínky na sny je během spánku REM výrazně narušena. To by pomohlo vysvětlit, proč jsme tak náchylní k tomu zapomínat na sny. Naopak sny, které přichází nad ránem (tedy po REM fázi), si často pamatujeme.
Ale i absence REM spánku by mohla znamenat to, že přijdete o sny. Takto špatný spánek může být důsledkem nějakého zdravotního problému nebo přispívajícím faktorem (stres třeba).
Poruchy spánku
Poruchy spánku, jako je nespavost a spánková apnoe, vám mohou bránit ve vstupu do REM cyklu. Nespavost může zvýšit vaše riziko pro:
- deprese
- úzkost
- kardiovaskulární onemocnění
- cukrovka
Mezi další faktory, které mohou přispět ke špatnému spánku, patří:
- alkohol
- tabák
- kofein
- vedlejší účinky léků
- stres
Deprese
Dle studií má až 90 procent dospělých s depresí nějaké potíže se spánkem a nejčastější stížností je nespavost. Deprese či stres mohou být přímo odpovědné za to, že si sny nepamatujete, nebo že jich máte méně. Deprese mohou také zvýšit počet nočních můr a špatných snů.
Bipolární porucha
Problémy se spánkem jsou velmi rozšířené i u lidí s bipolární poruchou. Problémy se spánkem mohou vést až k epizodě mánie nebo deprese.
Mezi 69 a 99 procenty lidí, kteří mají manickou epizodu, trpí poruchami spánku, jako je potřeba méně spánku nebo potíže s usnutím.
Úzkostné poruchy
Nespavost může být rizikovým faktorem pro vznik úzkosti. Problémy se spánkem hlásí lidé, kteří mají tyto problémy:
- generalizovaná úzkostná porucha
- obsedantně-kompulzivní porucha (OCD)
- panická porucha
- fóbie
- posttraumatická stresová porucha
Přestože nedostatek spánku REM může omezit sny, u lidí s úzkostí a s výše uvedenými problémy je pravděpodobnější, že budou mít strašidelné sny.
Léky na úzkost nebo depresi
Při užívání selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), jako je fluoxetin (Prozac) nebo sertralin (Zoloft), možná nemáte moc živé sny. Tyto léky jsou často předepsány pro úzkost nebo depresi. SSRI mohou blokovat REM spánek potřebný pro živé sny a jejich zapamatování.
Má kvalita spánku vliv na snění a sny?
Existuje propojení mezi kvalitou spánku a sněním. Pokud máte problémy s nespavostí nebo poruchami spánku, může vám chybět REM spánek. V této fázi s největší pravděpodobností sníte.
Nedostatek kvalitního spánku může zhoršit poruchy duševního zdraví a poruchy duševního zdraví mohou zase zhoršit problémy se spánkem.
Tipy na zapamatování si svých snů
Probudíte se v mysli máte jeden sen, který se vám zdál. O několik minut později si na něj často již nemůžete vzpomenout. To je frustrující. Nebo si vůbec nemůžete vzpomenout na vůbec nějaký sen.
Ať tak či onak, zde je několik tipů, jak podpořit pamatování si snů:
- Před spaním si řekněte, že chcete snít, a že si zkusíte zapamatovat tyto sny.
- Vedle postele si položte zápisník a pero. Pokaždé, když se probudíte, bez ohledu na to, kolik je hodin, zapište si vše, co si o svých snech pamatujete, i když je to jen malý detail nebo emoce.
- Nastavte si budík, abyste se probudili o něco dříve, – takto si s největší pravděpodobností vybavíte nějaký ten sen.
- Než vstanete, chvíli si lehněte a přemýšlejte. Přemýšlejte o snech a zkontrolujte své poznámky z noci.
Čím lepší spánek máte, tím lépe si budete moci vzpomenout na své sny. Zde je několik tipů pro kvalitní spánek:
Sponzorováno
- Vyvarujte se kofeinu, alkoholu a nikotinu, zejména během několika hodin před spaním.
- Pravidelně cvičte – zejména se zaměřte na aerobní a kardio cvičení.
- Choďte spát ve stejnou dobu a vstávejte každý den ve stejnou dobu. Rutina je v tomto směru fajn.
- Eliminujte elektronické displaye a obrazovky v ložnici.
- Hodinu před spaním dělejte něco relaxačního – četba knihy, poslech pomalé, relaxační hudby.
- Před spaním odložte mobily, tablety, alespoň 1-2 hodiny před spaním.
Je nedostatek snů příznakem nějakého zdravotního problému?
Pokud si nemůžete vzpomenout na sny, ale dobře spíte, nemusíte se bát nějakého problému. Pokud nemáte dostatek kvalitního spánku, domluvte si schůzku se svým lékařem. Nedostatek spánku může zhoršit stávající zdravotní problémy nebo vést ke špatnému celkovému zdraví.
Špatný spánek může být také známka toho, že máte nějaké onemocnění, jako je spánková apnoe nebo nespavost, které by měl váš lékař řešit. Existuje mnoho účinných způsobů léčby poruch spánku.
I když jsou problémy se spánkem a deprese spojeny, nesnění neznamená, že máte depresi. Navštivte lékaře, pokud máte další příznaky deprese, například:
- cítíte velký smutek
- únava
- změny chuti k jídlu
- ztráta zájmu
- myšlenky na sebepoškozování
Proč si tedy nepamatujeme svoje sny?
Existují 2 hlavní, vědecky podložené důvody, proč si sny tak špatně pamatujeme:
1. Hipokampus
Když usneme, ne všechny oblasti mozku přejdou do režimu offline současně. Vědci dle jedné studie zjistili, že jednou z posledních částí mozku podléhajících usínání, je hipokampus, zakřivená struktura, která leží uvnitř každé mozkové hemisféry a je zásadní pro přesun informací z krátkodobé paměti do dlouhodobé paměti.
Pokud je hipokampus poslední, kdo „jde spát“, mohl by se velmi dobře stát posledním, kdo se probudí? Může to tak být. Takže můžete mít tohle okno, když se probudíte se snem ve své krátkodobé paměti. Je to protože hipokampus ještě není úplně vzhůru a váš mozek není schopen si tuto paměť uchovat.
I když by toto mohlo vysvětlovat, proč jsou vzpomínky na sny tak pomíjivé, neznamená to, že váš hipokampus byl po celou noc neaktivní. Ve skutečnosti je tato oblast během spánku docela aktivní a zdá se, že ukládá a stará se o existující vzpomínky, aby je konsolidovala.
Některá data ukazují, že během některých fází spánku hipokampus vysílá informace do kůry, ale žádné nepřijímá. Tato jednosměrná komunikace by umožňovala posílat vzpomínky z hipokampu do mozkové kůry k dlouhodobému ukládání, ale hipokampus by nové informace nezaznamenal
.
Po probuzení může mozek potřebovat alespoň 2 minuty, aby nastartoval své schopnosti kódování paměti. Ve studii z roku 2017 publikované v časopise Frontiers in Human Neuroscience sledovali francouzští vědci spánkové vzorce u 18 lidí, kteří uváděli, že si své sny pamatují téměř každý den, a 18 dalších, kteří si své sny pamatovali jen zřídka. Tým zjistil, že ve srovnání s lidmi, co si sny pamatují zřídka, si ti, co si si sny pamatují pravidelně, se v noci budili o dost častěji. Tato probuzení uprostřed noci trvalo v průměru 2 minut u těch, co si sny pamatují, a okolo 30 vteřin u těch, co si sny nepamatují.
2. Chemie v mozku
Naše špatná schopnost zpracovávat nové vzpomínky během spánku souvisí také se změnami hladin dvou neurotransmiterů, acetylcholinu a noradrenalinu, které jsou zvláště důležité pro uchování vzpomínek. Když usneme, acetylcholin a noradrenalin dramaticky poklesnou.
Poté, co vstoupíme do fáze spánku REM, kde se vyskytují ty nejživější sny, se stane něco zvláštního. V této fázi se acetylcholin vrací k úrovni bdělosti, ale hladina noradrenalinu zůstává velmi nízká.
Vědci musí tuto hádanku ještě vyřešit, ale někteří naznačují, že právě tato kombinace neurotransmiterů může být důvodem, proč zapomínáme na své sny. Posílení acetylcholinu staví mozkovou kůru do vzrušeného stavu podobného bdělosti, zatímco nízký noradrenalin snižuje naši schopnost vybavit si během této doby naše mentální eskapády, to podle studie z roku 2017 v časopise Behavioral and Brain Sciences.
A co si dále o snech přečíst?
- 100 úžasných zajímavostí o mozku
- Jak ovlivnit sny?
- Lucidní snění – co je to a jak na to? Má lucidní snění nějaká rizika?
VIDEO: Ovládej své sny (techniky pro lucidní snění, Jan Skryja)
Sponzorováno
Zdroje článku a relevantní studie
- Dreaming and the brain: from phenomenology to neurophysiology Studie o mozku a snech
- Hobson JA. The Dreaming Brain. Basic Books; 1988.
- Freud S. The modern library. 1900. The Interpretation of Dreams.
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Kvalitní spánek a nespavost
Přečtěte si také naše další články