Střevní mikroflóra a trávicí soustava – co přesně střevní mikroflóru tvoří, jak působí v lidském těle a jak ji lze ovlivnit 4.79/5 (24)

Vliv kvality střevní mikroflóry na celkový zdravotní stav organismu je v dnešní době již dostatečně známým faktem. Tento článek se zabývá tím, co přesně střevní mikroflóru tvoří, jak působí v lidském těle a jak ji lze ovlivnit.

1. Trávicí soustava a její funkce

Základními orgány trávicí soustavy lidského těla jsou tenké a tlusté střevo. Další části pak tvoří dutina ústní se slinnými žlázami, hltan, jícen, žaludek, slinivka břišní a játra. Funkcí trávicí soustavy je proces trávení. Pod tímto názvem se skrývá velmi komplikovaný postup přeměny přijaté potravy a tekutin cestou postupného rozložení složitých a tudíž pro tělo nevyužitelných molekul do mnohem jednodušších forem. Do procesu trávení jsou zapojeny všechny jednotlivé orgány soustavy, a to jak svým mechanickým, tak chemickým působením. K mechanickému působení patří rozrušení a rozmělnění potravy a její následné promísení s trávicími šťávami, kterých tělo produkuje 6 – 8 l za den. Chemický způsob trávení znamená štěpení složených na jednodušší molekuly, a to působením trávicích enzymů a chemických látek, např. kyselin. Na samotné trávení bezprostředně navazuje vstřebávání jednoduchých látek v tenkém střevě jejich prostupem střevní stěnou do krve. Poslední etapou celého procesu je pak vylučování neboli vyloučení nestravitelných a nestrávených částí potravy ven z těla.

2. Funkce tenkého a tlustého střeva

Tenké střevo je 3 – 5 m dlouhý orgán s průměrem 3 – 4 cm. Skládá se ze tří částí: dvanáctníku, do kterého ústí žlučovod a slinivka břišní, lačníku a kyčelníku, na nějž bezprostředně navazuje tlusté střevo. Povrch sliznice tenkého střeva s rozprostřenými záhyby a klky tvoří neuvěřitelných 250 m2. Rozmělněná trávenina setrvává v tenkém střevě 4 – 8 hodin a je zde téměř dokončeno její vlastní trávení. To probíhá jednak enzymy střevní šťávy, tak enzymy s chemickými látkami žluči (štěpí zejména tuky) a pankreatickou šťávou, jejíž enzymy štěpí bílkoviny, sacharidy i tuky. Na tenké střevo bezprostředně navazuje střevo tlusté, které je dlouhé cca 1,5 m s průměrem 5 – 7 cm. Doba pobytu tráveniny v tlustém střevě je od několika až do 30 hodin. Dochází zde ke vstřebávání vody a v ní rozpuštěných látek, dále k dokončení trávení vlivem bakterií a k tvorbě stolice. Ta obsahuje nestravitelné nebo neresorbovatelné části, stravitelné ale ne zcela rozložené látky a součásti trávicích šťáv.

Povrch trávicího traktu je také největším ochranným orgánem těla. Dochází zde ke kontaktu se složkami potravy, s cizími bakteriemi, viry, plísněmi a chemickými látkami. Specializované buňky střevní sliznice jsou součástí imunitního systému a produkují protilátky na původce nemocí.

3. Vstřebávání základních živin

Sacharidy jsou na základní kameny, tedy monosacharidy, štěpeny až v tenkém střevě amylolytickými enzymy. Stejně tak kratší řetězce bílkovin, tedy tri a dipeptidy, jsou na primární stavební jednotky – aminokyseliny rozloženy až v tenkém střevě pomocí enzymů peptidáz. Současně zde také dochází k poslednímu rozkladu tuků na glycerol a mastné kyseliny působením lipolytických enzymů. Na určitých místech tenkého střeva poté dochází k vstřebávání těchto základních živin přes resorpční buňky a k jejich následnému transportu krví a mízou k dalším orgánům. Živiny jsou krevním oběhem rozděleny do těla tak, aby byly dostatečně zásobeny jeho jednotlivé tkáně a orgány.

4. Funkce střevní mikroflóry

Počet bakterií střevní mikroflóry je 10 x vyšší než celkový počet buněk lidského těla. Vyjadřuje se číslem 1014 a hmotnostně se dá kvantifikovat na 1 – 1,5 kg u dospělého jedince. Mikroorganismy žijí ve střevech v určité symbióze – žijí, množí se, umírají a svojí činností se účastní látkové přeměny neboli trávení. Zdravá střevní mikroflóra obsahuje větší podíl anaerobních mikrobů, jež jsou lokalizovány zejména v tlustém střevě, kde není přítomen kyslík. Celkem žije ve střevech asi 500 druhů mikroorganismů, zejména bakterií. Avšak převážný podíl z celkové mikroflóry je tvořen pouze 30 – 40 nejběžnějšími druhy.

Střevní mikroflóra se do značné míry podílí na vývoji a udržení imunity. Po svém usídlení na stěně střeva tak funguje jako bariéra, která zamezuje osazení škodlivými bakteriemi. Převažující prospěšná mikroflóra reguluje, tzn. potlačuje rozvoj patogenních mikroorganismů, jako jsou např. v potravinářství nechvalně známé salmonely, shigelly, listerie, clostridie a další patogeny. Dále užitečné bakterie a produkty jejich činnosti neustále aktivují imunitní buňky přítomné ve střevní sliznici a připravují je na boj s choroboplodnými zárodky. Při kontaktu imunitních buněk s bakteriemi přijatými zvenčí se pak tvoří protilátky a aktivní imunitní systém střeva tak přispívá ke zlepšení celkové obranyschopnosti organismu.

Střevní mikroflóra má i některé další funkce, jako je produkce některých vitaminů (skupiny B a vitaminu K), příznivé ovlivňování vstřebatelnosti vápníku, regulace hladiny cholesterolu, zlepšení trávení bílkovin atd.

5. Probiotické bakterie

Správné střevní bakterie, jež odbourávají jinak nestravitelnou vlákninu, se velmi významně podílí na dodávkách energie pro střevo. Produktem trávení vlákniny jsou tzv. krátké mastné kyseliny – octová, propionová, máselná a mléčná. Tyto látky hrají důležitou roli pro výživu a prokrvení sliznice tlustého střeva. Pokud tyto kyseliny chybí, pak střevní sliznice předčasně odumírá, dochází k zánětům a mohou se vyskytnout onemocnění střeva a trávicí potíže (průjmy, zácpa, bolesti a plynatost). V poslední době se velmi významně zkoumá vliv tzv. probiotik, např. lactobacilů a bifidobakterií. Tato mikroflóra pozitivně působí ve střevech několika způsoby. Posiluje zejména imunitu a pomáhá vylučovat patogenní mikroorganismy a škodlivé látky z těla ven. Organismus si bohužel sám neumí dostatečně obnovovat střevní mikroflóru.

Množství prospěšných bakterií je významně snižováno mnoha vlivy, z nichž nejzásadnější je podávání některých léků, zejména antibiotik a chemoterapeutik. Dalšími faktory vedoucími k poklesu množství a kvality střevní mikroflóry je stres, kouření, přibývající věk člověka a konzumace nevhodné stravy, především konzervačních látek, potravin zpracovaných za vysokých teplot a samozřejmě úbytek přísunu čerstvé zeleniny a ovoce.

6. Prebiotika

Nestravitelné, ale probiotickými bakteriemi fermentovatelné látky, se nazývají prebiotika. Chemicky se jedná zejména o speciální sacharidy, které se v celém procesu průchodu trávicí soustavou nerozštěpí, ale dojdou až do tlustého střeva, kde jsou metabolizovány několika druhy bakterií. Následné produkty štěpení, výše popsané mastné kyseliny, pak slouží jako dodavatelé živin a energie tlustého střeva. Tato selektivní podpora růstu probiotických bakterií tedy příznivě ovlivňuje funkci střev a následně zlepšuje trávení a vstřebávání živin a samozřejmě zlepšuje imunitní funkce střev. Vždy, když se v odborné literatuře zmiňuje podpora růstu správné střevní mikroflóry, jsou uváděna prebiotika jako nezbytný faktor zlepšení stavu. V některých potravinách nebo doplňcích stravy se pak můžeme setkat i s pojmem symbiotika, což jsou zastoupené obě složky, tzn. probiotika i prebiotika.

Zdroje prebiotik

Nejdůležitějšími prebiotiky je inulin, psyllium, některé β–glukany a další druhy tzv. ve vodě rozpustné vlákniny. Tyto látky se nachází zejména v ovoci a zelenině, luštěninách, obilovinách a ořeších. Z obilovin se jedná hlavně o oves a ječmen. Např. ovesné zrno obsahuje až 12 % celkové vlákniny, a to ve vyváženém poměru ve vodě rozpustné i nerozpustné složky. Dalšími zdroji vlákniny jsou semena olejnatých plodin, ve kterých je také znám významný podíl dietní vlákniny. Pod pojmem „dietní vláknina“ se myslí oba druhy vlákniny, tedy ve vodě rozpustné i nerozpustné. Např. lněné semeno obsahuje 20 – 25 % dietní vlákniny.

Ovoce a zelenina jsou potraviny, které by pro obsah vlákniny neměly v jídelníčku nikdy chybět.Obsahují oba druhy vlákniny a samozřejmě řadu dalších nutričně významných látek jako jsou vitaminy a minerální látky.

A si více přečíst o střevní mikroflóře a trávící soustavě?

• Střevní mikroflóra lidského těla (tlustého střeva) – jak ji dát do pořádku?
• Osa střevo mozek – co je to a jak funguje?

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Bakterie a bakteriální onemocnění, Střeva

Přečtěte si také naše další články