Diagnóza Alexithymie – jak se projevuje a dá se léčit? 4.86/5 (22)

Se stoupajícími nároky na jednotlivce, ať už v práci, co se týče vzhledu, zdravé výživy či jen vzdělání našich dětí se může stát, že takový tlak jednoduše neustojíme. V takovém případě je nejlepší vyhledat odbornou pomoc v podobě psychoterapie. V žádném případě pak nejde o uznání naší slabosti, jak se občas může mezi lidmi tradovat. Naopak, je důležité pečovat nejen o naše fyzické, ale také duševní zdraví.

Každý takový jeden pohovor s odborníkem nám pomůže přiblížit se k našemu skutečnému já. Nicméně, tato cesta nemusí být vždy jednoduchá. Když poprvé dorazíte na terapii, může být až překvapivě obtížné odpovědět na zdánlivě jednoduchou otázku: „Jak se cítíte?“ Odpověď na tuto otázku může být ještě větší výzvou, pokud se potýkáte s tzv. Alexithymií, dysfunkcí, která ztěžuje rozpoznávání a pojmenování vašich emocí.

O co jde?

Alexithymie je v podstatě neschopnost popsat a identifikovat svůj psychický a emocionální stav. Občas se nazývá i jakousi emocionální „barvoslepostí“. Jde o to, že lidé trpící touto poruchou necítí emoce jako štěstí, lásku, hněv nebo spokojenost. Všechny tyto pocity se pak také projevují tělesnými příznaky. Například ono zvláštní víření v žaludku když jsme naštvaní nebo bušení srdce, když jsme naopak s někým milovaným. Mozek dokáže připojit hodnotu k těmto pocitům, které začnou nabírat formu, a na základě toho člověk rozezná, zda je ten pocit dobrý nebo špatný, silný či slabý.

Mnoho lidí, kteří trpí depresí, posttraumatickou stresovou poruchou (PTSD) nebo jiným duševním onemocněním, se také potýká právě s alexithymií – a je to tak častější problém, než si mnoho lidí uvědomuje. Například herečka Alyson Stoner, která je známá svými rolemi v Cheaper By The Dozen and Camp Rock, nedávno lidem řekla, že měla silnou úzkost, když jí bylo šest, a nakonec se vyvinuly poruchy příjmu potravy, stejně jako alexithymie. Pokud jste však o alexithymii ještě nikdy neslyšeli, nejste jediní.

Trocha historie

Alexithymie (z řečtiny a- lexi- thymia, čili žádná slova pro pocity) byla poprvé popsáná v roce 1972 jako jazykový problém. Lidé s touto poruchou měli pocity, a cítili jako každý jiný, jen k těm emocím nedokázali přiřadit ta správná slova. Vědci se tak mylně domnívali, že problém bude komunikace mezi hemisférami, která zabraňovala emocionální části, aby se dostala z pravé hemisféry do levé, jazykové části. Koncept alexithymie pak pojmenoval psychoterapeut Peter Sifneos až o rok později, v roce 1973. Přesto, že v současnosti již existuje celá řada různých forem alexithymie, není přesně jasné, jak tato dysfunkce vzniká. Někteří lidé své pocity jen nedokážou vyjádřit, jiní si jich třeba nejsou ani vědomi.

Alexithymie se v mírné, střední nebo silné podobě vyskytuje u asi 8% mužů a 2% žen. Psychiatr Richard Lane z Arizonské univerzity porovnal alexithymii s lidmi, kteří oslepli (kvůli poškození zrakové kůry). Tito lidé měli oči zdravé, ale přesto nedokázali vidět obrázky. Rovněž při alexithymii zabraňují poškozené neurální obvody spojené s emocionálním zpracováváním vyústění emocí do vědomí. Přestože odborníci na duševní zdraví vědí o existenci této poruchy po celá léta, stále je pro ně ještě tak trochu záhadou.

Co o ní všechno víme?

Alexithymie je v podstatě dysfunkce v normálních procesech emocionálního uvědomění, která lidem ztěžuje uvádět jejich pocity. Ve výzkumu byla popsána jako „osobnostní konstrukt charakterizovaný změnou emocionálního vědomí“ a něco, co „negativně ovlivňuje empatické zpracování“. V praxi alexithymie ztěžuje rozpoznání, kdy něco cítíte, a ještě těžší je přiřadit pojmenovat to.
„Neustále aplikujeme štítky na složité vnitřní stavy, jako je štěstí a smutek, a to si časem vyžaduje praxi,“ říká John Richey, Ph.D., docent psychologie ve Virginia Tech, který zkoumal alexithymii. „Někteří lidé, z důvodů, které nejsou jasné, mají potíže dekódovat, co se děje v jejich vlastním vnitřním světě a pojmenovat jej.“ Přesto, alexithymie ve skutečnosti není v diagnostické a statistické příručce duševních poruch (DSM-5), diagnostické příručce, kterou používají zdravotníci k diagnostice duševních poruch. Podle Kathryn Moore, Ph.D., psycholožky v Providence Saint John’s Child and Family Development Center v Santa Monica v Kalifornii jde o to, že: „Je to obvykle aspekt fungování člověka a způsob, jak se vypořádat s emocemi, ale nejedná se o samostatnou diagnózu.“

Alexithymie byla spojena s celou řadou poruch duševního zdraví, jako je deprese, PTSD, schizofrenie a porucha autistického spektra. Je také spojena se sebevraždami, zvýšenou úmrtností a psychosomatickými problémy (např. fyzickým onemocněním způsobeným duševním konfliktem nebo stresem).

Zdá se také, že je častější u mužů než u žen, a lidé mohou mít formu alexithymie v různé míře. Lidé se velmi liší v míře toho, jakého kontaktu jsou schopni a jak dalece jsou schopni popsat svoje emoce. Pravděpodobně to závisí na řadě faktorů, včetně toho, jak s nimi bylo zacházeno v dětství. Protože I výchova a vliv rodičů na psychiku dítěte hraje roli při alexithymii. U některých to může způsobit trauma, které prostě vypne všechny emoce.

Alexithymie je také spojena s nemocemi jako anorexie, schizofrenie či syndrom dráždivého tračníku, protože člověk necítí potřebu více se starat o své psychické a fyzické zdraví.

Hlubší zkoumání alexithymie může dopomoci i k lepšímu chápání autismu. Bylo totiž prokázáno, že zhruba polovina lidí trpící autismem jsou schopni plně vnímat a reagovat na ostatní, ale ti co to nedokážou, také trpí alexithymií.

Člověk si ani nemusí být vědom toho, že má alexithymii

Vzhledem k tomu, že alexithymie je charakterizována nedostatečným povědomím nebo rozpoznáním vnitřního stavu, pravděpodobně není divu, že lidé si obvykle nejsou plně vědomi, že mají tyto potíže. To je také důvod, proč mnoho lidí o to nehledá léčbu, což ztěžuje přesnou představu o tom, jak běžná je sama o sobě, než když se vyskytuje s poruchou, jako je deprese.

I když je u pacienta diagnostikována alexithymie, léčba může být obtížná. Existuje jen málo výzkumů o tom, zda se tohoto stavu můžete zbavit. Ale právě na tom, jak jste si vyvinuli alexithymii, závisí také prognóza, zda je to problém léčitelný. Pokud se u vás například vyskytuje v důsledku deprese nebo PTSD, je pravděpodobné, že vám může pomoci terapie (stejně jako léčba dalších problémů s duševním zdravím, se kterými se potýkáte).

A co když máte alexithymii

Pokud jste to právě vy, kdo se s alexithymií potýkáte, mohou pro vás být užitečné tyto rady:

• ✅ Naučte se propojit své emoce s fyzickými pocity, které s nimi mohou přijít, jako je zrychlený srdeční rytmus, pocení nebo pomalost.
• ✅ Zkuste kognitivní behaviorální terapii, abyste se zaměřili na identifikaci a pochopení souvislosti mezi myšlenkami a emocemi.
• ✅ Procvičujte si všímavost a další podobná cvičení, abyste zvýšili své emoční vědomí.
• ✅ Vstupte do programů skupinové terapie, což vám dá příležitost poznat to, jak ostatní mluví o svých emocích.
• ✅ Přemýšlejte o svých osobních přesvědčeních o emocích a o tom, co si myslíte, že se stane, pokud projevíte své emoce.

Přestože se terapie obecně doporučuje (a může být poskytnuta, pokud již léčíte jiný problém duševního zdraví), není zaručeno, že bude fungovat pro všechny. Někteří lidé si vedou dobře, když začínají aplikovat jména a štítky na emoce v souvislosti s terapií, zatímco jiní s tím hluboce bojují. Je to velmi specifické pro osobu a kontext.

Celkově je zapotřebí více výzkumu, aby bylo možné lépe porozumět alexithymii a jak ji účinně léčit. Stále nemáme dobré znalosti o tom, proč a jak se u některých lidí vyskytne. Ale každý rok se naučíme o něco navíc.

Některé výzkumy také naznačují, že schopnost uvědomovat si a rozumět pocitům se dá rozvíjet.

A jak na to?

✅ Zkuste psát deník: vyjadřování se psaním může být dobrým tréninkem schopnosti uvědomovat si emoce. Obecně je doporučováno psát si deník každý den. Důležité je zkusit zahrnout více informací než jen věcný popis událostí dne, například pozorování o tom, co se děje ve mně a v mém okolí.

✅ Čtení povídek a románů: právě zde najdete velmi bohaté popisy myšlenek, různých pocitů a zážitků. Díky nim se můžete snáze naučit vyjadřovat emoce různými jazykovými formulacemi a lépe porozumět myšlenkovým pochodům druhých lidí.

✅ Zkuste umělecké aktivity: ať už divadlo nebo tanec, malování či jakákoliv terapie zaměřená na práci s tělem. Podle výzkumu (Levy, 1995) pomáhají tyto činnosti lidem s alexithymií rozpoznávat pocity a „vytahovat je na povrch“.

✅ Psychoterapie: některé druhy psychoterapií (např. Kognitivně-behaviorální terapie) vás mohou naučit, jak být vnímavější nejen ke svým emocím, ale také jak identifikovat emoce druhých. Skupinová psychoterapie zase pomáhá tím, že interakcí s druhými prohlubuje naši schopnost emočního kontaktu s druhými.

✅ Zkuste také relaxační techniky a hypnózu: Zatímco většina psychoterapií používá vyprávění jako cestu ke zmírnění alexithymických příznaků, hypnóza a relaxace zase používají cestu řízené imaginace a mentalizace na zvýšení emočního porozumění. Stačí se ale také věnovat veškerým aktivitám, které pomáhají rozvíjet naši fantazii a představivost.

A co vy? Potýkáte se s alexithymií? Budeme rádi za vaše komentáře k tomuto tématu.

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Duševní poruchy a psychologické problémy

Přečtěte si také naše další články