Sponzorováno

Tachyarytmie (rychlá tepová frekvence) – příznaky, příčiny a léčba 4.73/5 (11)

Tachyarytmie (rychlá tepová frekvence) - příznaky, příčiny a léčbaTachyarytmie je porucha, při které srdce běží rychleji nebo mnohem rychleji než normálně. Někdy může běžet nepravidelně, jindy pravidelně. Tachyarytmie vznikají buď rychlou elektrickou aktivací srdce z poměrně malého ložiska, které se může nacházet kdekoli v srdci, nebo jde o projev rychlého kroužení elektrického vzruchu po větším nebo menším okruhu v srdeční svalovině. Výskyt tachyarytmie neznamená sám o sobě srdeční onemocnění a řada pacientů může mít zcela zdravé srdce a porušená je pouze tvorba nebo šíření elektrických vzruchů. Obecně lze ale říci, že tachyarytmie vznikají častěji v srdci nemocném (např. po infarktu myokardu nebo po některých operacích). Tehdy bývají v srdeční svalovině přítomny větší nebo menší jizvy, které způsobují zpomalení převodu elektrického vzruchu. Tím vzniká předpoklad pro vznik tachyarytmií v důsledku kroužení vzruchu. Výskyt těchto arytmií také narůstá s věkem.

Jak se arytmie projevují?

Arytmie se mohou projevovat různě. Bradyarytmie se nejčastěji projevují ve formě zvýšené únavnosti, slabosti, točení hlavy nebo dokonce krátkodobé ztráty vědomí, někdy s křečemi. Jindy je vedoucím příznakem dušnost při námaze.

Na tachyarytmie lze pomýšlet v případě rychlého bušení srdce, které může být pravidelné nebo nepravidelné, a dosahuje někdy frekvence více než 200 tepů za minutu. Bušení srdce, které označujeme termínem palpitace, může být často provázeno točením hlavy nebo dušností, jindy pocitem tlaku na hrudníku nebo omdlení. Tzv. extrasystoly neboli předčasně přicházející stahy srdeční jsou vnímány jako přeskakování srdce nebo jako krátké pauzy v srdeční činnosti se silnějším úderem srdce po pauze. U život ohrožujících tachyarytmií může být klinickým příznakem ztráta vědomí nebo dokonce oběhová zástava (kdy srdce v důsledku arytmie přestane čerpat krev a pacient je ohrožen na životě, pokud není zahájena do několika minut kardiopulmonální resuscitace nebo šoku pomocí defibrilátoru).

Sponzorováno

Existují ovšem i arytmie, které jsou zcela asymptomatické a pacientovi nečiní žádné potíže.

Diagnostika arytmií

Vzhledem k tomu, že jednotlivých druhů arytmií existuje celá řada, je pro jejich diagnózu rozhodující záznam EKG. Hlavním diagnostickým nástrojem, který dovolí podrobnější posouzení jednotlivých typů arytmií, je standardní 12-svodové EKG. V určitých případech je diagnóza jasná už z tohoto vyšetření (například při poruše vzniku nebo vedení elektrických vzruchů) a pacienta lze hned léčit.

Nicméně řada arytmií se vyskytuje pouze přechodně (někdy i méně často než jednou za měsíc). Proto se častěji prokazují pomocí ambulantního monitorování EKG (obvykle známé pod názvem holterovské monitorování). Pacient nosí po dobu jednoho až sedmi dní malý záznamník s elektrodami nalepenými na hrudníku. V případě potíží může označit daný okamžik stisknutím knoflíku záznamníku. Pokud se arytmie vyskytují zcela ojediněle, je lépe použít epizodního záznamníku o velikosti platební karty, který se přiloží na hrudník pouze v okamžiku potíží a zaznamená aktuální křivku EKG v trvání desítek vteřin.

Jinou možností je dlouhodobé monitorování EKG pomocí implantace drobného záznamníku pod kůži na hrudníku. EKG záznam se poté ze záznamníku získá podobným způsobem jako při kontrole kardiostimulátoru. V případě, kdy nebyly žádné arytmie zachyceny, a pacient má potíže, je použito tzv. elektrofyziologické vyšetření. Do srdce se zavedou tenké elektrodové katétry, které snímají elektrické signály z jednotlivých míst a současně dokáží z těchto míst srdce stimulovat. Jejich strategickým rozmístěním v srdci lze otestovat schopnost srdce tvořit elektrické vzruchy a převádět je na komory.

Dále lze nastartovat celou řadu tachyarytmií a přesně je diagnostikovat. Při podezření na některé srdeční onemocnění se používají další vyšetřovací metody jako echokardiografie, koronární angiografie (nástřik kontrastní látky do koronárních cév), počítačová tomografie srdce nebo magnetická rezonance, kombinované s angiografií, nebo izotopové metody.

Sponzorováno

A co vy? Jaké zkušenosti máte s tachyarytmiemi? Budeme rádi za komentáře.

    Sponzorováno

    Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

    Autor článku

    Daniel Borník (více o nás)

     

    Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

    Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


    Štítky:

    Přečtěte si také naše další články

     

    Zatím žádné komentáře

    Zanechat komentář ke článku

    Zpráva