Jak funguje imunitní systém?

Imunitní systém vás chrání proti záškodníkům z okolí.

Náš imunitní systém je nezbytný pro naše přežití. Bez imunitního systému by naše tělo mohlo být snadno napadeno a zlikvidováno bakteriemi, viry, parazity a dalšími látkami a činiteli. Je to náš imunitní systém, který nás udržuje zdravý, když v životě doslova proplouváme mořem patogenů. Tato obrovská síť buněk a tkání je neustále na hlídce – je na pozoru před nebezpečnými útočníky a jakmile je objeven nepřítel, objeví se komplexní útok.

Imunitní systém je rozšířen po celém těle a zahrnuje mnoho typů buněk, orgánů, bílkovin a tkání. Rozhodující a velmi důležité je, že imunitní systém umí naši vlastní tkáň odlišit od cizí tkáně. Mrtvé a vadné buňky jsou také rozpoznány a vyloučeny imunitním systémem.

Pokud se imunitní systém setká s patogenem, například bakterií, virem nebo parazitem, nastává takzvaná imunitní odpověď (či imunitní reakce). Později vysvětlíme, jak to funguje, ale nejdříve představíme některé z hlavních „postav“ imunitního systému.

Bílé krvinky

Bílé krvinky se také nazývají leukocyty. Cirkulují v těle v cévách a lymfatických cévách, které paralelují žíly a tepny. Bílé krvinky jsou neustále na hlídce a hledají patogeny. Když objeví cíl (patogen, bakterii a podobně), začnou se množit a vysílat signály na jiné typy buněk, aby udělali totéž.

Naše bílé krvinky jsou uloženy na různých místech v těle, které jsou označovány jako lymfatické orgány. Jedná se o následující:

Brzlík – žláza, která je umístěna těsně pod krkem.
Slezina – největší lymfatický orgán v těle.
Kostní dřeň – nacházející se uvnitř kostí, produkuje také červené krvinky.
Lymfatické uzliny – malé žlázy umístěné v celém těle, spojené lymfatickými cévami.

Existují dva hlavní typy leukocytů (bílých krvinek):

1. Fagocyty

Tyto buňky obklopují a absorbují patogeny a rozbíjejí je a účinně je konzumují. Existuje několik typů fagocytů, například:

Neutrofily – to je nejběžnější typ fagocytů a mají tendenci napadat bakterie.
Monocyty – to jsou největší typy těchto buněk a mají několik rolí.
Makrofágy – ty mají za úkol odstranit mrtvé a umírající buňky.
Stomické buňky – mají mnoho pracovních míst a úkolů, včetně pomoci při hojení ran a obraně proti patogenům.

2. Lymfocyty

Lymfocyty pomáhají tělu vzpomenout si na předchozí útočníky a rozpoznat je, pokud se vrátí k útoku znovu. Lymfocyty začínají svoji pouť v kostní dřeni. Některé zůstávají v kostní dřeni a vyvíjejí se do B lymfocytů (B buňky), jiné míří do thymusu (brzlíku) a stávají se T lymfocyty (T buňky). Tyto dva typy buněk mají různé role:

B lymfocyty – produkují protilátky a pomáhají upozornit T lymfocyty.
T lymfocyty – ničí poškozené buňky v těle a pomáhají upozornit na jiné leukocyty.

Jak funguje imunitní odpověď?

Imunitní systém musí být schopen rozeznat svoje tělo od cizích látek. To dělá tak, že detekuje proteiny, které se nacházejí na povrchu všech buněk. Naučí se v rané fázi života ignorovat tyto vlastní proteiny.

Antigen

Antigen je látka, která může vyvolat imunitní reakci. Tedy je to látka, která navozuje produkci jedné nebo více protilátek. V mnoha případech je antigenem bakterie, houba, virus, toxin nebo cizí tělo. Ale může to být také jedna z našich buněk, která je vadná, poškozená nebo mrtvá. Zpočátku řada různých buněčných typů spolupracuje na tom, aby rozpoznala antigen jako útočníka.

Úloha B lymfocytů

Jakmile B lymfocyty zpozorují antigen, začnou vylučovat protilátky. Protilátky jsou speciální bílkoviny, které se zablokují na specifické antigeny.

Každá B buňka tvoří jednu specifickou protilátku. Například by jedna B buňka vytvoří protilátku proti bakteriím, které způsobují pneumonii, a jiná by mohla rozpoznat virus chřipky. Protilátky jsou součástí velké rodiny chemických látek nazývaných imunoglobuliny, které hrají mnoho rolí v imunitní odpovědi:

Imunoglobulin G (IgG) – označuje mikroby, takže jiné buňky je dokáží rozpoznat a vypořádat se s nimi.
IgM – je expert na zabíjení bakterií.
IgA – se shromažďuje v tekutinách, jako jsou slzy a sliny, kde chrání vstupy do těla.
IgE – chrání před parazity a také často mohou za alergie.
IgD – zůstává navázán na B lymfocyty a pomáhá jim zahájit imunitní odpověď.

Protilátky se zablokují na antigen, ale nezabijí, označují ho jen pro budoucí zničení. Zabíjení je úkolem jiných buněk, jako jsou fagocyty.

Úloha T lymfocytů

Existují různé typy T lymfocytů:

Sponzorováno

„Pomocné“ T buňky (Th buňky) – koordinují imunitní odpověď. Některé z nich komunikují s jinými buňkami a některé stimulují B-buňky k tvorbě více protilátek. Jiné přitahují více T lymfocytů nebo fagocyty pojídající buňky.
„Zabíjecí“ T-buňky (cytotoxické T lymfocyty) – jak název napovídá, tyto T buňky napadají jiné buňky. Jsou zvláště užitečné pro boj proti virům. Pracují tak, že rozpoznávají malé části viru na vnější straně infikovaných buněk a pak tyto zničí infikované buňky.

Imunita

Imunitní systém každého člověka je jiný, ale obecně se stává silnějším v dospělosti, protože jsme byli v průběhu života vystaveni více patogenům a vyvinuli jme si už větší imunitu. To je důvod, proč děti a dospívající mají tendenci být více nemocní, než dospělí.

Jakmile už byla protilátka tělem vyvinuta, zůstane v těle jakási její kopie, takže pokud se opět objeví stejný antigen, lze ho pak rychleji vyřešit.

Proto s některými onemocněními, jako jsou například neštovice, se popasujete to jen jednou, protože tělo má uloženou protilátku proti tomuto problému. Protilátka je připravená a čeká na svůj čas. Toto se vlastně nazývá imunita.

Existují tři typy imunity u lidí, které se nazývají vrozená, adaptivní (získaná) a pasivní:

Vrozená imunita

Všichni jsme se narodili s určitou úrovní imunity vůči útočníkům. Lidské imunitní systémy, podobně jako u mnoha zvířat, napadají vnější útočníci už od prvního dne života. Tato vrozená imunita zahrnuje vnější bariéry našeho těla – první linie obrany proti patogenům – jako je kůže, sliznice krku a střeva.

Tato odpověď je obecnější a nespecifická. Pokud se patogen zvládne vyhnout vrozenému imunitnímu systému, dojde na adaptivní (získanou) imunitu.

Adaptivní (získaná) imunita

Tato ochrana před patogeny se vyvíjí, když procházíme životem. Jelikož jsme vystaveni různým onemocněním nebo jsme očkováni, sestavujeme si jakousi svoji osobní knihovnu (databázi) protilátek proti různým patogenům. Toto je někdy označováno jako imunologická paměť, protože náš imunitní systém si pamatuje předchozí nepřátele.

Pasivní imunita

Tento druh imunity je „vypůjčen“ z jiného zdroje, ale netrvá dlouho. Například dítě dostává protilátky od matky přes placentu před narozením a v mateřském mléce po narození. Tato pasivní imunita chrání dítě před některými infekcemi během prvních let života.

Imunizace – očkování

Imunizace zavádí antigeny nebo oslabené patogeny osobě takovým způsobem, že se jedince nenakazí, ale stále jedinec produkuje protilátky. Protože tělo ukládá kopie protilátek, je chráněno, pokud se hrozba objeví později v životě.

Poruchy imunitního systému

Protože imunitní systém je tak složitý, existuje mnoho možných způsobů, jak se může něco s imunitou pokazit. Typy imunitních poruch spadají do tří kategorií:

Imunodeficience

Ty vznikají, když jedna nebo více částí imunitního systému nefungují. Imunodeficience mohou být způsobeny mnoha způsoby, třeba kvůli věku, obezitě a alkoholismu. V rozvojových zemích je podvýživa společnou příčinou. AIDS je příkladem získané imunodeficience.

V některých případech mohou být dědičné imunodeficience.

Autoimunita

Při autoimunitních problémech se imunitní systém mylně zaměřuje na zdravé buňky, spíše než na cizí patogeny nebo na vadné buňky. V tomto scénáři nemůže imunitní systém rozlišovat svoje tělo od cizích látek.

Autoimunitní onemocnění zahrnují třeba celiakii, diabetes typu 1, revmatoidní artritidu a Gravesovu chorobu.

Přecitlivělost

Přecitlivělý imunitní systém reaguje způsobem, který poškozuje zdravou tkáň. Příkladem je anafylaktický šok, kdy tělo reaguje na alergen tak silně, že to může být život ohrožující.

Pár slov o imunitním systému na závěr

Imunitní systém je neuvěřitelně komplikovaný a naprosto nezbytný pro naše přežití. Několik různých systémů a buněčných typů pracuje v dokonalé synchronizaci (po většinu času) v celém našem těle, aby umělo naše tělo bojovat proti patogenům a mohlo odstraňovat mrtvé buňky.

Sponzorováno

A jak to máte s imunitním systémem vy? Budeme rádi, pokud nám napíšete do komentářů.

Co si ještě o imunitním systému přečíst?

Studie a zdroje článku

The immune system Autor: Lindsay B. Nicholson

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Imunita a imunitní systém

Jak funguje imunitní systém? 4.59/5 (27)