Jak darovat cenné krevní destičky?

Obsah článku

Jak darovat cenné krevní destičky? Shánění trombocytů, bez nichž jsou pacienti ohroženi na životě, je někdy řádný adrenalin. Ráno zazvoní na pracovišti Národní transfuzní služby (NTS) telefon. Volají z hematologie. Pro pacienta s leukémií nutně potřebují krevní destičky. Chemoterapie a transplantace utlumili jeho krvetvorbu natolik, že hrozí životu nebezpečné krvácení. Bohužel, běžný průvodní jev léčby. Lékař nahlíží do zásob, ale jsou tam jen dva odběrové vaky s trombocyty z aferézy. Smůla, oba jsou od dárců s krevní skupinou A. Nyní je třeba béčko. Evidenční pracovnice začínají hledat v telefonním seznamu se jmény dárců trombocytů. Opět smůla. Jeden je na cestě v zahraničí, druhý má právě virózu a darovat tedy nemůže, třetího neuvolní z práce, čtvrtý nebere telefon.

Čas se krátí. Když bez úspěchu volají dalším, do odběrového křesla se posadí zdravotní sestra a nastaví své ruce. Po dvacáté. „Opravdu se stává, že lidé z našeho personálu jsou poslední nadějí,“ přiznává MUDr. Král z Národní transfuzní služby ČR. Vede úsek, který dokáže díky buněčnému separátoru oddělit z krve potřebnou část. Vede nás do místnosti, kde probíhá trombocytaferéza, tedy odběr krevních destiček.

Smysluplný čas

V křeslech sedí dva pánové. V obou předloktích vpíchnuty jehly.

„Začal jsem s běžnými odběry krve, přišlo mi to jako rozumně strávený čas. Když mě pak oslovili, že splňuji kritéria i pro destičky, tak jsem si řekl, že ještě pomůžu tomuto světu,“ říká s úsměvem Martin Krupa (32), který pracuje v účetnictví. Displej separátoru ukazuje, že čas uplynul. Přichází sestřička a osvobozuje jej od jehel.

„Dárci trombocytů musí být vyrovnané osobnosti. Před prvním odběrem mají mírný strach, ale vše jim vysvětlíme a zvládají to. Nejtěžší je asi představa, že je třeba klidně sedět i přes hodiny s napíchnutýma rukama a nic nedělat,“ říká Gabriela Samcová a ptá se dárce, zda mu je dobře. Ten se postaví a zahlásí: „Jsem v pohodě. Jako vždy.“ Peter Janotka (45), elektrikář, má podle displeje před sebou ještě půl hodiny. Cestuje sem přes padesát kilometrů z Plaveckého Podhradí.

Na otázku proč, odpoví jednoduše: „Neboť mám z toho dobrý pocit.“ Krev daruje už od dvacítky, a protože má dobré žíly, nebrání se ani destičkám.

Sponzorováno

„Kdysi to bylo i na dvě hodiny, ale technika je už lepší. Hodinku si posedět a popřemýšlím … Nebývá mi špatně,“ dodává otec dvou dětí.

Jsou vzácní

Doktor Král říká, že si váží všech dárců krve, ale těchto zvlášť. Potřebovali by jich víc. Je mnoho faktorů, které zužují výběr:

„Dárce musí mít opravdu dobré zdraví a velmi dobrý vstup do žil. Destičky se sice pravidelně objednávají, někdy je však potřeba urgentní a my je musíme dodat co nejdříve. Musí souhlasit i krevní skupina,“ vyjmenovává.

Pracoviště přirovnává k první frontové linii, která bojuje o život lidí po transplantacích, s hematologickými a onkologickými onemocněními, ale i po úrazech, při porodech, indikací je mnoho. Alternativa přitom neexistuje.

„Je to vzácný čin solidarity, nikdo neví, kdy bude na nějakého dárce odkázán. Proto chci velmi poprosit zaměstnavatel , aby měli pochopení pro lidi, kteří jsou ochotni darovat trombocyty a umožnili jim zmeškáte ačkoli dvě hodiny z práce,“ doslova prosí lékař. Při otázce, zda se již stalo, že dárci nedovolili odejít z práce, přestože někomu šlo o život, jen taktně odvrátí zrak.

Sponzorováno

„Vydáme i potvrzení, že je dárcem destiček,“ řekne . „Víte, tím nemocným jde často o hodiny … „ dodá MUDr. Král, který má v těchto dnech na starosti i Studentskou kapku krve. Potrvá do 15. listopadu. „Možná jsou mezi prvodárci i ti, se kterými se budu jednou setkávat při odběru krevních destiček,“ usměje se.

Fakta o odběru

Dárcům destiček může být člověk, který alespoň tři-čtyřikrát daroval celou krev.
Červené krvinky se mohou skladovat dvaačtyřicet dní, destičky jen pět. Proto není možné dělat dopředu větší zásoby, aby se neznehodnotili finančně drahé odběry. Kromě počítačem řízeného separátoru dohlíží na dárce i lékař a sestry.
Krev dárce vychází z jedné žíly, mísí se v hadičkách s roztokem, který zajistí, aby se nesrazila, vchází do přístroje, kde centrifuga oddělí trombocyty. Zbytek krve se vrací žilou ve druhém předloktí zpět. Existují i přístroje pro jeden vpich.
Mimo těla dárce jsou během odběru jen asi tři decilitry krve.
Chybějící destičky, asi tři a půl decilitru, se obnoví již po sedmdesáti dvou hodinách. Při darování plné krve trvá obnova asi devadesát dní. Proto je možné darovat trombocyty častěji, v krizové situaci i jednou za dva týdny.
Dárci trombocytů se vyřizují přednostně, aby neztráceli čas.

Co si ještě o krevních destičkách přečíst?

Krevní destičky a jejich úloha v lidském těle

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.