Obsah článku
- Elektromyografie (EMG) je diagnostický test používaný k měření elektrické aktivity svalů v lidském těle. Tento test pomáhá lékařům a odborníkům na svalové a nervové onemocnění diagnostikovat a sledovat různá onemocnění a poruchy spojené se svaly a nervy. EMG se obvykle provádí ve spojení s dalším testem nazývaným nervová konduktometrie (NCV), který zkoumá rychlost přenosu nervových signálů.
- Princip EMG spočívá v umístění tenkých elektrod do svalů pacienta. Tyto elektrody zaznamenávají elektrické signály generované svaly během jejich kontrakce a relaxace. Lékař nebo technik poté analýzou těchto signálů zjišťuje, zda jsou přítomny nějaké abnormální vzory či odchylky.
- EMG se používá k diagnostice různých stavů a onemocnění, jako jsou neuromuskulární poruchy, svalové dystrofie, neuropatie, radikulopatie a další onemocnění spojená se svaly a nervy. Tento test také pomáhá určit míru poškození nervů a svalů a umožňuje plánovat vhodnou léčbu.
- Při provádění EMG může být pacientovi mírně nepříjemné, protože elektrody mohou způsobit mírný pocit pálení nebo svědění, ale procedura je obvykle dobře tolerována. EMG je důležitým nástrojem pro diagnostiku a léčbu svalových a nervových onemocnění.
EMG vyšetření může odhalit nervovou dysfunkci, svalovou dysfunkci nebo problémy s přenosem signálu mezi nervem a svalem.
EMG používá drobná zařízení nazvaná elektrody pro přenos nebo detekci těchto elektrických signálů. Během EMG přístroj zaznamenává elektrickou aktivitu v tomto svalu pomocí jehlové elektrody, která je vložena přímo do svalu. Studie nervového vedení, která je součástí EMG, používá elektrody nalepené na kůži (povrchové elektrody) pro měření rychlosti a síly signálů pohybujících se mezi dvěma nebo více body.
EMG výsledky mohou odhalit nervovou dysfunkci, svalovou dysfunkci nebo problémy s přenosem signálu mezi nervem a svalem.
Proč se EMG vyšetření dělá?
Váš lékař může nařídit EMG, pokud máte nějaké příznaky, které mohou naznačovat nervovou nebo svalovou poruchu. Mezi tyto příznaky patří nejčastěji:
- Brnění
- Citlivost či necitlivost
- Svalová slabost
- Bolesti svalů nebo křeče
- Některé typy bolesti v končetinách
Výsledky EMG jsou často nezbytné k diagnostice nebo vyloučení řady příčin problémů, jako jsou:
Sponzorováno
- Svalové poruchy, jako je svalová dystrofie nebo polymyositida
- Nemoci ovlivňující spojení mezi nervem a svaly, jako je myasthenia gravis
- Poruchy nervů mimo míchu (periferní nervy), jako je syndrom karpálního tunelu nebo periferní neuropatie
- Poruchy, které ovlivňují motorické neurony v mozku nebo míše, jako je amyotrofická laterální skleróza nebo dětská obrna
- Poruchy, které postihují nervový kořen
Rizika EMG vyšetření
EMG je vyšetření s nízkým rizikem a komplikace jsou spíše velmi vzácné. Existuje malé riziko krvácení, infekce a poranění nervu v místě, kde je vložena jehla.
Když jsou vyšetřovány svaly podél hrudní stěny pomocí jehlové elektrody, existuje velmi malé riziko, že by mohlo dojít k úniku vzduchu do oblasti mezi plicemi a hrudní stěnou, což způsobí kolaps plic (pneumotorax).
Co můžete očekávat?
Během EMG vyšetření
Při proceduře budete buď sedět na židli nebo ležet na stole. Následující části vyšetření vám pomohou pochopit, co se bude dít během vyšetření:
- Elektrody. Neurolog umístí povrchové elektrody na různá místa na kůži, v závislosti na tom, kde máte nějaké problémové příznaky. Nebo neurolog může vložit jehlovou elektrodu na různých místech v závislosti na vašich příznacích.
- Pocity. Elektrody občas vysílají malý elektrický proud, který můžete cítit jako malinkou křeč. Jehlová elektroda může způsobit nepohodlí nebo bolest, která obvykle končí krátce poté, co je jehla odstraněna. Není to nic hrozného.
Během EMG neurolog vyšetří, zda existuje nějaká spontánní elektrická aktivita, když je sval v klidu – aktivita, která není přítomna ve zdravé svalové tkáni – a stupeň aktivity při mírné kontrakci svalu. Neurolog vám bude dávat instrukce o odpočinku a zatnutí svalu ve vhodných časech.
Po EMG vyšetření
Může dojít k dočasným, drobným otlakům a modřinám v místě, kde byla jehla vložena do vašeho svalu. Tato modřina by měla zmizet během několika dní.
Výsledek EMG
Neurolog interpretuje výsledky vašeho vyšetření a připraví kompletní zprávu. Váš lékař (nebo ten lékař, který si objednal EMG), s vámi projede zprávu při následné schůzce. Z výsledků EMG se pak odvíjí další postup léčby.
A co vy? Jaké máte zkušenosti s EMG? Budeme rádi za komentáře pod článkem.
VIDEO: Elektromyografie (EMG)
VIDEO: EMG – vyšetření magnetickým stimulátorem
Sponzorováno
Studie a zdroje článku
- Nerve conduction and electromyography studies Autoři: N M Kane, A Oware
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Vyšetřovací metody
Přečtěte si také naše další články
Dobrý den.
Bylo mi provedeno vyšetření EMG za účelem Syndromu karpálního tunelu.
Dělá se toto vyšetření vždycky stejným postupem dle metodických postupů a pokynů.
Bylo mi řečeno,že např.v záležitosti Pracovního lékařství se vyšetření dělá jiným způsobem,než pro běžné zjištění problémů.
Děkuji PV
Ne, při vyšetření elektromyografie (EMG) může být postup různý v závislosti na konkrétní situaci a na tom, jaké informace se snaží lékař získat.
Nicméně, základní postup vyšetření EMG zahrnuje vkládání tenkých jehel do svalu, aby se mohl registrovat elektrický signál produkovaný svalovými vlákny při kontrakci a relaxaci svalu. Lékař nebo technik vkládá jehly do svalů pacienta a sleduje elektrickou aktivitu svalů pomocí elektrod. Poté mohou být prováděny další testy, jako je stimulace svalů, aby se zjistilo, jak rychle se svaly reagují na nervové impulsy.
Existují však různé varianty a doplňkové techniky pro vyšetření EMG v závislosti na konkrétních potřebách a cílech lékaře. Například někdy mohou být použity povrchové elektrody místo jehel, což je méně invazivní postup, nebo se může provádět opakované měření v průběhu času k monitorování změn v svalové aktivitě.
Vyšetření elektromyografie (EMG) se může využívat v oblasti pracovního lékařství pro posouzení svalové funkce a případné poruchy způsobené pracovním prostředím nebo pracovními návyky. V takových případech může být prováděno několik specifických testů, které se liší od klasického EMG vyšetření.
Jedním z příkladů je vyšetření svalového zatížení při specifických pracovních pohybech. Pacient je požádán, aby vykonával opakovaný pohyb nebo opakovanou práci, zatímco jsou měřeny svalové reakce pomocí EMG. Tento test umožňuje určit, zda jsou svaly nadměrně zatěžovány při určitém pracovním postupu a zda jsou pracovní podmínky vhodné pro udržení zdraví svalů.
Dalším příkladem může být vyšetření svalové funkce při náročných pracovních postupech. Tento test se provádí při vyšším zatížení svalů, aby bylo možné zjistit, jak dobře svaly zvládají zátěž a zda jsou připraveny na náročné pracovní podmínky.
V oblasti pracovního lékařství mohou být také prováděny specifické testy na určení přítomnosti syndromu karpálního tunelu nebo dalších podobných poruch způsobených opakovanými pohyby nebo vibracemi. Tyto testy zahrnují specifické techniky, jako například testy na aktivaci svalů při stisku rukou nebo při ohýbání prstů.
Celkově lze říci, že vyšetření EMG v pracovním lékařství může být prováděno v různých formách, v závislosti na konkrétních potřebách a cílech lékaře. Pacient by měl být vždy důkladně informován o postupu vyšetření a měl by mít možnost položit dotazy, pokud je něco nejasné.