Obsah článku
Jen jeden druh jedovatého hada vás v ČR může kousnout a přitom Vás ohrozit na životě – zmije. Podání séra však nemusí být vždy vítězstvím. „Může vyvolat závažnější reakci jak samotný jed“ upozorňuje záchranář Doc. MUDr. Viliam Dobiáš, PhD. Kousnutí zmije, jediným jedovatým hadem v ČR, provází množství mýtů. Úmrtí dobrodruha v ČR, který zemřel po kousnutí zmije opět rozvířil vlnu obav. Oslabila jeho organismus překonána rakovina žaludku? Byl alergický na hadí jed? Nebo bouřlivě zareagoval na podané antisérum? Podle odborníků se strach z zmije zbytečně zveličuje. Pokud tento chráněný tvor kousne zdravého člověka, není důvod k panice ani k podání antitoxický séra, které neutralizuje účinek jedu. Každé kousnutí zmije je však potenciálním ohrožením zdraví či dokonce života, proto patří do rukou lékaře.
„Antisérum může způsobit horší alergickou reakci než samotný hadí jed a mít i horší následky. Rizikem je smrtelná anafylaktická reakce, proto jeho aplikaci třeba velmi dobře zvážit. Podává se až téměř, ze zoufalství“ upozorňuje záchranář doc. MUDr. Viliam Dobiáš, PhD.
Uštknutí? Nejčastěji do ruky.
Pokud budete stát tváří v tvář zmije, zachovejte klid. Jelikož má přirozený respekt, uteče. Bezdůvodně nezaútočí. Dokud ji nechytíte do ruky nebo na ni nešlápnete. Kousnutím se brání tehdy, pokud nemá jinou možnost. Nejčastějším terčem paradoxně nejsou nohy, ale ruce. Pokrčíte se, abyste si zavázali šňůrku na botě nebo si sednete do trávy a máte to! Kuriózní případ řešili loni košičtí lékaři.
Ošetřili devatenáctiletého mladíka, kterého štípl had do malíčku na levé ruce. Milovník přírody prý chtěl zmiji pohladit. Výsledek? Zvracel, byl malátný, ruka i lymfatické uzliny mu otekly. Pomohlo mu antisérum.
Třicátnice Katka si během cyklistiky nevšimla, že při pádu na zem ji kousla zmije a pokračovala v cestě dál. Po dvou hodinách ji začalo bolet břicho a puls se jí téměř nedal nahmatat. V nemocnici si všimli ranky po kousnutí zmije na zápěstí a podali její sérum. Ve většině případů však kousnutí provází náhlá a ostrá bolest.
„Na poraněném místě najdete dvě tečkovité ranky ve vzdálenosti půl až jeden centimetr. Pokud se na místě pokousání vytvoří hematom, vypadá jako jedna podlitina a malé rány po vpichu zubů nevidíte“ vysvětluje MUDr. Dobiáš.
Děti a senioři, pozor na uštknutí
Ačkoli běžné kousnutí zmije zdravého člověka o život nepřipraví, vážné následky může mít u dětí, starých lidí a u dospělých s oslabeným zdravím. „V případě seniorů pro onemocnění srdce či plic, děti mají vysokou citlivost imunitního systému a menší odolnost proti alergické reakci“ uvádí záchranář.
Pokud zdravý jedinec zareaguje na některou ze složek jedu alergicky, může ho ohrozit anafylaktický šok s fatálním koncem Na množství látky vniknutí do vašeho těla závisí, zda se k lokálním příznakům přidají i celkové. Patří k nim zvětšení lymfatických uzlin, potrápit vás může bolest hlavy, žízeň, pocení, nevolnost, zvracení, pocit strachu, zrychlený dech a srdeční činnost. Pokles krevního tlaku může vést ke kolapsu až ke ztrátě vědomí. V případě anafylaktického šoku je ohrožen váš život.
„Při vniknutí jedu přímo do cévy se může urychlit toxická reakce, ale není to pravidlo“ říká lékař.
Jed nevymačkávejte aneb jak postupovat při ušktnutí?
Po kousnutí zmije postiženého uklidněte, ránu očistěte mýdlem a vodou a končetinu mu znehybněte. Ve většině akčních filmů se hlavní hrdina po uštknutí hadem přisaje na poraněné místo a vyplouvá jed … Realita je však jiná, lékaři tento postup nedoporučují pro jeho nízkou efektivitu. „Zapomeňte také na alkohol, škrtidlo, vytlačování, vypalování a chlazení rány“ radí MUDr. Dobiáš.
Vyhněte se lékům proti bolesti, které obsahují kyselinu acetylsalicylovou, neboť snižují srážlivost krve. Nedoporučuje se ani pití většího množství tekutin a kávy. Alkohol, který roztahuje cévy a urychluje transport jedu do organismu, vynechejte. Snažte se udržet postiženého v klidu, vsedě nebo vleže. Rozrušení a pohyb zhorší jeho stav. I nic netušící Katce cyklistika po kousnutí zmije uškodila. Ještě více si rozpumpovala krev a jed se rychleji šířil.
Jed je směs více látek a bílkovin. „Jednorázové množství je nebezpečné pro některé hlodavce či hmyzožravce, kterými se živí. Pro člověka je spíše nebezpečná alergie na některou z jeho složek. Pacienta léčíme podle symptomů, v případě alergické reakce se mohou nasadit kortikoidy, případně adrenalinové pero“ udává záchranář. I když postižený nemá žádné příznaky, odvezte ho do nejbližší nemocnice nebo přivolejte záchrannou zdravotní službu. Pozorování po kousnutí hadem může trvat několik hodin.
Pokud se neobjeví příznaky, můžete jít domů. Pokud lékař zváží, že sérum je nutné, aplikuje vám injekci do žíly nebo do svalu. Ne však dříve, než se dostaví první příznaky celkové otravy. „Podáváme ho až při těžké celkové reakci s poruchou srážlivosti krve, při příznacích začínajícího šoku, při závažných poruchách trávicího traktu a při extrémní místní reakci“ vypočítává MUDr. Viliam Dobiáš. Sérum proti jedu evropských zmijí je součástí povinné výbavy nemocnic. Pokud ho nemocnice v aktuálním čase z jakýchkoliv důvodů nemá, může si ho půjčit ze „železné rezervy“ Národního toxikologického informačního centra.
Sponzorováno
Nekřičte, duptejte
Kousnutí zmije si vyzkoušel na vlastní kůži. Obešel se bez séra, po kousnutí chřestýšem mu však protijed z Mnichova zřejmě zachránil život. Zoolog David Jandzík z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
Jaké mýty jsou nejrozšířenější?
Nejběžnějším mýtem je, že jsou slizké, ale hadi nemají kožní žlázy, a proto je jejich pokožka suchá. Není pravda ani to, že dokáží hypnotizovat kořist nebo útočníka. Reagují na pohyb, takže ustrnutí hlodavce je jeho obrannou strategií, aby se „zneviditelnila“.
Zmije nedokáže vyskočit do metrové výšky?
Další pověra. Jak ta, že se při pronásledování stočí do klubíčka a skutálí dolů kopcem. Samozřejmě, nedokáže to a člověka nikdy nepronásleduje. Na jižním Slovensku se mluvilo o užovka stromové, která se často pobývala v stájích a gazdovských dvorech, že chodí pít dobytku mléko přímo z vemen. Důvod byl mnohem prozaičtější – užovky lákaly do obydlí hlodavci, které jsou jejich oblíbenou potravou, a hnojiště, do nichž kladou vajíčka.
Prý letos je hadů hodně. Jsou i zmije přemnožené?
Ne a přemnožit se nedokáží. Generační doba zmije je poměrně dlouhá, samice se rozmnožují většinou jen každý druhý rok a mají málo mláďat, z nichž se dospělosti dožívá nízké procento. Mají mnoho přirozených nepřátel, jako jsou ježci, svině či ptáci, které jejich stav regulují. Mýty o přemnožení souvisejí většinou s vydatnou houbařskou sezónou, během níž se zvyšuje četnost schůzek se zmijí.
Ve kterých lokalitách se vyskytují zmije nejvíce?
Zmije je lesní had. Nejvíce jí vyhovují podmáčené louky, rašeliniště, porosty borůvek, brusinek či malin, okraje lesů a lesních palouků, prosvětlené okolí horských potoků. Ráda se také vyhřívá na slunci. Miluje místa, které jí poskytují úkryt i potravu v blízkosti balvanů, krov, pařezů či trsů trávy.
Co obsahuje jed a jaká dávka je pro člověka nebezpečná?
Hlavní složkou hadího jedu je voda. Největší část sušiny, až devadesát pět procent, tvoří bílkoviny, zejména enzymy. Jejich působením dochází u oběti k likvidaci červených krvinek, výstelky krevních cév pokud rozkladu svalové tkáně. Literatura udává smrtelnou dávku kolem patnácti miligramů sušiny. Jeden had má však zřídka více než přibližně deset miligramů. To však neznamená, že kousnutí zmije není nebezpečné a potenciálně smrtelné.
Je jed zmijí na jaře agresivnější?
Není. Během zimování se výrazně utlumí i produkce jedu. Jedové žlázy hadů jsou modifikovány slinné žlázy a fungují podobně – i přesto, že spíte a dvanáct hodin nepřijímáte potravu, nenasbírá se vám plná ústa slin ani se významně nezvýší koncentrace slinných enzymů.
Může zmije kousnout nasucho?
Nemusí vypustit jed do rány. Není to však běžné, a přestože jednotlivé fáze kousnutí had dokáže ovládat, stává se to obvykle při nějakém problému, například při ucpání jedového kanálku nebo při velmi rychlém a nedůraznou pokousání. Hadi však jen výjimečně vypustí do rány všechen jed. Opakované kousnutí je o to nebezpečnější.
Jsou nebezpečnější samice zmije?
Přestože naše jsou větší než samci, ne až o tolik, aby se to projevilo i v množství jedu.
Kdy zmije zaútočí?
Jen když loví a když se brání. Jelikož si nás těžko splete s myší či s ještěrkou, na člověka útočí jen v bezprostředním ohrožení, když nemůže utéct. V případě naší zmije je bezpečná vzdálenost přibližně půl metru.
Je had nebezpečný i poté, co ho zabijeme?
Uhynulá zvířata nekoušou, neštípou ani nevykonávají jiné aktivity. Pokud se však had jen jeví jako zabitý, pokousat může. Nebezpečná může být neopatrná manipulace s čerstvě mrtvým hadem, když si můžete zapíchnout jeho zub do ruky.
Může se modifikovat složení jedu zmijí tak, že antisérum nebude účinné?
V dlouhodobém horizontu zřejmě ano, ale ne u nás. Náš evolučního – genetický výzkum ukazuje, že i na území ČR žijí rozdílné formy zmijí, je však málo pravděpodobné, že by se lišily složením či účinností jedu. Odlišná situace je na Balkáně, kde jsou známé populace s velmi odlišným složením jedu, proti kterému může být běžné antisérum méně účinné.
Jako nejúčinněji zaženeme hada?
Hadi mají slabý sluch, ale jsou citliví na otřesy půdy, proto je dupot naúčinnejší. Zrakem vnímají pohyb a rozlišují velikost pohybujícího se předmětu. Když spatří člověka, je to jasný signál k opuštění stanoviště. Na rušném turistickém chodníku, když se zmenší úniková vzdálenost, se může stát, že hada nezažene ani vaše velmi blízká přítomnost.
Pokud ho nedokážete bezpečně objet, pobouchejte po zemi v jeho blízkosti nebo ho ohleduplně šťouchněte dlouhou holí.
Sponzorováno
Setkali jste se v přírodě s hadem? Jak jste reagovali? Napište nám o tom do komentářů.
A dále si přečtěte
- TIP: Sérum s hadím jedem se používá i do kosmetických přípravků
- Hadí uštknutí (kousnutí) – příznaky, první pomoc a léčba
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Zvířata a zdraví i problémy
Přečtěte si také naše další články