Sponzorováno

Imobilizační syndrom: Nehybnost a její vliv na zdraví pacientů 4.43/5 (7)

  • Imobilizační syndrom je stav, který se vyvíjí v důsledku dlouhodobého omezení pohybu, obvykle kvůli zranění, nemoci nebo operaci. Tento syndrom může mít vliv na různé aspekty tělesného zdraví a funkce, a často se projevuje různými příznaky a komplikacemi.
  • Imobilizační syndrom je vážný stav, který si vyžaduje pozornost a péči.
  • Pokud je imobilizace nezbytná, je důležité pracovat na rehabilitaci a obnově funkce co nejdříve, aby se minimalizovaly potenciální komplikace.

Co je imobilizační syndrom?

Imobilizační syndrom se týká komplikací vznikajících při dlouhodobé nehybnosti pacienta. Nejčastěji postihuje starší lidi, pacienty po úrazech, operacích nebo vážných nemocech, kteří jsou odkázáni na lůžko či omezený pohyb.

Negativní dopady na tělo

Dlouhodobá nehybnost má vážné důsledky na tělesné systémy. Svalová atrofie, pokles svalové síly a pohyblivosti jsou hlavní fyzické projevy. Dochází také k poklesu hustoty kostí, což může vést k osteoporóze a zvýšenému riziku zlomenin. Dalším důsledkem je snížení kardiovaskulární kapacity, zvýšení rizika vzniku krevních sraženin a problémy s dýchacími funkcemi. Nehybnost ovlivňuje i nervový systém, což vede ke snížené citlivosti a schopnosti reagovat.

Psychické a sociální dopady

Vedle fyzických důsledků má imobilizační syndrom i negativní vliv na psychiku pacienta. Dlouhodobá nehybnost může vést k pocitům izolace, osamělosti, depresím a úzkostem. Pacienti ztrácejí pocit nezávislosti, což může zhoršit celkovou psychickou pohodu.

Příznaky a komplikace

  • Svalová slabost a atrofie – dlouhodobé nevyužívání svalů vede k jejich oslabování a zmenšování objemu.
  • Omezená pohyblivost kloubů – klouby mohou ztrácet pohyblivost, což může vést k ztuhlosti a bolestem.
  • Trombóza a embolie – dlouhá imobilizace zvyšuje riziko vzniku krevních sraženin (trombózy), které se mohou přesunout do plic (plicní embolie).
  • Pneumonie – imobilizace může ovlivnit dýchací funkce a zvýšit riziko respiračních infekcí.
  • Změny v kardiovaskulárním systému – dlouhá imobilizace může ovlivnit srdeční činnost a krevní oběh.
  • Psychické potíže – imobilizace může vést k úzkosti, depresi a sociální izolaci.

Jak předejít imobilizačnímu syndromu?

Prevence syndromu spočívá především v aktivní podpoře pohybu a rehabilitaci. I u pacientů s omezenou hybností je klíčové udržovat alespoň částečnou aktivitu pomocí cvičení, které posiluje svaly a zlepšuje pohyblivost. Kromě fyzické aktivity je důležité zajistit i správné polohování pacienta, aby nedocházelo k tvorbě proleženin.

Sponzorováno

Role fyzioterapie a lékařů

Pravidelná rehabilitace a spolupráce s fyzioterapeuty může významně přispět k udržení pohybových schopností. Lékaři mohou také předepsat různé pomůcky pro usnadnění pohybu a doporučit individuálně nastavený režim cvičení, který pomáhá posilovat tělo a zlepšovat celkovou kvalitu života.

Výživa a hydratace

Kromě fyzické aktivity je nezbytné dbát i na správnou výživu. Pacienti trpící imobilizačním syndromem často potřebují zvýšený příjem bílkovin a živin, které podporují regeneraci tkání a svalů. Důležitá je i dostatečná hydratace, která napomáhá správné funkci tělesných systémů.

Podpora psychiky

Zvládání psychických důsledků imobilizačního syndromu vyžaduje aktivní podporu ze strany rodiny, pečovatelů i zdravotníků. Je důležité udržovat pacienty zapojené do společenského dění a nabídnout jim smysluplné aktivity, které podporují jejich mentální pohodu a zabraňují pocitům izolace.

Shrnu to

Imobilizační syndrom je závažný problém, který postihuje pacienty s omezenou pohyblivostí. Důsledky se projevují jak fyzicky, tak psychicky, což může vést ke zhoršení kvality života. Pravidelná fyzioterapie, rehabilitace, správná výživa a podpora psychické pohody jsou klíčovými prvky prevence a léčby tohoto stavu. Aktivní přístup k péči o imobilní pacienty je nezbytný pro minimalizaci negativních dopadů dlouhodobé nehybnosti.

Jeho prevence a léčba

  • Pravidelné cvičení – fyzická aktivita, pokud je to možné, pomáhá udržovat svalovou sílu a pohyblivost kloubů.
  • Fyzikální terapie – terapeutické cvičení a masáže mohou pomoci obnovit pohyblivost a sílu svalů.
  • Zdravá strava – vyvážená strava bohatá na bílkoviny a živiny podporuje regeneraci svalů a celkové zdraví.
  • Monitoring zdravotního stavu – pravidelné kontroly u lékaře mohou pomoci sledovat pokrok a předcházet komplikacím.
  • Použití podpůrných pomůcek – berle nebo chodítka mohou pomoci při návratu k mobilitě.

VIDEO: Otáčení a polohování na lůžku za využití prvků bazální stimulace

Sponzorováno

Studie a zdroje článku

Sponzorováno

Líbil se vám článek? Ohodnoťte ho.

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

 

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost


Štítky:

Přečtěte si také naše další články

 

1 komentář u článku “Imobilizační syndrom: Nehybnost a její vliv na zdraví pacientů”

  1. Marie Krejčiříková napsal:

    Je to nová terapie,chtěl bych ji vyzkoušet. Rifle i tričko by se mi velmi
    hodily. Díky. Pavel.

Zanechat komentář ke článku

Zpráva