Reflexní masáž a terapie – odborné informace – jak se tato masáž dělá? 4.69/5 (13)

• Reflexní terapie, známá také jako reflexologie, je alternativní léčebná metoda, která se zaměřuje na stimulaci specifických bodů na chodidlech, rukou a uších. Tyto body se nazývají reflexní body a věří se, že odpovídají různým orgánům a systémům v těle.
• Cílem reflexní terapie je podpořit zdraví a harmonii těla tím, že se stimulují tyto reflexní body, což má pozitivní vliv na odpovídající orgány a tělesné systémy.
• Na chodidlech, rukou a uších se nacházejí reflexní body, které odpovídají specifickým částem těla. Například palec může odpovídat hlavě, zatímco klenba nohy může odpovídat páteři.
• Reflexolog používá různé techniky, jako je tlak, hnětení a masírování reflexních bodů, aby stimuloval odpovídající orgány a systémy v těle. Tento proces má podpořit přirozené hojivé procesy těla a obnovit rovnováhu.

Henry Head v r. 1898 uveřejnil zjištění o změně kožní citlivosti při onemocnění vnitřních orgánů. Na podkladě klinických pozorování vymezil na povrchu těla zvlášť citlivé kožní okrsky, které označil podle inervace z příslušného segmentu. V jednotlivých kožních oblastech a okrscích našel Head různě výraznou kožní citlivost. Místa s největší kožní citlivostí až spontánní bolestivostí označil jako „maximální body“.

Na počátku 20. stol. vznikl tedy nový druh masáže, který sice užíval některých hmatů klasického masážního způsobu, ale v mnohém se od něj lišil. Pro masáž se vyhledávala místa se změněnou kožní citlivostí. Reflexní masáž – manuální léčebný zásah na povrchu těla, aplikovaný na místech druhotných, onemocněním reflexně vyvolaných změn.

Dráhy jednotlivých oblouků

Vegetativní reflexy viscerokutánní, visceromotorické, visceroviscerální a kutiviscerální se odehrávají na úrovni míšního reflexního oblouku. První tři mají stejnou dostředivou dráhu.

1. Dráždění z orgánu

Je přiváděno k míše cestou vegetativních vláken, především do ganglia sympatického kmene, odtud šedým spojujícím raménkem k spinálnímu nervu a do spinálního ganglia; zadním kořenem míšním přes zadní roh do postranního rohu míšního, kde dostředivá dráha končí. Vzruch, který je přiveden do ganglia kmene, však může přestoupit do výše uvedeného ganglia a teprve na jeho úrovni přestoupit do míchy.

Z míchy pak vede dráha ke kůži (viscerokutálnní) předním kořenem, vlákny bílého spojujícího raménka do uzliny kmene sympatiku. Odtud šedým spojujícím raménkem ke spinálnímu nervu a s ním ke kůži. Odstředivá dráha visceromotorického reflexu jde ke svalům cestou motorických vláken spinálního systému nervového. Tento oblouk je tedy smíšený (dostředivě přes vegetativní a část odstředivé cesty přes spinální systém).

2. Z vnitřního orgánu opět k vnitřnímu orgánu

Z vnitřního orgánu opět k vnitřnímu orgánu probíhá dráha visceroviscerálního oblouku v odstředivé části zase bílým spojujícím raménkem do ganglia sympatického kmene a odtud podél cév, nebo cestou nervů splanchnických k vnitřnímu orgánu. U reflexu viscerokutánního, visceromotorického i visceroviscerálního může dojít v míše k přepojení na parasympatická odstředivá vlákna, kterými pak vzruch probíhá k periferii. Efekt ut pak je samožřejmě parasympatický.

3. Směrem z kůže a jiných povrchních tkání k vnitřnímu orgánu

Směrem z kůže a jiných povrchních tkání k vnitřnímu orgánu probíhá kutiviscerální reflex, jehož dráha je rovněž smíšená. Dostředivý úsek oblouku tvoří senzitivní vlákna spinální, kdežto odstředivý je představován vlákny vegetativní soustavy. Z povrchních vrstev přichází dráždění k míše buď spinálním vláknem nebo přes pinální ganglion a zadním kořenem, nebo vlákny podél cév do příslušného ganglia kmene sympatického a odtud teprve spojujícím raménkem ke spinálnímu nervu a stejnou cestou do šedé hmoty míšní. K vnitřním orgánům pak směřuje odstředivá dráha tohoto oblouku předním kořenem a spojujícím raménkem bílým k uzlině.

Dráhou popsaných reflexních oblouků postupují vzruchy, jejichž projevem jsou děje vazomotorické a jejich následné projevy v barvě a teplotě kůže nebo změny v prokrvení, dále změny sekrece potu, vznik husí kůže, změny trugoru kůže a napětí kosterního svalstva.

Účinek reflexní masáže

Technika reflexní masáže se snaží o současné odstranění všech reflexně vzniklých změn ve tkáních, které lze dosáhnout z povrchu těla. Tím příznivě zasahuje do patogenního reflexního oblouku a zlepšuje hojivé pochody. Proti klasickému způsobu zde není tedy preferovaným místem masážního zásahu onemocnělý kloub, tkáň nebo orgán, nýbrž na podkladě tohoto onemocnění vzniká a přetrvává změna. Prakticky však i další techniky reflexní masáže postihují více tkání současně.

I když jde o různou techniku, všechny jsou zaměřeny na vyvolání nervových podráždění v cíleně hledaných místech. Účinku se nedosahuje pouze na nervové úrovní ale také působí i na složku humorální (histamin, acetylcholin) i hormonální. Vhodnou souhrou všech těchto složek, pak může dojít k celkovému vegetativnímu přeladění. Klasickou masáží se vyvolají změny v prokrvení a teplotě kůže, čehož lze dosáhnout i masáží reflexní. Mnohem důležitější poznatky plynou ze zjištění projevů ve vzdálených tkáních a orgánech, ketré jsou s místem masáže spjaty inervačně, a to buď ze stejného míšního segmentu, nebo přímo přes složitá nervová větvení. Dochází ke zvýšenému prokrvení v segmentově příslušných orgánech. Změny respiračních hodnot – zvýšení votální kapacity, zvětšení obvodu hrudníku v inspiriu. K tomu došlo především uvolněním svalového napětí.

Segmentová technika reflexní masáže

• Provádí se na sucho a pomalu
• Spoléhat na zrak a hmat při hodnocení reflexivních změn

  a) Viditelné změny – barva kůže (nažloutlá nebo bledší, lesklá, suchá, napjatá a šupinová, vtaženiny nebo vklesliny, svalové atrofie nebo kostních změn na páteři, svalky).
  b) Vyšetření pohmatem – připisujeme větší význam; zvýšená rezistence, v ojedinělých případech zejm. při akutních onemocněních vnitřních orgánů se prokázalo snížení odporu v tkáních tzv. měkký otok – jakoby se hmatající prst zabořil do rozbředlé tkáně

Nejprve prohmatáváme kůži a podkoží. Lehce! Diagnostický hmat – do kůže se mírně vtlačí 3. a 4. prst se provádí pomalý tangenciálně směřující hmat. Při takto prováděném hmatu ustupuje před vtlačeným prstem elasticky různě bohatá kožní řasa. V místě reflexní změny dojde také ke změně posunu kožní řasy. Mezi ukazovák a palec se uchopí kůže s podkožím a mírně se vyzvedne a prohmátne lehkým stisknutím. V místech změny se nepodaří ani prohmátnout, případně ani oddálit kůži od spodiny.

Změny ve svalstvu vyhmatáváme větším tlakem. Nacházíme zvýšené napětí (tuhý plošný odpor). Nacházíme maximální body až okrsky, které probíhají spíše paralelně ve svalu. Bývají síly stébla nebo tužky. Bolestivé zatvrdliny. Při kolmé palpaci uhýbají před prstem (jedná se o myogelózy). Na periostu zjišťujeme reflexní změny tvrdou palpací.

V místě RZ je viditelný červený dermografismus, případně bílý (vazokonstrikce) nebo plošný otok, puchýřky.

Postup při reflexní masáži

1. Masáž se zahajuje podél páteře, tedy v kořenové oblasti segmentů
2. Změny se snažíme uvolňovat nejdříve nejpovrchněji potom hlouběji
3. Maximální oblasti, okrsky a body se propracují ihned, jakmile přijdou na řadu, přičemž je nutné se řídit reaktivitou pacienta

Směr reflexní masáže

1. Při masáži podél páteře se začíná u lumbálních, případně sakrálních segmentů a postupuje se kraniálně
2. Z přední plochy trupu směrem k páteři
3. Na končetinách se masíruje směrem k srdci, při čemž je ale účinnější masírovat nejprve jejich proximální části a pak teprve distálnější (nejdříve stehno, pak bérec; dříve paži než předloktí)

Masážní hmaty u reflexní masáže

Nejlépe se osvědčilo používat:

Vtaženiny – tření, vytírání a hluboké hnětení
Prohloubeniny – hluboké hnětení a válení
Bochánky – jemné vibrace, případně lehké tření
Sval. hypertonus – jemné vibrace
Svalová hypotonie až atonie – tvrdé vibrace

Kontraindikace reflexní masáže

Reflexní masáž se obecně nedoporučuje:

• U akutních zánětů tkání nebo orgánů (apendicitis)
• U stavů vyžadující absolutní klid na lůžku (čerstvý IM)
• Horečnatá a infekční onemocnění
• Povrchní tkáně postižené zánětem
• Dále je zakázáno provádět u nádorových onem., v těhotenství nebo menses ses neprovádí pánevní sestava, po resekci žeber se neprovádí masáž hrudníku.

Typická reflexní terapie probíhá takto

1. Pacient sedí nebo leží pohodlně, zatímco reflexolog pracuje na jeho chodidlech, rukou nebo uších. Sezení může trvat 30–60 minut.
2. Reflexolog používá různé techniky, jako je tlak palcem, prsty nebo speciálními nástroji, aby stimuloval reflexní body.
3. Během sezení může pacient pociťovat různé pocity, jako je tlak, teplo nebo mírná bolest v reflexních bodech.

Skeptický pohled

Účinnost reflexní terapie není vědecky prokázána a skeptici poukazují na to, že pozitivní výsledky mohou být důsledkem placeba nebo hluboké relaxace, kterou metoda vyvolává. Nicméně mnoho lidí hlásí pozitivní účinky na své zdraví a pohodu po sezení reflexní terapie, což může podpořit její využívání jako doplňkové terapie.

Shrnu to

Reflexní terapie je neinvazivní léčebná metoda, která se zaměřuje na stimulaci reflexních bodů na chodidlech, rukou a uších, aby podpořila zdraví a rovnováhu v těle. I když její účinnost není vědecky podložena, může nabídnout relaxaci, úlevu od stresu a podporu přirozených hojivých procesů těla.

Co si dále přečíst o reflexní masáži?

• O reflexní masáži chodidel
• O reflexní masáži rukou

VIDEO: Reflexní terapie – Návod 1: Uvolnění ztuhlého krku a napětí v hlavě

Studie a zdroje článku

• Foot Reflexology: Recent Research Trends and Prospects Autor: Deng-Chuan Cai

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Relaxace a zdraví

Přečtěte si také naše další články