Obsah článku
Jak můžeme dělit relaxaci v rehabilitaci?
Relaxaci dělíme na místní a celkovou:
- Místní – se týká pouze jednoho svalu nebo několika svalů nebo svalových vláken
- Celková – snižuje napětí svalstva, uvolňuje se tenze, která přichází z vyšších center centrální nervové soustavy
Dále se relaxace dělí na tělesnou a psychickou. Opět se jedná o jeden celek, který se prolíná. Moc dobře nejspíš znáte, když máte šrám na duši, jak se váš problém dříve či později promítne do vaší tváře nebo držení těla. Je potvrzená i spojitost stresu a jeho vliv na funkci vnitřních orgánů. Někdo má vyšší napětí v oblasti žaludku (muži), někdo v oblasti krku (hlasivky, polykání), další má problémy s močovými cestami (ženy). Proto je nutné začít pracovat na odstranění psychického problému, stresoru a tělo se následně přizpůsobí psychice. Velmi dobře působí na náš organismus lázeňské procedury, psychoterapie, muzikoterapie, kreslení, kreativní manuální činnost.
Regulační funkce nervové soustavy
Jaké jsou regulační funkce nervové soustavy:
- Specifické řídící okruhy – regulují motorické projevy, zpracovávají senzitivní a senzorické informace, je to podklad intelektové činnosti
- Nespecifické systémy – nastavují úroveň činnosti centrálního nervového systému (CNS), udržují bdělost, pohotovost CNS na změny prostředí. Činnost je řízena retikulární formací (RF)míchy a mozkového kmene, doprovází specifické systémy, má tonizační efekt.
- Tok specifických dostředivých informací do mozku má za následek i čiinost ascendetního systému RF s tonizačním efektem na CNS a tím i jeho modulaci svalového tonu
- Limbický systém – ovládá svalový tonus, integrují se zde informace z periferie a psychický stav, je iniciátorem pohybu, cetrem emocí, hodnotí objekty a situace srovnáním se zkušenostmi.
Svalový tonus je ovlivňován i pyramidovým a extrapyramidovým systémem, cerebellem, vestibulem, retikulární formací a spinálním mozkovým okruhem. Cílem je ovlivnění gama-systému pomocí sestupné retikulospinální dráhy.
Pro relaxaci je nezbytné odstranit nociceptivní aferentaci nebo bolest, která zvyšuje tonus lokálně – TRP nebo spazmus. Ale i ve větších oblastech (trapézové svaly, mimické, žvýkací, extenzory zad, galea aponeurotica).
Místní snížení napětí svalu
Pro místní snížení napětí svalu nebo svalové skupiny můžeme využít:
- Využití reciproční inervace a následné indukce (kontrakce agonisty s inhibicí antagonisty, po odeznění kontrakce je útlum agonisty)
- Využití pasivního pohybu – kyvadlového rázu – manuálně nebo závěsem a s houpáním
- Používáme pomalý a pravidelný dech s prodlouženým výdechem, který přispívá k prohloubenější relaxaci a snížení celkového tonu
- Můžeme využít i měkké techniky a manipulace, ale pouze v případě, že už dotyčný umí relaxovat (v napětí nikdy nemobilizovat!)
- Místní svalová relaxace na celý sval – PFI nebo strečink
- Místní svalová relaxace na jednotlivá vlákna- AEK, AGR, PIR
PFI – postfacilitační inhibice
Využívá reflexní mechanismy na úrovni segmentu podle Sherringtona – okamžitě po ukončení maximální volní aktivace svalu dojde k indukci útlumu jeho aktivity. Dobu inhibice využijeme k pasivnímu protažení vazivových struktur svalu. Tato procedura nesmí nikdy bolet.
Provedení:
Ze středního postavení v kloubu vyvine pacient proti manuálnímu odporu izometricky maximální kontrakci v opačném směru, než je omezené pohybu – max. kontrakce zkráceného svalu. Kontrakci drží 7 s, pak povolí a terapeut okamžitě protáhne do opačného směru 10-20 s. Celý proces se opakuje 3-5 x, nejlépe pak opakovat 5x/14 dní. Pokud je technika účinná, cítí pacient teplo. Při terapii svalových dysbalancí nejprve protahujeme zkrácené svaly, až pak posilujeme oslabené svaly.
Strečink
Jedná se o protažení měkkých tkání pohybem do krajní polohy v kloubu dané struktury.
- Balistický strečink – silový, rytmický pohyb, dynamický, kinetický, rychlý strečink, je málo kontrolovatelný, ve skupinových cvičeních dle hudby- aerobik pro zahřátí před výkonem. Nerespektuje adaptaci měkkých tkání a může způsobovat mikrotraumata až ruptury. Vyvolává obranný napínací reflex, který brání dalšímu protažení.
- Statický strečink – výdrž v krajní poloze v konečné pozici, je často využíván v RHB, je součástí jógy, vyvolává menší bolest a snižuje riziko poranění měkkých tkání. Využívá mírný tah po desítky minut dlouhou dobu – redresní polohování.
Protažení určuje intenzita, trvání, rychlost, množství a frekvence opakování, směr.
Sponzorováno
Můžeme ho ještě rozdělit na:
- Strečink pasivní (vedený terapeutem)
- Pasivně aktivní (terapeutem/ nebo pomůckou protažen, aktivně držen pacientem)
- Aktivní asistovaný (pacientem, často použití balistického strečinku setrvačnosti končetiny)
AEK = agisticko-excentrická kontrakce
Jde o princip segmentálně řízených neurofyziologických reakcí. Současný reciproční útlum hypertonických svalových vláken při aktivitě vláken antagonisty. Indikace jako u PIR.
Provedení:
Terapeut pasivně nastaví relativní protažení svalu. Pacient provede mírnou kontrakci antagonistů, zatímco terapeut klade odpor opačně a segment přetláčí pomalu plynule ve směru aktivity ošetřovaného svalu. Je to excentrická kontrakce antagonisty postiženého svalu a zároveň recipročně vyvolaná ihnibice a mechanické povolení ošetřovaného agonisty (pasivní přiblížení úponů. Tímto se normalizuje funkční synergie agonistů a antagonistů cestou dekontrakce vláken, která předtím omezovala rozsah nebo držení. Sílu terapeuta může nahradit Thera-Bandem. Tento typ kontrakce využívá Bruggerův koncept, který slouží k ovlivnění funkčních poruch pohybového systému, ale excentrická kontrakce je využívána i v PNF.
CELKOVÁ RELAXACE
Celková relaxace se využívá pro:
- vyšší soustředěnost,
- regeneraci,
- na oddělení JIP,
- jako prevence bolestí hlavy,
- proti stresu,
- prevence civilizačních chorob i těch pohybových
1. Spontánní relaxace
- Využití přirozené relaxace během kolísání aktivity v cirkadiánním rytmu
- Vědomé snížení aferentní signalizace a eferentních projevů
- Minimalizuje motorické a psychické funkce a somatické vjemy
- Je přirozená jako navození spánku- rozšíří se inhibiční procesy CNS a sníží se svalový tonus
- Lze ji navodit i hypnotickými metodami, tichou monotónní hudbou, hlasem
2. Schultzův autogenní trénink
- Vypracování podmíněného reflexního spojení mezi slovem navozeným pocitem tíže a tepla a relaxací svalu
- Přesouvá se pocit tíže po těle a dochází tak i uvolnění napětí pohybového aparátu
- Ovlivňují se autonomní funkce, regenerují se psychické síly, zlepšuje se psychosomatická reakce
- Jede se podle předepsaného sledu představ podle slovních formulací
- Má vztah k sugestivním a hypnotickým praktikám psychologie
- Nutná je motivace ke spolupráci, poloha těla pro relaxaci svalů, zavření očí
Má 6 částí:
– Navození poctu tíže
– Navození pocitu tepla
– Vjem pravidelného rytmu srdce
– Sledování pravidelnosti dechu
– Procítění břišních orgánů- břicho je teplé
– Zaměření na oblast hlavy- čelo je příjemně chladné
- Nejprve je charakter informační, pak narůstá prožitek představy
- Uvolnění svalové skupiny vede k relaxaci jiných svalových skupin až ke generalizaci
TIP: Přečtěte si celý článek o autogenním tréninku
3. Progresivní Jacobsonova relaxace
- Vypěstování schopnosti vnímat a rozlišovat jemné rozdíly v napětí vlastních svalů a tím vědomě uvolnit svalové napětí a taky psychické.
- Využívá následné indukce – izometrická kontrakce skupiny svalů (začátek periferně), pak relaxace, kterou si uvědomuje
- To aplikuje na jednotlivé svalové skupiny. Aktivace a relaxace jedné skupiny trvá minutu (5s kontrakce, 10s relaxace), celkově se relaxuje asi 10 min
- Cvičí se vleže, od periferie k trupu, zjemňuje se volní útlum svalového napětí i bez předchozí kontrakce, místně i celkově
- Potom si uvědomuje svalové napětí v běžných činnostech, pak si uvědomuje nadměrné tenze a předchází zvýšenému napětí
Zde si přečtěte o Jacobsonově svalové relaxaci více.
4. Využití bio-feedbacku k relaxaci
- Snaží se relaxovat svalovou skupinu – ta je snímána a signalizovaná EMG
- Vhodné pro trvalé napětí mimických a šíjových svalů
5. Jóga v relaxaci
I jóga je skvělá v relaxaci při rehabilitaci. Nehybně a bez úsilí spočinout v asáně, bez pohybů, harmonizace vegetativních pochodů, mysl se zabývá meditací
- Při ásanách pro udržení využíváme posturální svaly. Je to částečná relaxace, ale chceme relaxovat maximum svalů
- Každá poloha má proprioceptivní informaci s určitou signalizací bez velkého vlivu rušení
- Polohy:
– Poloha mrtvoly na zádech
– Tygří pozice na břiše
– Lotosový květ pro meditaci v sedu
Sponzorováno
Z farmakologie můžeme relaxaci navodit myorelaxancii. Z fyzikální terapie potom velice dobře slouží teplo. Dále lze využít masáž – klasickou nebo reflexní bez tepacích hmatů.
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Relaxace a zdraví
Přečtěte si také naše další články
Dobrý den,
zajímalo by mne, kdo je autorem článku a odkud autor čerpal cvé informace. Děkuji
Autorem článku je tuším Mgr. Petra Šmídová (Poláchová)