Rakovina dělohy (endometriální karcinom) - příznaky, příčiny, léčba

Obsah článku



Rakovina dělohy, odborně nazývaná endometriální karcinom, je zhoubné onemocnění, které vzniká v děloze. Děloha je dutý orgán ve tvaru hrušky v ženském pánvi, kde dochází k vývoji plodu během těhotenství.
Rakovina dělohy obvykle začíná v buňkách, které tvoří výstelku dělohy, známou jako endometrium.
Typy rakoviny dělohy - Endometriální karcinom: Nejčastější typ rakoviny dělohy, který začíná v buňkách endometria. Tento typ tvoří přibližně 90 % případů. Sarkom dělohy: Méně častý typ, který začíná v podpůrných tkáních dělohy, jako je svalová tkáň.
Příznaky jsou zejména krvácení mezi menstruacemi, po menopauze nebo neobvykle silná menstruace a bolest nebo tlak v pánvi.
Rakovina dělohy je nejčastější u žen po menopauze.

Děloha je orgánem, ve kterém se uhnízdí embryo a ve kterém se fétus vyvíjí na kojence.. Karcinom těla dělohy vzniká na rozdíl od karcinomu děložního čípku v horní části dělohy, zvané Corpus uteri. Vytváří se ze sliznice, tzv. endometria (endometrium je slizniční výstelka uvnitř děložní dutiny ženy šedorůžové barvy, která je umístěna kolem dělohy), čímž se vysvětluje označení karcinom endometria.

Sliznice dělohy a pochvy je – co se týče stavby – velmi rozdílná. V oblasti port je přechodná oblast. Hlavně proto jsou zhoubné nádory v oblasti dělohy a děložního čípku z různého hlediska naprosto rozdílné; oba nádory proto musí posuzovat odděleně. Zhoubný nádor, který pochází z těla dělohy, se nazývá karcinom těla dělohy nebo i karcinom endometria, neboť tato rakovina vzniká svržením se děložní sliznice, takzvaného endometria.

Rakovina dělohy je třetím nejčastějším nádorovým onemocněním žen a postihuje hlavně ženy po přechodu, tzn. v menopauze.

Rakovina dělohy – ilustrace

Typy rakoviny dělohy

Rozlišujeme 2 typy endometriálních nádorů:

I. typu je estrogen – dependentní (závislý na estrogenu), který postihuje pre a peri-menopauzální ženy.

II. typ není závislý na estrogenech a postihuje zejména postmenopauzální ženy. Ale i ženy ve fertilním věku (věk ženy od puberty do přechodu kdy je plodná, může mít děti) a i při normálním menstruačním cyklu. Tento typ je agresivnější a má horší prognózu než I. typ.

Symptomy rakoviny dělohy

Nejčastějším symptomem karcinomu těla dělohy je vaginální krvácení. Zejména tehdy, když se pacientka nachází v menopauze. Kromě toho většinou neexistují žádné potíže. Někdy bývají prvním příznakem bolesti v pánvi.

Teprve když tumor už daleko pokročil, vrůstá do močového měchýře nebo až do pánevní stěny, může se vyskytovat krvácení při močení, infekce močových cest nebo i ledvin s bolestmi v zádech.

Příznaky rakoviny těla dělohy tedy jsou:

vaginální krvácení
výtok z pochvy
bolesti v malé pánvi

Diagnostika rakoviny dělohy

Pravidelnými kontrolními vyšetřeními u ženského lékaře se ústí děložního čípku do pochvy, prohlíží a ohmatá, a udělají se výtěry, které se posuzují pod mikroskopem. Touto cestou lze objevit většinu prekancerózních stádií karcinomu děložního čípku a je možné zavést jednoduchou terapii. Pokud by však existoval karcinom děložního čípku, je tento výtěr přesto negativní. V tomto případě musí následovat biopsie endometria nebo vyškrábání dělohy (frakční kyretáž). Touto kyretáží lze případně získat odpovídající nádorové tkáně, které se prozkoumají pod mikroskopem a nakonec vede ke spolehlivé diagnóze.

I při karcinomu těla dělohy se používá pro rakovinu obvyklé rozdělení stadií podle systému TNM. Pro určení stadia má velký význam to, zda tumor sahá až na stěnu pánve nebo zda zahrnuje i sousední orgány (močový měchýř, střevo, kosti, pochvu) a které vrstvy stěny dělohy jsou postiženy.

Kromě toho se musí podrobnými vyšetřeními zjistit, zda existují metastázy – čili metastazování – v pánevních lymfatických uzlinách nebo v jiných orgánech, jako jsou játra nebo plíce.

K určení stadia a na zjištění, čí existuje účast jiných orgánů, by se mělo převést ultrazvukové vyšetření pánve (sonografie a vaginální sonografie), magnetorezonanční tomografie (MRT) pánve, ultrazvuk (sonografie) a / nebo počítačová tomografie (CT) nadbřišku.

Rizikové faktory pro rakovinu dělohy

Zvýšené riziko onemocnění bylo pozorováno při nadměrné tělesné hmotnosti, při vysokém krevním tlaku, diabetes mellitus (cukrovce) a při neplodnosti. Souvislost mezi rizikem onemocnění však v tomto případě není tak jednoznačná jako spojitost mezi vznikem rakoviny plic způsobené kouřením cigaret.

Za příčinu většiny karcinomů corpus uteri se považuje vliv estrogenu na děložní sliznici. Neboť u žen s pozdním nástupem menopauzy, u žen bez těhotenství, při obezitě nebo při dlouhodobém užívání estrogenových tablet existuje hladina estrogenu a působení estrogenu na endometrium, které překračuje normál.

Sponzorováno

Rizikové faktory tedy jsou:

neplodící ženy
obezita
diabetes mellitus
syndrom polycystických ovarií (vaječníků)
užívání estrogenových preparátů bez progesteronu
užívání tamoxifenu a léků při nádorech prsu

Četnost

Karcinom těla dělohy je po zhoubných nádorech prsu a nádorech střeva u žen třetím nejčastějším nádorem. Karcinom těla dělohy tvoří v gynekologické oblasti přibližně 13% všech karcinomů.

Na rozdíl od karcinomu děložního čípku se karcinom těla dělohy objevuje většinou u starších pacientek po nebo v menopauze. Vrchol častosti tak leží mezi 55 a 60 lety. Jen cca. 1% všech pacientek se nachází před menopauzou a jen cca. 5% je mladších než 40 let. Karcinom těla dělohy je v průměru častější než karcinom děložního čípku. Čím dříve se nádor diagnostikuje, tím vyšší je úspěšnost léčby. U pre-menopauzálních žen je incidence 5 krát nižší než incidence nádorů děložního čípku.

Terapie a léčba rakoviny dělohy

V této části článku se blíže podíváme na možnosti léčby a terapie rakoviny dělohy.

1. Chirurgie

Nejdůležitějším terapeutickým opatřením je chirurgický zákrok. Laicky se tento zákrok často označuje jako „totální operace“. Při ní se odstraní děloha a i lymfatické uzliny nacházející se v pánvi. V extrémním případě se resekuje celá děloha, oba vaječníky a pánevní lymfatické uzliny (tomuto se pak říká tzv. Wertheimova-Meigova operace). Podle stadia tumoru, které lze velmi dobře posoudit během operace, přichází v některých případech dodatečně v úvahu pooperační ozařování.

2. Radiační terapie

Ozařování se provádí ionizujícím zářením, které pochází buď z rozpadu radionuklidu nebo urychlovače. Ozařování je po operaci nutné tehdy, když je bezpečná vzdálenost mezi nádorovou tkání a hranicí řezu velmi malá.

Pokud tato hranice např. směrem k pochvě činí jen jeden milimetr, přichází pak v úvahu lokální ozařování. Je to ozařování, při kterém se ozařuje pouze pahýl pochvy, čili jen horní konec pochvy, na které byl původně přechod k děloze, přičemž až k této oblasti vsouvá přes pochvu sonda na ozařování. Tento způsob ozařování se označuje jako after-loading. Tímto opatřením se šetří tkáň, která není nádorem postižena, jako např. močový měchýř nebo střevo.

Pokud by byl tumor rozšířen v pánvi dál, nebo pokud by byly nádorem postiženy lymfatické uzliny, bylo by pak nutné ozařování urychlovačem z fotonů. Toto ozařování nastává denně a trvá více než pět až sedm týdnů.

V raném stádiu tumoru může s relativně dobrým výsledkem provádět pouze ozařování bez operace. To však nastává jen tehdy, když se u pacientky nemůže převést operace z jiných důvodů, většinou kvůli jiným průvodním onemocněním.

Při dále pokročilých stadiích vede však jen samotné ozařování častěji – v porovnání s operativním postupem – k opětovnému výskytu tumoru v průběhu jednoho roku, neboť podávaná dávka je příliš malá na to, aby se mohlo očekávat trvalé vyléčení tohoto druhu tumoru. Pokud by se radiační terapie prováděla s vyššími dávkami, muselo by se počítat s vedlejšími následky jako je smrštěním močového měchýře, střevní fistuly a chronické průjmy.

3. Chemoterapie

Skutečně účinné chemoterapeutikum nnebylo dosud nalezeno. Ve velmi pokročilém stádiu však existují – zejména v rámci studií – koncepty s doxorubicinem a lékem paklitaxel, které mají jistý efekt a které se aplikují.
Tyto chemoterapeutické koncepty však někdy mívají silné vedlejší účinky a výsledek bývá nejistý. Přesto by se i tyto terapeutické možnosti neměly v určitých situacích nechávat nevyužité.

Prognóza při rakovině dělohy

I ve velmi rané fázi tumoru (stadium FIGO I) existuje při operativním postupu i při jen samotné radiační terapii šance na vyléčení – čili žít minimálně 5 let po diagnóze bez nádoru – po operaci a ozařování 60-97% a 60-80% po jen samotném ozařování. Pokud však tumor už přerostl do všech vrstev stěny dělohy, ale ještě nedosáhl sousední orgány (sliznici střeva nebo močového měchýře), je to stadium FIGO III. V tomto případě existuje při operaci a pooperačním ozařování šance na vyléčení 40-60% a 30-40% při jen samotném ozařování. Zcela špatnou prognózu mají samozřejmě ženy se vzdálenými metastázami nebo s účastí sousedních orgánů.

Prevence rakoviny těla dělohy

Do prevence se počítá:

Podávání estrogenů spolu s progesterony při léčbě v menopauze.
Omezit užívání tamoxifenu při nádorech prsu na co nejkratší dobu.
Nemít cukrovku, obezitu

Máte s rakovinou dělohy nějaké zkušenosti? Napište nám do komentářů.

VIDEO: Příznaky nádorů dělohy

Sponzorováno

Zdroje článku a studie o rakovině dělohy

Různé studie o rakovině dělohy Na webu cancer.gov
Nedávný pokrok v rakovině endometria Autor: Lindsey M. Charo
Zdroj obrázku ve článku: Vania7Tania / depositphotos.com

Sponzorováno

Autor článku

Daniel Borník (více o nás)

Dan miluje sport. Přispívá články zejména z oblasti regenerace, fyzio, cvičení a píše i o nemocech. Náš tým vám všem chce přinášet zajímavé informace ze světa zdraví, cvičení, výživy, rehabilitace a obecně zdravého životního stylu. Ve většině našich článků vycházíme z odborných studií a lékařských prací. Vždy se snažíme na studie odkazovat, ověříte si tak pravost. Více informací o nás najdete zde - mrkněte na náš tým.