Obsah článku
Pulty obchodů, lékáren i drogerií dnes doslova přetékají stohy nejrůznějších přípravků, které proklamují pozitivní účinky na paměť či koncentraci. Mnohé z užitečných látek, minerálů a vitamínů, které tyto preparáty obsahují, ale najdete také v běžných potravinách. Proč se tedy jednou neučit, a ještě se přitom dobře a zejména smysluplně nenajíst? Přečtěte si několik našich tipů na lepší paměť.
Co jíst pro lepší paměť?
Kvalitní jídlo je pro paměť velice důležité, to si pamatujte. Svůj mozek musíte doslova nakrmit, aby se mu lépe učilo.
Glukóza
Při učení pracuje mozek a celá nervová soustava na plné obrátky, a je proto třeba je řádně živit. Ke správnému fungování jim dobře poslouží hlavně „rychlá energie“ ve formě glukózy. Protože glukóza vzniká štěpením většiny sacharidů, naše tělo při správné výživě obvykle jejím nedostatkem netrpí. Její nižší hladinu v krvi může indikovat třeba únava, pocit hladu a celková tělesná slabost. Tehdy je na čase ji trochu doplnit. Ideální je v tuto chvíli dát si třeba banán, hroznové víno, pečivo nebo ovesné vločky, v čase oběda pak zkuste jako přílohu brambory, těstoviny či rýži. Tímto výběrem rozhodně uděláte lépe, než pokud se nedostatek cukrů budete snažit kompenzovat celou tabulkou čokolády. Nadměrný příjem cukrů totiž vede ke kazivosti zubů, přispívá ke vzniku cukrovky a o nadváze či obezitě ani nemluvíme. A co víc, jídla s vysokým obsahem cukru (tedy vysokým glykemickým indexem) paradoxně vyvolávají rychlý pokles cukru v krvi a to opět vede k únavě a hladu.
Mastné kyseliny
Pojem „mastné kyseliny“ je velmi široký. Mezi ty pro naši nervovou soustavu nejpřínosnější patří například Omega-3 nenasycené mastné kyseliny, které lze najít kupříkladu v rostlinných (řepných, slunečnicových či sójových) olejích, v semíncích (například dýňových, piniových, slunečnicových, sezamových aj.), ořeších (nejvíce jich obsahují ořechy vlašské), ale také třeba už v ne tolik chuťově atraktivním tuku mořských ryb (Omega-3 kyseliny jsou hojně zastoupeny v masu lososa, makrely, sledě či pstruha). Nejen z tohoto důvodu je vhodné mořské ryby konzumovat dvakrát až třikrát týdně.
Vitamíny
Že naší nervové soustavě mohou prospět také některé vitamíny, asi nikoho nepřekvapí. Jsou jimi zejména ty ze skupiny B (a z nich především B1, B2, B6, vitamín B12 a kyselina listová). Všechny jsou pro nás naštěstí relativně dobře dostupné, protože se nacházejí v celé řadě potravin. Pokud tedy nejste vyloženě odpůrci konzumace vnitřností (například jater) či kvasnic, pak toho určitě využijte. „Béčko“ se ale nachází také třeba v celozrnném pečivu (díky v něm obsaženým olejnatým semínkům), masu, luštěninách,mléku, listové zelenině, ořeších, vejcích a v mnoha dalších potravinách. Mezi další vitamíny, které je určitě zapotřebí naší nervové soustavě doplňovat, patří vitamíny C, E, Beta karoten (provitamín A) a další.
Sponzorováno
Minerály
Mezi minerály, za které nám náš mozek určitě poděkuje, patří zejména železo a zinek. Železo se nejvíce vyskytuje hlavně v červeném mase (především hovězím a jehněčím), vnitřnostech (játra, ledviny), plodech moře, ale i v obilovinách. luštěninách, vejcích, ovoci, zelenině a jiných zdrojích. V mase, obilovinách, luštěninách či vejcích se nachází také zinek, ale najdete ho také například v česneku, některých ořeších, v sezamových semenech, sýrech i jinde. Zapomínat byste ovšem neměli ani na vyvážený přísun vápníku (jeho tradičním zdrojem je mléko, ale také obiloviny, ořechy nebo mák), hořčíku (obsahují jej zejména banány, ořechy, tmavá listová zelenina či obiloviny), selenu (ten můžete doplňovat konzumací ořechů, vnitřností a mořských ryb), chrómu (jeho dobrým zdrojem je třeba červená řepa, hnědý cukr, ale i lesní plody nebo kvasnice) či manganu (ten najdete zejména v obilninách, hrášku, špenátu, olivách nebo borůvkách).
TIP: Těmito jídli krmte mozek!
Tipy a triky pro lepší paměť
Pozitivní postoj
Neříkejme: „Já si to nezapamatuje!“, „To není pro mě!“, Ale řekněme si: „Já nejsem o nic horší než jiní!“, „Já to dokážu!“
Důležitá je koncentrace
Vědomě zaměřme pozornost na podstatu. Čím jsme soustředěnější, tím je naše paměť lepší. Rozložme si cíleně svou energii, nerozptylujme se spoustou informací.
Asociace
Všechno se vším souvisí. Ptejme se: „Co mi tato situace připomíná?“ „Kde jsem se setkal s podobným člověkem?“ Podobné otázky nám pomohou při vzpomínání, ale i při zapamatování si nových informací.
Selekce
Nezatěžujme si mysl a paměť průměrnými, demoralizujícími a zbytečnými myšlenkami a informacemi. Mysleme kriticky a odsuzujme, co skutečně stojí za to pamatovat si.
Vizualizace – obrazotvornost
Prostřednictvím mentálních obrazů si Vytvářejme vlastní obrazy. V takové formě jsou všechny informace jako jedinečné a neopakovatelné dobře uloženy v naší paměti.
intelektuální zvědavost a zvídavost
Čím máme více znalostí, tím bude další zapamatování si snadněji a rychleji. Informace vzájemně navazují, nové doplní staré.
Stres
Úzkost, strach a deprese přispívají k poruchám paměti. Zaměřují pozornost a veškerou energii na množství zbytečných detailů, zhoršují schopnost koncentrace.
Emoce
Čím více je informace spojená se silnou emoci, ať už pozitivní nebo negativní, tím lépe se vtiskne na delší dobu do paměti.
Odpočinek
Uvolnění, odpočinek a dostatečný spánek a relaxace umožňují aby si mozek odpočinul, probouzel se svěží a mysl se naplnila energií.
Okysličování
Fyzická a intelektuální aktivita zvýší průtok krve mozkovými cévami, čímž si vytváříme optimální podmínky pro činnost paměti.
Procvičování paměti
Sledujme aktivně vědomostní soutěže, řešme křížovky a Sudoku, hrajme Scrabble a podobné hry.
VIDEO: Evropský týden mozku – trénování paměti
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články