Obsah článku
Pokud jste někdy studovali na vysoké škole, určitě jste si při pohledu na spousty knih a poznámek mnohokrát přáli, aby existovala zázračná tabletka. Taková, která by vám pomohla zapamatovat si množství nových informací, nebo minimálně dodala sílu a chuť do učení. Toto přání se netýká pouze vysokoškoláků. Vždyť kdo by nechtěl mít lepší paměť, k práci přistupovat s větší chutí, umět se na ni lépe soustředit a vše zvládat za mnohem kratší dobu?
Nootropika nebo smart drugs
Jde o látky, které mají právě zmíněné schopnosti – redukují únavu, zvyšují motivaci a koncentraci, mění zpracovávání informací v mozku, a tím zlepšují paměť. Jejich zkoumáním se lidstvo zabývalo od dob objevení účinků zeleného čaje a jiných přírodních látek. Později, s rozvojem chemie, se k nim přidali i látky syntetické. A jak fungují? Nootropika působí na mozek různými mechanismy, ale nejčastěji v něm zvyšují průtok krve. Tím zvyšují i přívod kyslíku a glukózy, což jsou pro mozek základní paliva.
Co dokáží některá nootropika?
- urychlují růst neuronů a tvorbu nových propojení v mozku,
- působí na neurotransmitery (molekuly, přenášející informace v mozku), poskytují materiál na jejich tvorbu,
- modifikují zpracovávání a přenos informací.
Nootropika a léčba chorob
Nootropika byly zkoumány a vyvíjeny za účelem léčby chorob, spojených s poškozením mozku a kognitivních funkcí (paměť, učení, motivace, pozornost), jako například:
- Alzheimerova choroba,
- mozková mrtvice,
- různé druhy demence (chorobného oslabení rozumových schopností).
V posledních letech prudce narůstá zájem o nootropika u zdravých lidí, zejména studentů a pracovníků, od kterých se vyžaduje velká mentální námaha, neustálý psychický výkon a kreativita. Mnohá nootropika jsou dostupné bez lékařského předpisu, po některé dokonce ani nemusíte chodit do lékárny. Které z nich nejsou jen módní bublina, ale jejich účinnost byla potvrzena vědou?
Co jsou „nejlepší“ pilulky na učení se? A jak působí na lepší paměť studenty?
1. Piracetam
Jde o volně prodejný lék, který zlepšuje průtok krve v mozku a využívání glukózy (jednoduchého cukru, který je zdrojem energie pro mozek). Piracetam je dobře prostudován u lidí s poškozením kognitivních funkcí, potvrzen je i jeho účinek v prevenci úpadku těchto funkcí (způsobeného věkem).
Studií, které dokazují stejný účinek iu zdravých jedinců, je však málo; proto je piracetam považován za látku s omezeným účinkem. Pokud byste se ho (přesto) rozhodli vyzkoušet, jeho dávka by měla být 1200 až 4800 mg denně. Nástup účinku trvá přibližně 4 – 6 týdnů.
Piracetam je bezpečný i při dlouhodobém užívání. Nejčastější nežádoucí účinky:
- nervozita,
- deprese,
- nespavost,
- bolesti hlavy.
Přestože je tento lék poměrně bezpečný a málo toxický, nesmíte ho užívat, pokud:
- máte poškozené ledviny,
- trpíte zvýšenou krvácivost, resp. užíváte léky proti srážení krve (ovlivňuje srážlivost krve), hormony štítné žlázy.
- užíváte hormony štítné žlázy,
- jste těhotná nebo kojíte (přechází přes placentu do mateřského mléka).
2. Ginkgo biloba
V lékárnách je ginkgo vedeno jako lék na lékařský předpis, ale i jako doplněk stravy, který je dostupný bez předpisu. Ginkgo biloba rozšiřuje cévy a zlepšuje prokrvení, proto se používá i při pocitu studených rukou a nohou. Při dlouhodobém užívání prokazatelně zlepšuje pozornost, reakční čas a dlouhodobou paměť. Podobně jako u piracetam, se tyto důkazy týkají spíše lidi s kognitivním deficitem.
(Pro omezený počet studií chybí přesvědčivé důkazy o účinnosti ginkga u zdravých jedinců.)
Na zlepšení kognitivních funkcí je potřebná dávka 120 – 360 mg denně. Nástup účinku trvá 4 – 6 týdnů. K nejčastějším nežádoucím účinkům patří bolesti hlavy a zažívací potíže, kterým se vyhnete, pokud tabletu užijete po jídle. Ginkgo byste neměli kombinovat s léky na snížení srážlivosti krve (může zvýšit jejich účinek, a tak způsobit krvácení). Nedoporučuje se ani v těhotenství a při kojení, protože nejsou k dispozici důkazy o jeho bezpečnosti.
3. Lecitin
Lecitin je látka, která se běžně nachází v potravinách, existuje však i jako doplněk stravy. Lecitin je zdrojem cholinu, který je důležitý pro tvorbu acetylcholinu (odpovídá za mnohé tělesné procesy, včetně paměti a kognitivních funkcí).
V těchto potravinách najdete lecitin:
- mořské plody,
- mléko,
- vejce,
- brokolice,
- klíčky,
- sója,
- luštěniny.
V dávce 3 – 4,5 gramu denně, lecitin přibližně po 4 – 8 týdnech užívání ovlivňuje ukládání informací do paměti. Důkazů o jeho účinnosti na paměť a kognitivní funkce je však velmi málo (zatím není považován za látku, která má vědecky ověřený účinek).
4. Bacopa monnieri (Brahmi)
Jde o bylinu, která se používá v indické ajurvédě. Seženete ji jako doplněk stravy. Bacopa monnieri se tradičně užívá s ghí máslem, protože je rozpustná v tucích (tuky zlepšují její vstřebávání).
K prokázaným účinkům patří zlepšení paměti u zdravých lidí, resp. u lidí s mozkovým poškozením, redukce úzkosti a stresu. Bylina zvyšuje rychlost růstu nervových zakončení, působí jako antioxidant, zlepšuje průtok krve mozkem. Zlepšení paměti se projeví až po 6 – 12 týdnech. Doporučená dávka je 300 mg denně. Nedoporučuje se užívání na prázdný žaludek, protože může vyvolat křeče, nevolnost, nadýmání a průjem.
Dostupné výsledky studií vypadají velmi dobře, avšak na úplné potvrzení účinků je nutný další výzkum. Chybí také důkazy o bezpečnosti v těhotenství a při kojení, proto Bacopa v tomto období neužívejte.
5. Ženšen
Je dostupný jako doplněk stravy. U zdravých dobrovolníků byl prokázán jeho efekt proti únavě, pokud užívali 400 mg denně. Ženšen zlepšuje krevní oběh, působí i jako antioxidant. V kombinaci s ginkgo bilobou zlepšuje paměť. Neměli byste ho kombinovat s léky na ovlivnění srážení krve, protože snižuje jejich účinek, a s léky na cukrovku, protože snižuje hladinu cukru v krvi. Studií, které dokazují jeho účinek, je však málo, proto je nutný další výzkum.
6. Omega-3 mastné kyseliny (EPA a DHA)
Přirozeně se vyskytují v rybím oleji, ale dají se koupit i v lékárně, ve formě želatinových kapslí. Neexistuje dostatek důkazů o účinku omega-3 mastných kyselin na paměť a kognitivní funkce, některé studie však naznačují zlepšení průtoku krve mozkem a zpomalení věkem podmíněného kognitivního úpadku, a to při dávce 1 – 3 gramy denně (po dobu 1 měsíce). Prokázán je účinek proti srážení krve, proto se nedoporučuje kombinace s léky na úpravu srážení krve. Naopak prospěšná je kombinace s vitaminem E, který zabraňuje jejich oxidaci a znehodnocení.
Sponzorováno
7. Guarana
Jde o prášek ze semen rostliny Paullinia cupana. Guarana má vysoký obsah kofeinu a katechinů, proto se v tradiční amazonské medicíně používá jako stimulant (odstraňuje únavu a zvyšuje pozornost). Dostupné zdroje však naznačují, že by mohla mít přímý efekt i na paměť (což nesouvisí s obsahem kofeinu). Guaranu si můžete koupit jako doplněk stravy, a to buď prášek nebo tablety. Doporučená dávka je 50 – 100 mg. Užívat byste ji měli v dopoledních hodinách, večer může způsobit problémy s usínáním.
Není vhodná, pokud trpíte poruchami spánku a nemocemi srdce a cév, jako je vysoký krevní tlak či arytmie.
8. Káva a zelený čaj
Nejznámější a nejvyužívanější stimulanty. Za jejich účinek je zodpovědný kofein, který zlepšuje fyzickou i psychickou výdrž, pozornost, odstraňuje pocit únavy, dokonce přechodně zlepšuje náladu. V kombinaci s kurkumou nebo ostropestřcem mariánským se účinek kofeinu zvyšuje a prodlužuje. Kofein však není vhodný pro každého. Zvyšuje krevní tlak a tepovou frekvenci, proto pokud užíváte léky proti vysokému tlaku, či trpíte problémy se srdcem, měli byste se mu vyhnout, resp. poradit s lékařem, jaké množství je pro vás bezpečné. U zdravého dospělého je to 450 mg denně (4 – 5 šálků), u těhotných žen se toto množství snižuje na 300 mg (maximálně 3 šálky).
Káva či čaj na večer nebo před spaním, také není dobrý nápad. Pokud i přesto usnete, váš spánek může být nižší kvality. U některých lidí kofein vyvolává pocity nervozity a úzkosti. Tento efekt je podmíněný geneticky, a jediný způsob, jak se tomu vyhnout, je – nepřijímat kofein.
Pro děti je maximální doporučená dávka kofeinu kolem 40 – 50 mg denně (v závislosti na věku). Dětský mozek a tělo jsou na něj mnohem citlivější, a proto překračování této dávky může vést k nervozitě, úzkosti, problémům se spánkem, poruchám srdečního rytmu, zvýšenému krevnímu tlaku a zažívacím potížím.
Káva a čaj jsou při dlouhodobém užívání bezpečné, dokonce zdraví prospěšné. Nevýhodou však je, že od obou nápojů postupně vzniká závislost. Určitě znáte lidi, kteří bez kávy nedokážou fungovat ani jeden den. Závislost je doprovázena silnými bolestmi hlavy, a to už po pár dnech bez kofeinu. Příznaky nezmenší ani léky proti bolesti.
Pozor i na nevhodné kombinace: káva + energetický nápoj resp. káva + čaj s guaranou. Jak jsme uvedli výše, guarana také obsahuje kofein, čímž se efekt pouze znásobí.
9. Nikotin
Látka, která je dobře známá především „díky“ cigaretám. Nikotin prokázal ve studiích zlepšení kognitivních funkcí, reakčního času a paměti (ale pouze bezprostředně po aplikaci). Potenciál má i v léčbě Alzheimerovy choroby. Je to však látka vysoce návyková, a kouření rozhodně není dobrý způsob, jak se k ní dostat. Spolu se zlepšením paměti totiž riskujete onemocnění srdce a cév, sníženou imunitu či onkologické onemocnění, například rakovinu plic (kvůli mnohým toxickým látkám, které vznikají během hoření cigarety).
Méně škodlivou alternativou jsou žvýkačky či náplasti s obsahem nikotinu. Jsou dostupné v lékárně.
10. Šalvěj lékařská
V lidovém léčitelství se používá na zlepšení paměti a soustředění. Prokázalo se zlepšení kognitivních funkcí u zdravých jedinců, i u jedinců s poškozením mozku, avšak studií je zatím málo.
Nootropika vázané na lékařský předpis
Kromě již zmíněných látek, existují léčiva, které jsou vázána na lékařský předpis, přičemž mají podobné účinky. Jsou určeny k léčbě věkem podmíněného úpadku kognitivních schopností, různých druhů demence či Alzheimerovy choroby.
Zkoušené a ověřené byly pouze při daných zdravotních problémech, nemáme údaje o jejich účinku či bezpečnosti u zdravých lidí. Proto nevíme, co jejich dlouhodobé užívání udělá se zdravým mozkem. Navíc, mnohé z nich jsou spojeny s vážnými nežádoucími účinky, či dokonce zdravotními riziky.
Léky na podporu paměti – jsou bezpečné?
Jak vidíte, mnohé z těchto látek nemají jednoznačně prokázán účinek. Neví se, jak přesně působí, a ani zda jsou bezpečné při dlouhodobém užívání. Proto pokud se již rozhodnete pro jakékoliv z nich, dodržujte několik zásad:
- Vždy si o dané látce nastudujte co nejvíce. Zejména, jaký je její předpokládaný mechanismus účinku, v jaké dávce by se měla užívat, a jelikož byla prokázána její bezpečnost při dlouhodobém užívání.
- Nepřekračujte stanovené dávky. Není potvrzeno, že s vyšší dávkou roste pozitivní účinek, ale riziko nežádoucích účinků (jako podrážděnost, bolesti hlavy, nespavost či změny srdečního rytmu) se zvyšuje.
- Vezměte v úvahu, že účinky některých látek se projeví až po pár týdnech.
- Neužívejte je déle, než je nezbytné (např. Po zkouškách jejich vysaďte).
- Sledujte jakékoliv žádoucí i nežádoucí účinky jednotlivých látek, abyste zjistili, která je pro vás nejvhodnější.
- Pokud máte jakékoli zdravotní problémy, nebo berete nějaké léky, o užívání nootropik se poraďte s lékařem nebo lékárníkem
- Dávejte si pozor, kde nootropika sháníte. Zejména přes internet se mohou šířit výrobky pochybné kvality. Důvěřujte českým lékárnám a lékárníkům.
- Nootropika nekombinujte s alkoholem – jejich účinky působí protichůdně.
Vše s mírou
Existuje možnost, že při nepřetržitém užívání vysokých dávek nootropik, si na ně mozek jednoduše zvykne, a pak – bez této dávky – chvíli nedokážete jasně myslet. Není nic neobvyklého, pokud máte po vysazení pocit, že se vám přemýšlí horší, a že jste nějak „zhloupli“. Po pár dnech, max. týdnech, byste se měli dostat do normálu.
Zejména při stimulantů platí, že umělé zvyšování výkonu se časem může někde projevit, přičemž souvislosti nemusí být vůbec zjevné, a netýkají se jen fyzického zdraví. Např., pokud máte kvůli pozdnímu pití kávy dlouhodobě nízkou kvalitu spánku, hrozí vám podrážděnost, či deprese.
Stimulanty nejsou pro děti a mladistvé
Už jsme zmiňovali následky nadměrného užívání kofeinu u dětí. Jak je to však s ostatními nootropiky? Většina z nich nikdy nebyla studována na dětech, a tedy nemáme údaje ani o jejich účinnosti, ani o jejich bezpečnosti. Výjimku tvoří omega-3 mastné kyseliny a lecitin, které jsou běžnou součástí potravy, a piracetam. Ten se u dětí starších než 8 let používá při léčbě dyslexie, v dávce 3,2 gramu denně.
Obecně však platí, že zdravé děti žádné nootropikum nepotřebují. Kvůli chybějícím důkazů, by se jim děti měly obloukem vyhnout.
Mozek dokážete povzbudit i bez pilulek
Tak, jako schopnosti těla, i schopnosti mozku reagují na cvičení. Zejména na pravidelné cvičení. Kognitivním schopnostem pomáhá, pokud je trénujete. Existují dokonce speciální počítačové programy (s úkoly na stimulaci mysli), mnoho cvičení najdete zdarma i na internetu.
Vy můžete cvičit i v rámci běžných činností:
- Zkuste jít do obchodu bez seznamu věcí, co je třeba koupit.
- Při placení si vypočtěte, kolik vám mají vydat.
- Když se vás nejblíže někdo zeptá, kolik je 9 krát 13, nechoďte hned po mobil či kalkulačku.
- Jednou za čas si vyluštěte sudoku, nebo zahrajte s přáteli šachy, případně s dětmi jméno – město – zvíře – věc.
- Pro mozek je prospěšná i fyzická aktivita.
VIDEO: Trénink Mozku – Keep Brain Fit
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Lidský mozek
Přečtěte si také naše další články
Dobře srozumitelné ,děkuji. Sýkorová