Žloutenka, hepatitida – a vše o ní 4.95/5 (20)

Virová hepatitida je známá i pod názvem žloutenka, ale toto označení není zcela správné. Žloutenka, odborně ikterus, je výraz používaný pro žlutavě zbarvenou kůži, sliznice a oční skléry. Způsobuje ji vysoká koncentrace, látky zvané bilirubin, v krvi. Může se ovšem vyskytovat i u jiných onemocnění, jako jsou např.: neprůchodnost žlučových cest, rozpad krvinek, a jiná onemocnění jater.

Žloutenka a její popis

Mluvíme-li o virové hepatitidě, pak jednoznačně jde o infekční zánět jater a příznak v podobě žloutenky jej nemusí vždy doprovázet. Při tomto onemocnění jsou játra napadena virem hepatitidy typu A, B, C, D, E nebo G.

Jednotlivé viry způsobují různě vážná onemocnění jater. Typy hepatitidy D, E, G, se ale v naší oblasti prakticky nevyskytují. Mohou se zde objevit jen velmi vzácně a to zvláště u člověka, který se jimi nakazil v cizině (např. v tropických zemích a podobně).

Ovšem typy hepatitidy A, B, a C jsou i v České republice poměrně časté a proto budeme v našem článku pozornost věnovat převážně jim. Různé typy virů mají i odlišný způsob přenosu a průběh, proto zde budou popsány jednotlivě.

Hepatitida A

Hepatitida A se označuje jako infekční žloutenka nebo „nemoc špinavých rukou“. Odpovídá za ni virus hepatitidy A (HAV).

Hepatitida A vniká do těla nejčastěji ústy. Infikovaná osoba vylučuje viry stolicí. K šíření virové hepatitidy A významnou měrou přispívá nedostatečná osobní hygiena. Hepatitidy typu A se nejčastěji přenášejí:

1. znečištěnou stravou
2. špinavýma rukama

Onemocnění častěji poskytuje příslušníky tzv. rizikových skupin. K nim patří:

• děti předškolního a školního věku
• mladí dospělí do 35 let
• cestovatelé

Jak hepatitida A probíhá?

Onemocnění probíhá obvykle akutně. To znamená, že náhle začne, ale také většinou úspěšně zcela odezní. Akutní zánět jater se často jeví jako běžná chřipka. Můžete trpět:

• zvýšenou teplotou
• bolestmi svalů
• bolestmi kloubů
• nevolností
• zvracením
• nechutenstvím

První příznaky onemocnění se objevují obvykle po 15 až 50 dnech od průniku viru do organismu. U některých nemocných se objeví charakteristické žluté zbarvení kůže a očního bělma – žloutenka.

Diagnózu stanoví lékař na základě celkového vyšetření a krevních testů. Na poruchu funkce jater upozorní zvýšení koncentrace jaterních enzymů.

Jak se Hepatitida A léčí?

Léčba hepatitidy typu A je pouze podpůrná. To znamená, že nebojuje přímo proti příčině onemocnění. Snaží se vytvořit takové podmínky, aby mohl organismus úspěšně bojovat s viry. Doporučuje se klid na lůžku a mírnění obtíží (teploty, bolesti hlavy, zvracení). Dnes se již nemusíte obávat drastických jaterních diet používaných v minulosti. V případě, že se budete řídit zásadami zdravé výživy, můžete jíst skoro všechno, na co máte chuť. O vhodnosti potravin, u kterých si nejste jisti, se poraďte se svým lékařem. Ten Vám také může předepsat léky chránící jaterní buňky a podporující jejich obnovu (hepatoprotektiva) a vitaminy.

Jak se hepatitidě A vyhnout?

V některých případech nelze přenosu HAV předejít ani dodržováním základů osobní hygieny. Infekce často potrápí cestovatele do teplých krajin. K nákaze nejčastěji dochází infikovanými potravinami, z kostek ledu v nápojích připravených z infikované vody, z nedostatečně tepelně zpracovaných ryb nebo mořských živočichů Naštěstí existuje možnost aktivní obrany. Hepatitidě typu A můžete účinně předejít očkováním. O předpis a podání vakcíny požádejte svého praktického lékaře.

Hepatitida typu B

Tento typ se přenáší krví a tělními tekutinami od infikovaného člověka (krví, spermatem, poševním sekretem, slinami). K nákaze nejčastěji dochází při nechráněném pohlavním styku, nebo injekční aplikaci drog (možný je i přenos při tetování, aplikování piercingu, poranění o infikovanou jehlu, a podobně). Možný je i přenos z matky na plod.

Jak probíhá hepatitida B

Inkubační doba, tedy doba od nákazy do propuknutí prvních příznaků, je u hepatitidy B dlouhá 4 týdny až 6 měsíců. Po Jejím uplynutí má mnoho lidí pouze mírné příznaky podobné chřipce. Někdy onemocnění proběhla zcela bez příznaků. Pokud se projevuje, nemocné obvykle trápí:

• únava
• slabost
• nechutenství
• nevolnosti
• kožní vyrážky

Dalšími typickými projevy jsou žluté zbarvení kůže a očního bělma, tmavá moč a světlá stolice.

Některých nemocní se zcela neuzdraví, virus v jejich těle přežívá dál a nemoc trvá v tzv. chronické formy. Tito lidé často o Své nemoci nevědí, protože nemají žádné příznaky. Jsou však zdrojem nákazy pro okolí. Sami jsou ohroženi rozvojem jaterní cirhózy a rakoviny jater.

Jak se léčí hepatitida B?

Léčba hepatitidy typu B je podobně jako u typu A spíše podpůrná. Snaží se vytvořit takové podmínky, aby mohl organismus úspěšně bojovat s viry a potlačuje příznaky. Doporučuje se klid na lůžku a mírnění obtíží (teploty, bolesti hlavy, zvracení). Využívá se léků chránících jaterní buňky a podporujících jejich obnovu (hepatoprotektiva).

Chronické formy onemocnění lze léčit injekčním podáváním látek ovlivňujících imunitu (interferonů) a antivirotik.

Hepatitida typu C

Hepatitida typu C se přenáší hlavně krví, ale je možný i tělními tekutinami. Proto se jí mnohdy říká nemoc narkomanů nebo homosexuálů.

Do chronického stadia přechází velmi často a to asi v 70%. Inkubační doba se zde pohybuje kolem šedesáti dnů.

Je to závažné onemocnění, o kterém se sice mluví méně než o chorobě HIV, přesto by si ale i ono, zasloužilo podobnou pozornost. Původce hepatitidy C objevil až v roce 1989 výzkumný tým doktora Michaela Houghtona. O rok později se podařilo vyrobit protilátky a získat tak způsob zjištění přítomnosti viru v krvi. V roce 1992 bylo zavedeno plošné testování dárců krve. V roce 1995 se poprvé podařilo zobrazit virus pomocí elektronového mikroskopu.

Hepatitida C: Revoluce nejen sexuální

Jak je možné, že virus zůstával celá léta bez povšimnutí, a pak najednou vyvolal epidemii? Pro vysvětlení je potřeba uvědomit si způsob přenosu viru a připomenout historii. Virus se přenáší převážně nakaženou krví. První obrovskou rizikovou skupinu tvoří pacienti, kteří podstoupili transfuzi krve. Druhou reprezentují uživatelé nitrožilních drog.

Do čtyřicátých let 20. století se krevní transfuze prováděly jen ojediněle. Jejich široké rozšíření si vynutila až zranění druhé světové války. S dalším vývojem medicíny se krevní transfuze staly rutinně prováděným výkonem. Šedesátá léta ve znamení společenské revoluce přinesla masivní rozšíření uživatelů drog. Používání společné jehly několika lidmi bylo běžným jevem. Pozvolný nástup onemocnění a jeho vleklý průběh s minimem viditelných příznaků způsobují, že se mnoho pacientů z této generace dozvídá o své chorobě až dnes.

A dále si o žloutence přečtěte

• Typy žloutenky (hepatitidy) a jejich příznaky

VIDEO: Pacientka, která překonala hepatitidu typu C

VIDEO: Očkování při cestě do zahraničí nepodceňujte!

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Žloutenka či hepatitida

Přečtěte si také naše další články