Anafylaxe (anafylaktická reakce) – co je to – příznaky, příčiny a léčba 4.88/5 (17)

• Anafylaxe je závažná alergická reakce, která může nastat v reakci na kontakt s určitými alergeny, jako jsou potraviny, léky, včelí nebo vosí jed, latex nebo jiné látky. Tato reakce může postihnout několik systémů v těle a může se vyvinout velmi rychle, často do několika minut po kontaktu s alergenem.
• Nejzávažnější formou anafylaxe je anafylaktický šok, kdy se tělo v reakci na alergen silněji propadne a může dojít k selhání orgánů a ohrožení života.
• Pokud máte podezření na anafylaxi, měli byste okamžitě jednat.
• Zavolejte záchrannou službu: Kontaktuju záchrannou službu nebo vyhledejte lékařskou pomoc co nejdříve.
• Zůstaňte klidní: Pokud jste s postiženou osobou, udržujte klidnou atmosféru a snažte se jí uklidnit.
• Aplikujte epinefrin (adrenalin): Pokud má postižená osoba předepsán autoinjektor s epinefrinem, aplikujte ho podle instrukcí. Epinefrin pomáhá zúžit krevní cévy, zvyšuje krevní tlak a uvolňuje dýchací cesty.
• Zvedněte nohy: Pokud je osoba v bezvědomí nebo má obtíže s dýcháním, může pomoci zvednutí nohou, aby se zvýšil krevní tlak k vitálním orgánům.
• Nečekat na zlepšení: Anafylaxe může rychle postupovat, proto je důležité jednat rychle a nepodceňovat situaci.
• Po aplikaci epinefrinu a zavolání záchranné služby by měla být postižená osoba převezena do nemocnice, i kdyby se její stav zdánlivě zlepšil, protože reakce se může vrátit. Důležité je neodkládat lékařskou pomoc a vždy se řídit doporučeními lékaře.

Co je to anafylaxe?

Anafylaxe (anafylaktická reakce) je akutní, systémová (postihující více tkáně, orgány), život ohrožující alergická nebo nealergická reakce, ve které hlavní roli hraje zvláštní typ bílých krvinek, tzv. mastocyty. Pro tyto buňky je charakteristické skladování velkého množství histaminu – látky pro život sice nevyhnutelné, ale při prudkém uvolnění do organismu až smrtelně nebezpečné. Po určitém podnětu se histamin z mastocytů vyplaví do tkání a působí lokálně – v místě vyplavení například vede k otoku, ale i systémově – vede například k poklesu krevního tlaku.

Trocha historie

Pojem anafylaxe (z řeckého ana = proti, PHYLAX = ochrana) pochází z r. 1902 od francouzských lékařů Portiera a Richeta, kteří takto vyjádřili opak od slova profylaxe – ochrana. Tito výzkumníci se snažili u pokusných pejsků vytvořit odolnost vůči jedu mořské sasanky, zvířata jim však zahynula na celkovou alergickou reakci – anafylaxi. Dnes víme, proč se tak stalo: pokud se do organismu dostane cizorodá bílkovina, za určitých okolností se tento vůči ní začne bránit tvorbou tzv. IgE protilátek, které jsou silnými spouštěči vyplavení histaminu z bílých krvinek. A právě histamin je látka, která odpovídá za všechny hlavní projevy anafylaxe.

Rozdělení anafylaxe

Z odborného pohledu rozlišujeme alergickou a nealergického anafylaxi. Termín alergická anafylaxe se použije, jestliže se dokáže že stav zapříčinily imunologické mechanismy – nejčastěji již zmíněné IgE protilátky. Některé látky však mají schopnost působit na mastocyty přímo, i bez stimulace tvorby IgE protilátek – hovoříme o tzv. histaminových Liberator (uvolňovač). Mezi nejznámější patří kontrastní látky vyrobené z molekul na bázi jódu, které se používají v rentgenologii, lokální i celková anestetika, některá antibiotika, ale i další léky, a také mnohé látky používané ke konzervování, stabilizaci či přibarvování a vylepšování chuťových vlastností potravin.

Podle různých literárních údajů výskyt anafylaxe kolísá od 3,2 až do 21 případů na 100 000 obyvatel, výskyt však v civilizovaných zemích stále stoupá. Nepříznivý trend nutí upozornit lékařů, ale i laickou veřejnost na tento problém a poskytnout poznatky o současných preventivních a léčebných přístupech.

Nejčastější příčiny anafylaxe uvádíme v tabulce 1. Pořadí u dospělých a dětí je mírně odlišné. U dospělých pacientů jsou to především léky, bodnutí blanokřídlých, potraviny, fyzická námaha a latex; u dětí jsou na prvním místě potraviny (až ¾ případů), dále léky, bodnutí blanokřídlých a vakcíny. Podle nejnovějších statistik se však i u dospělých dostává anafylaxe zapříčiněná konzumací potravy na prvním místě. V 20-30% případů se nepodaří příčinu identifikovat.

Rychlost reakce se různí

Rychlost s jakou se projevy vyvíjejí a jejich charakter se mohou v jednotlivých případech lišit. Zpravidla začínají v průběhu minut po expozici alergenem. V případě potravinových reakcí se symptomy mohou rozvíjet až hodiny od požití alergenu – v závislosti od trávicího procesu. Prvním projevem bývá svědění a červenání pokožky (často začíná na dlaních a / nebo ploskách nohou), objevuje se kopřivka (urticaria), někdy až vzniku otoků.

Otoky mohou být kdekoliv na kůži i na sliznicích. Nejzávažnější je postižení dýchacího a srdečně-cévního systému. Postižení dýchacích cest obvykle začíná otokem rtů, jazyka, hrtanu (hlasivek), což se projeví zpočátku ochraptěním, později až dušením. Někdy se objeví kýchání, rýma, zarudnutí a otok očí. Zúžení dolních dýchacích cest způsobuje pocit tísně na hrudi a dušnost. Postižení kardiovaskulárního systému se projeví poklesem tlaku, někdy tak rychlým a závažným, že dojde ke kolapsu až ztrátě vědomí. V takovém případě už mluvíme o anafylaktický šok a postiženému jde doslova o život. Mohou se vyskytnout poruchy srdečního rytmu. Ze strany zažívacího systému se může objevit nevolnost, zvracení, křeče v břiše, průjem. K dalším častým projevům patří, pocení, dezorientace, pacient cítí úzkost až strach o život. Někdy jsou přítomny všechny uvedené projevy, jindy pouze část z nich.

Příznaky anafylaxe

Příznaky anafylaxe mohou znamenat tyto příznaky:

Kůže: svědění, zarudnutí, vyrážka, otok obličeje, rtů, jazyka nebo krku.
Dýchání: dušnost, chrápání, sípání, kýchání, rýma nebo kašel.
Trávicí systém: nevolnost, zvracení, průjem, bolest břicha.
Kardiovaskulární systém: pokles krevního tlaku, rychlý srdeční tep, závratě, mdloby.
Obecné příznaky: úzkost, pocit neklidu, pocit teploči, rychlý puls.

Léčba anafylaxe

Co se týče léčby anafylaxe, rozhodující je rychlost zákroku. Cílem je potlačit účinek působků uvolněných z bílých krvinek, podpořit krevní oběh a dýchání a zabránit dalšímu rozvoji reakce (tabulka č. 2). Adrenalin podaný do svalu (do stehna nebo paže) je za každých okolností lékem první volby. Upravuje oběhový kolaps, dýchání a brání dalšímu uvolňování chemických působků z bílých krvinek. Všechny následující kroky závisí na závažnosti reakce a na odpovědi na podaný adrenalin. Úmrtí na anafylaxi, když nechybí přítomnost první pomoci, jsou většinou výsledkem opožděného podání adrenalinu. Podle vývoje stavu podání opakujeme o 15-20 minut (nebo i později).

V případě, že je příčinou anafylaxe bodnutí hmyzem, nebo injekčně podaná látka (mimo hlavy, krku a prstů), můžeme druhou dávku adrenalinu vpíchnout těsně nad místo vstupu antigenu. Tímto se zpomalí vstřebávání alergenu. Podobně účinkuje naložení škrtidla nad místo vpichu. Škrtidlo musíme každých 10 minut uvolnit na dobu 1-2 minut. Léčba anafylaktické reakce dále zahrnuje antihistaminika a kortikosteroidy (tabulka č. 2). Tyto farmaka mají mnohem pomalejší nástup účinku ve srovnání s injekčním adrenalinem. Antihistaminika a kortikosteroidy by proto nikdy neměli v léčbě anafylaxe podávat samy – bez adrenalinu. Na druhé straně tyto léky tlumí další vývoj reakce, takže v druhém kroku je podáváme vždy. V případě nemožnosti spolknout tabletku přichází v úvahu podání těchto léků do žíly, to je však již otázka lékařské první pomoci. Pokud zúžení dýchacích cest nereagovalo dostatečně na úvodní podání adrenalinu a je k dispozici uvolňovač průdušek ve sprejové podobě, podáváme 1-2 vdechy opakovaně (á 20 minut).

Po úspěšném zvládnutí akutní reakce následuje hledání příčiny. Snížit riziko recidivy anafylaxe lze jen tak, že se pacient vyhýbá kontaktu s vyvolávačem a spouštěčem, v případě přecitlivělosti na bodnutí hmyzem používá repelenty a ochranné oblečení a v zdravotní dokumentaci má výrazně vyznačenou alergickou anamnézu. Navzdory identifikování spouštěče může dojít k nahodilému požití alergenu, nebo bodnutí či uštknutí hmyzem. V rámci preventivních opatření je proto nutné aby pacient stále při sobě nosil tzv. pohotovostní balíček (tabulka č. 3) a byl důkladně poučen o postupu první pomoci. Úspěšné zvládnutí anafylaktické reakce předpokládá její brzké poznání a rychlé a správné ošetření. Tento postup by měli ovládat nejen všichni lékaři, ale i pacienti, jejich rodinní příslušníci, ale například i učitelé a pod.

Tabulka č. 1: Nejčastější příčiny anafylaxe u dětí a dospělých.

	Děti	Dospělí
1.	Potraviny (vajíčko, mléko)	Léky (antibiotika, analgetika)
2.	Léky (antibiotika)	Bodnutí blanokřídlých
3.	Bodnutí blanokřídlých	Potraviny (ořechy a oříšky, mořské ryby a živočichové)
4.	Vakcíny	Fyzická námaha
5.	Potravinové aditiva	Potravinové aditiva, latex
6.	Alergenová imunoterapie	Alergenová imunoterapie

Tabulka č. 2: Předlékařská první pomoc při anafylaktické reakci

	Přípravek / postup	Poznámka
1.	Pokud je příčina známa a pokud se dá – odstranit vyvolávající příčinu, resp. přerušit kontakt s vyvolávačem – spouštěčem reakce
2.	Adrenalin v laické stříkačce do svalu (autoinjektoru)	– podává se již při prvních projevech vzniku / šíření celkové alergické reakce – v případě bodnutí hmyzem podat adrenalin v blízkosti bodnutí aby se zpomalila absorpce, – opakovat každých 15-20 minut pokud je to nutné za účelem potlačení příznaků a zachování krevního tlaku
3.	Uvolnit krk a pacienta uložit do Trendelenburgovy polohy	vleže na zádech se zvednutými dolními končetinami – zajistí se návrat krve ze žil směrem k srdci
4.	Zajistit průchodnost dýchacích cest	pokusit se vytáhnout jazyk
5.	Vyloučit / omezit další kontakt s vyvolávající látkou	pokud lze – naložit škrtidlo nad místem reakce, aby se omezilo vstřebávání příčinné látky
6.	Antihistaminikum	pokud je pacient schopen polykat: levoccetirizín, desloratadin, fexofenadin, rupatadin – podat 1 – 2 tbl
7.	Glukokortikoidy	pokud je pacient schopen polykat: – prednison 40 mg nebo methylprednisolon 36 mg
8.	V případě sipivého dýchání, dušení	pokud je pacient schopen nadechnout se: β2-adrenergikum inhalačně (salbutamol, fenoterol, případně kombinace těchto farmak s ipratropiom): – 2 vstřiky z běžného dávkovače (možnost opakovat po 15-20 min) < td>

Tabulka č.3. Obsah balíčku první pomoci

Adrenalinové pero – autoinjektor: pro dospělé, pro děti

Antihistaminikum (jedno z): (desloratadin, fexofenadin, levocetirizin, dvojnásobek denní dávky)

Kortikoid (prednison, methylprednisolon v tabletové formě)

Průduškový sprej první pomoci: inhalační beta-2adrenergikum

Návod k použití : za jakých okolností kolik z toho – kterého léku podat

Informace o druhu alergie a kontaktní čísla: na lékaře, záchrannou službu …

Máte zkušenosti s anafylaxí? Napište nám do komentářů.

VIDEO: První pomoc u alergické reakce – anafylaxe | Kurzy první pomoci

Studie a zdroje článku

• A survey of anaphylaxis etiology and treatment Autoři: Hamid Ahanchian, Fatemeh Behmanesh

Autor článku

Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost

Štítky: Lidská krev

Přečtěte si také naše další články