Obsah článku
Šikana je úmyslná snaha získat psychickou, společenskou a hmotnou výhodu nad jinými osobami prostřednictvím ubližování, hrozeb, výsměchu a zastrašování.
Hlavními znaky šikany jsou:
- Zjevný úmysl ublížit druhému
- Opakované incidenty, opakované napadání
- Nepoměr sil mezi útočníkem a obětí
Agresor a oběť šikany
Agresor (útočník) se snaží dosáhnout uznání a moc prostřednictvím utrpení a provokování jiných. Častokrát skrývá svou neschopnost a takovýmto způsobem si upevňuje své sebevědomí. Nikdo se nerodí jako oběť, některé charakteristické znaky však mohou potencovat riziko vzniku oběti šikany. Obecně může jít o osoby nějakým způsobem nápadné, odlišující se například nadprůměrnou inteligencí či naopak infantilnosti, úspěšné, ze sociálně slabší vrstvy, s určitým druhem handicapu, utažené a pod.
Šikana obecně můžeme rozdělit na přímé jako jsou výhrůžky, fyzické a psychické násilí, a nepřímé, kdy se oběť dostává do izolace od blízkého sociálního prostředí. Z jiných způsobů šikany jsou například – sexuální narážky, sexuální a jiná diskriminace, znevažování rodinné situace a pod. Šikana má podobu opakovaných incidentů vyskytujících se určité časové období.
Jak se dá šikaně bránit
Za motivy potřeby moci, získáním respektu a výhod ubližováním jinému se skrývá často krát neschopnost dosáhnout sebevědomí a uspokojení potřeb agresora jinými způsoby. Nezřídka jsou to lidé s nevyrovnanou povahou, zastírajíce takto svou neschopnost. Nebezpečné je „naskočit“ na komunikaci s agresorem, snažit se zdůvodňovat. Už sama reakce vyvolává u agresora pocit, že si „oběť“ podmanil, že ji má pod kontrolou. Za jeho chováním se skrývá pocit vlastní nedostatečnosti a pokud si toto oběť uvědomí, může jí to pomoci zbavit se strachu, dát najevo svou vlastní sílu v tom, že ví, že za takovým chováním agresora se skrývá slabost. Nejlepší obranou před atakami šikanujicí je ignorování jeho chování tak jak je to možné, otevření tohoto problému před jinými – kompetentními (učitel, rodič, policie apod.), hledání podpory v okolí, které může problému rozumět.
Školní prostředí a šikana
O šikaně se nejvíce mluví v souvislosti se školou, mládežnickým prostředím. Příčiny šikany u dětí jsou různé z hlediska krátkodobosti nebo dlouhodobosti šikany. Při krátkodobém mohou být na vině zátěžové situace, které dítě neumí zpracovat jinak než odreagováním se nežádoucím chováním. Může to mít souvislost s rozvodem rodičů, narozením sourozence, smrtí blízké osoby, frustrací. Při dlouhodobé šikaně jsou agresory nejčastěji děti z rodin s nevhodnou výchovou – děti s egoistickým přesvědčením, že mohou získat od okolí co se jim zachce, že kromě nich nemá nikdo prakticky žádná práva. Příčinou mohou být – touha po moci – ovládnutí druhého, motiv krutosti (potěšení, když vidí druhého trpět), zvědavost, nuda (touha po senzaci).
Některé z charakteristických vlastností dítěte – agresora: nadprůměrně zdatný, obratný, inteligentní, sebejistý s potřebou dominance, vztahovačnost, potřeba zařadit se do partie. Obětí se může stát prakticky každý. Zvláště ohrožené jsou děti, které přišly jako nové do kolektivu, jsou něčím nápadné, utažené, přemýšlivé, příliš zralé nebo naopak infantilní, mají málo kamarádů, těžko navazují kontakty nebo provokují agresi svým chováním.
Šikana na školách, mezi dětmi a mládeží je velmi závažné téma a bohužel rozšířená v realitě.
Často krát probíhá velmi rafinovaným způsobem, v ústraní, maskovaná před zraky učitelů. Při podezření na šikanu u dětí je třeba okamžitě začít situaci řešit, citlivě téma otevřít. Vhodná je spolupráce se školním psychologem, pomoc potřebuje nejen oběť ale celá skupina třídy, která je do procesu vtažena. Šikana ve školním věku může mít trvalé následky v podobě psychických problémů, nízké sebedůvěry, úzkostí i v dospělosti.
Cyberbullying – šikana přes internet, mobil
Internet a mobilní telefony přinášejí s sebou nejen pozitivní posun ke komunikaci, ale také množství příležitostí na chování s negativními důsledky a dopady. Jedním z nich je příležitost šikany prostřednictvím těchto technologií. Urážlivé agresivní sms, maily, šíření nepravdivých informací o jednotlivci až po zneužití identity přes web, které se dostanou k množství druhých lidí. Pro agresora je velkou výhodou jeho anonymita.
Sponzorováno
Obranou v tomto případě je blokování zpráv, nereagování na maily, uchovávání si důkazních materiálů (web stránky, emaily). Při internetové komunikaci je důležité být ostražitý vůči provokacím, vtahováním do konfrontační diskuse. Zejména děti jsou vystaveny riziku, že komunikuje s nimi člověk, který záměrně zkresluje informace o sobě. Dítě by mělo vědět, že se nikdy nemá setkávat samo s osobou, se kterou komunikuje na internetu, o nebezpečí dávat informace o sobě přes internet nebo mobil. Velkým nebezpečím je lokalizátor na mobilu s cizí osobou a bluetooth spojení s ní.
Varovnými signály pro rodiče může být například pokud dítě skrývá, zatajuje komunikaci přes internet, zatajuje sms. Dítě by mělo vědět, že má právo při chatování kdykoliv odejít s „místnosti“, pokud mu to ne příjemné, že ne všechno co je na internetu je pravda. Jakékoliv šikana je třeba nahlásit (rodičům, učitelům, policii). Nejvíce ohroženy jsou děti, ale ani dospělý si nemusí vědět rady se zpracováním výhružek a reagováním na ně. Agresor může být nebezpečnou a nemocnou osobou, jejíž chování je třeba zastavit.
Mobbing – šikana na pracovišti
Množství současných studií ukazuje, že vystavení šikaně na pracovišti je vážný problém pro řadu pracovníků po celé Evropě. Odhaduje se, že přibližně 8-10% evropských zaměstnanců je vystaveno šikaně a obtěžování na pracovišti. Vyskytuje se v obou typech organizací – soukromých a státních a nachází si své oběti stejně mezi muži jako mezi ženami. Výsledky studií poukazují na fakt, že šikana na pracovišti je extrémně velkým zdrojem stresu v práci a může být problémem negativně se projevujícím na duševní pohodě ty, kteří jsou mu vystaveni.
Prostředí, ve kterém je riziko šíření mobbingu je charakterizováno – byrokratickým stylem, dominancí pravidel a předpisů, karierizmom, atmosféře strachu, hierarchickým uspořádáním, nedostatkem kvalitních aa zajímavých pracovních úkolů a negativních mezilidských vztahů.
Potenciální obětí mobbingu se může stát zaměstnanec který je osamělý, něčím nápadný, nový, úspěšný. Podle švédského sociologa H. Leymann mluvíme o mobbingu „pokud na postiženého útočí alespoň jednou do týdne jednotlivec nebo skupina po dobu minimálně půl roku. Šikana se děje většinou mezi stejně postavenými zamstnanci.“
Znaky na základě kterých můžeme uvažovat o mobbingu jsou například: pomluva, výsměch, izolování spolupracovníka, zadržování důležitých informací, nadměrné pracovní zatížení nebo naopak pověřování podřadnými pracovními úkoly, nadměrná kritika, sexuální obtěžování.
V menších podnicích může jít o napjatý vztah mezi majitelem a zaměstnanci, kteří se snaží soupeřit o své postavení. (Zkušený pracovník se cítí být ohrožen novým a svou nejistotu se snaží řešit praktikami mobbingu). Pachateli mobbingu jsou nejen jeho „strůjci“, ale i přispěvatelé, kteří se buď vědomě přiklánějí na stranu pachatele nebo se tváří, že nic nevidí a neslyší.
Mobbing – dopad na celou firmu?
Negativní dopady má mobbing nejen na samotnou oběť, která může mít v jeho důsledku dlouhodobé psychické a psychosomatické potíže ale i na fungování celé organizace. Rozvíjí se atmosféra pokrytectví a nejistoty a v konečném důsledku jsou takové organizace postiženy vyšší fluktuací zaměstnanců absencí v práci, sníženou výkonností, zvýšeným výskytem konfliktů.
Stale Einarsen uvádí, že šikana se vyskytuje pouze na pracovišti, které dovoluje nebo dokonce oceňuje takový druh chování a kde „tyran“ cítí, že má povolení, podporu nebo tichý souhlas nadřízených. Způsob managementu organizace je proto velmi důležitý. Demokratický styl s jasnými pravidly a podpora neformálního systému pro podporu a pomoc obětem – systém pro formální stížnosti může být jedním z prvků prevence proti této formě šikany.
Nevidím, neslyším?
Pokud máme podezření na šikanu v jakékoliv formě třeba začít s okamžitým řešením. Pokud jsme obětí, oznámit to kompetentním osobám, které nám mohou pomoci. Pokud jsme svědkem tohoto násilí na druhých, nesmíme zavřít oči a tvářit se, že nic nevidíme, neslyšíme. Pokud jsme v pozici, že můžeme zasáhnout, nebojme se to udělat. Vyvolávání atmosféry strachu je pro agresora jedním z cílů a proto jedině překonáním vlastního strachu můžeme prolomit jeho sílu.
Čtěte dále na téma šikana
VIDEO: Mobbing a bossing v realitě – paní Magda
Sponzorováno
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Duševní poruchy a psychologické problémy
Přečtěte si také naše další články
[…] týrání, zneužívání nebo zanedbávání dítěte. Nejčastěji referování týráním bylo šikana mezi dětmi navzájem, neuvědomují si, že i na první pohled “nevinná” šikana […]