Obsah článku
Syndrom vyhoření je v dnešní společnosti poměrně častým jevem. Příčinou je hlavně neustálá honba za úspěchem, penězi a kariérou. Pokud je člověk úspěšný a daří se mu dosahovat vytyčené cíle, je v pohodě. Problém nastává pokud se cítí nedoceněný, práce ho nenaplňuje a je frustrovaný. Jako syndrom vyhoření rozpoznat a jak s ním bojovat? Poradíme vám v tomto článku.
Syndrom vyhoření a jeho příčiny
K hlavním příčinám (ale nejednou i příznakem) patří:
- vyčerpání (psychické + fyzické)
- ztráta motivace
- frustrace
- špatné vztahy na pracovišti
- zdravotní problémy
- nesprávný životní styl
Pokud se cítíte stále unavený i bez zjevné příčiny, je možné, že trpíte syndromem vyhoření. Fyzické a psychické vyčerpání je pro tento stav typické. Ztrátu motivace rozeznáte jednoduše – do práce chodíte s absolutní nechutí, nemáte chuť pracovat ani se zlepšovat. Frustrace se projevuje špatnou náladou, zklamáním a nechutí. Každý má občas špatné období, možná selžete při důležitém projektu nebo vám o chlup ujde povýšení. Za normálních okolností ale toto období netrvá dlouho a člověk se z toho „otřese“. K syndromu vyhoření přispívají i špatné vztahy na pracovišti – pokud se postupně zhoršují, přichází ke konfliktům nebo přestáváte s kolegy komunikovat, určitě není všechno v pořádku.
Existují 4 stádia syndromu vyhoření
Syndrom vyhoření se vyvíjí postupně, většinou podle následující posloupnosti:
1. stadium syndromu
Jste plný energie, máte velkou chuť pracovat, vysoké ambice a nadšení i když pracovní podmínky nejsou zcela ideální.
2. stadium syndromu
I když jste v plném pracovním nasazení a děláte co se dá, očekávané výsledky se nedostavují. A tak začnete pracovat ještě tvrději, déle a na řadu přijdou i pracovní víkendy.
3. stadium syndromu
Cítíte maximálně vyčerpání, ocenění ani úspěch nepřicházejí. Zato ale přichází únava, zklamání a podrážděné reakce vůči okolí.
4. stadium syndromu
Úplné emocionální i fyzické vyčerpání. Ztratili jste veškerou chuť do života, motivaci pracovat a vše vidíte negativní.
Léčba syndromu vyhoření
Léčba syndromu vyhoření je dlouhodobá záležitost, která vyžaduje obrátit dosavadní život na ruby. Pokud jste se již propracovali k vyššímu stádiu pravděpodobně se nevyhnete změně zaměstnání nebo alespoň dlouhé dovolené. Lidé trpící syndromem vyhoření většinou navštíví lékaře kvůli problémům se spánkem, migrénám a trávicími obtížemi. Dobrý lékař si všimne i dalších příznaků.
Neupadněte do letargie
Pokud i budete uznán za práce neschopného, zapomeňte na nicnedělání a povalování se před televizorem. Se syndromem vyhoření se dá účinně bojovat sportem, relaxací a celkovou změnou životního stylu. Měli byste dělat to, co vás naplňuje a dělá vám radost. Zvládnout stres se dá pomocí jógy, meditace nebo procházky v přírodě. Hlavu si skvěle vyčistíte při běhání nebo plavání. Prostě byste měli zapomenout na práci a věnovat se věcem, které vás baví a nutí vás usmívat se. Vypněte telefon, sejděte se s přáteli na kterých jste neměli kvůli práci čas, zajděte si do kina, divadla nebo na dobrou večeři.
Sponzorováno
Alfou a omegou je přiznat si daný problém a otevřeně o něm mluvit. Pokud cítíte, že syndrom vyhoření ve vašem případě nabírá na obrátkách, neváhejte vyhledat pomoc odborníka. Nejúčinnějším způsobem, jak se mu vyhnout, je však pokusit se mu předcházet.
Pomůže i psycholog
Pokud se vám podaří zachytit syndrom vyhoření v počátečním stádiu, můžete si s ním poradit i sami upravením životních priorit. Málokdo ale zvládne bojovat sám, zvláště pokud už jste v pokročilejším stadiu. Není proto žádná ostuda obrátit se na psychologa nebo psychiatra, který vám pomůže překonat syndrom vyhoření a vrátit se ke spokojenému životu.
Pokud jste již odkázán na odbornou pomoc, bude s největší pravděpodobností třeba změnit pracovní prostředí nebo si najít úplně novou práci, která vás bude naplňovat. Je třeba přehodnotit životní priority a zvážit, zda vám kariéra a finanční ohodnocení stojí za život plný frustrace, deprese a neuspokojených ambicí. Někdy může být i pokladník v potravinách spokojenější jak manažer desítek lidí – i když jezdí autobusem nebo tráví dovolenou v levnějších destinacích.
Dá se syndromu vyhoření předejít?
Podle psychologa do jisté míry ano. „Jak jsme již zmínili, nesmíme zapomínat na sebe, nesmíme odkládat zejména čas odpočinku a uspokojování různých našich potřeb na pozdější ve prospěch jakože vyšších principů, protože nás to pak velmi rychle doběhne. Tedy zdůvodnil si upřednostňování všeho možného jiného vyššími morálními a humánními hodnotami. Přičemž často deklarujeme, že nejvyšší hodnotou je zdraví,“ uzavírá specialista.
Patříte do rizikové skupiny?
Tento syndrom se v nejvýraznější míře týká těch povolání, pro které je typická komunikace s lidmi a vyšší dávka empatie. Nejohroženější skupiny proto tvoří lékaři a střední zdravotnický personál, psychologové, učitelé, sociální pracovníci a manažeři. Syndrom vyhoření však za určitých podmínek může dolehnout na kohokoliv bez rozdílu pohlaví, věku a profese. Tento stav není ničím výjimečným ani u operátorů výroby, servírek či prodavaček.
Podívejte se na další rady pro zvládnutí syndromu vyhoření.
Naše rada: Buďte trochu egoisté
Samozřejmě, v přeneseném smyslu slova. Dopřejte si vedle práci dostatek volného času, který využijete na načerpání fyzických a psychických sil. Důležité totiž je, abyste pracovní vytížení při odchodu z kanceláře či ordinace nechali za jejími dveřmi. A i když jste rozhovory s lidmi občas doslova přesycení, nezapomínejte na své nejbližší a přátele. Právě u nich hledejte pochopení a budujte si s nimi kvalitní mezilidské vztahy. Spokojenost, která z nich plyne, se totiž v konečném důsledku odrazí i ve vaší práci.
TIP: Přečtěte si také článek o sociální fobii
VIDEO: O syndromu vyhoření
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Syndrom vyhoření
Přečtěte si také naše další články