Obsah článku
Historie infekce HIV
Historie infekce HIV se píše od počátku 80 let, kdy byly v San Francisku zaznamenány první smrtelné případy pneumocystové pneumonie u mužů, kteří měli pohlavní styk s muži. Proto se tato neznámá nemoc začala v pokládat za nemoc homosexuálů. Později se podobné smrtelné případy onemocnění popsali i u nitrožilních uživatelů drog. V r. 1983 byl objeven původce onemocnění – virus HIV a nemoc ním způsobená dostala název AIDS (syndrom získané imunodeficience).
HIV = Vážný celosvětový problém
Infekce HIV / AIDS představuje vážný celosvětový problém. Podle UNAIDS a WHO je ve světě přes 33 milionů HIV-infikovaných osob, přičemž ročně přibude 2,7 milionů nových případů infekce a 2 miliony lidí na AIDS umírá. Infekce HIV / AIDS představuje mimořádnou hrozbu nejen pro zdraví člověka, jeho důstojný život a účinné užívání lidských práv, ale narušuje také sociální a hospodářský rozvoj na celém světě a zasahuje do všech oblastí společnosti.
ČR patří mezi země s relativně nízkou prevalencí infekce HIV, nejnižší ve střední části EU. Od r. 1985 do 30.6.2009 bylo v ČR registrováno 408 HIV případů infekce HIV, z toho 299 u Čechů a 108 u cizinců. Přes 61% pacientů představují muži, kteří se nakazili při nechráněném sexuálním styku s mužem. Při jakémkoliv heterosexuálním styku se nakazilo 29% pacientů. V posledním období však narůstá v ČR počet heterosexuálních přenosů, z toho více u žen.
Nitrožilním užíváním drog se nakazilo sedm pacientů. Přes poměrně nízké prevalenci infekce HIV v ČR v porovnání s ostatními zeměmi EU je třeba i u nás posílit prevenci zejména ve zranitelných skupinách s rizikovým pořizováním a také u mládeže. O narůstající hrozbě infekce v ČR svědčí i fakt, že v posledních letech u nás zaznamenáváme 20% roční nárůst nových případů. Je to způsobené vyšší mobilitou obyvatelstva, sex turismem, narůstající drogovou scénou, ale také nedostatečnou osvětou a podceňováním rizika infekce HIV, zejména mezi mladými lidmi.
Původ viru HIV
Existuje několik hypotéz o původu viru HIV. Ta nejpravděpodobnější je, že virus HIV se dostal do lidské populace z některého druhu lidoopů pokousáním, rituálním či sexuálním stykem více než 50 let předtím, než byl objeven. Výzkum potvrzuje skutečnost že genom lidský virus HIV 1 je podobný genomu viru SIV izolovaného z kočkodan zeleného a HIV-2 viru SIV izolovaného z makaka. Jižní Afrika se pokládá za epicentrum epidemie, kde je i prevalence infekce HIV nejvyšší.
Charakteristika viru HIV
HIV patří mezi retroviry. Retroviry jsou charakteristické tím, že vlastní enzym reverzní transkriptázu, která jim umožňuje přepsat virovou RNA do formy DNA a v této podobě se navázat do genomu lidské buňky jako provirus. Virus může takto v buňce dlouhodobě latentně přežívat, většinou v makrofázích a monocytech. V jiných buňkách, zejména v pomocných T-lymfocytech, se zas virus aktivně množí. Dosavadní antiretrovirové preparáty jsou schopny brzdit množení viru na různých stupních jeho replikace, ale nedokážou vyštěpit provir, který je již inkorporován do genomu buňky.
HIV virus je velmi variabilní. Části jeho genomu podléhají častým mutacím, které vedou ke vzniku dalších subtypů HIV. Existuje 11 podtypů HIV-1 a 5 subtypů HIV-2. Právě tato variabilita je příčinou toho, že protilátky, které se vytvoří u pacienta na začátku infekce nemusí virus neutralizovat po několika letech po infekci. Ze zmíněných důvodů se dosud nepodařilo vytvořit vakcínu, která by dokázala chránit organismus před všemi kolujícimi subtypy.
Rozdíl mezi infekcí HIV a nemocí AIDS
Infekce HIV je stav, kdy je pacient nakažen virem HIV, ale nemusí pociťovat žádné klinické problémy. Pacienti pociťují příznaky zhruba 2-3 týdny po nakažení virem HIV. Jsou to tzv. primárně infekce HIV: bolesti hlavy, malátnost, zvětšené lymfatické uzliny, zvýšenou teplou. Jde o nespecifické projevy, které se objevují také při různých jiných infekčních onemocněních a za 2-3 týdny vymizí. Pak následuje 6-12 roční asymptomatické období během kterého dochází postupnému pomalému množení viru v organismu člověka a oslabování imunitního systému vedoucího ke nemoci AIDS. Ta se už projevuje různými klinickými příznaky jako jsou onkologické, autoimunitní, nervová onemocnění a oportunní infekce.
Sponzorováno
Jak se přenáší virus HIV
3 cesty přenosu infekce HIV:
- nechráněný pohlavní styk,
- krví a krevními deriváty (v ohrožení jsou zejména nitrožilně uživatelé drog)
- z matky na dítě
Líbáním se virus HIV nepřenáší. Rovněž se nelze nakazit při běžném společenském styku, např. objetím či podáváním rukou.
Co se děje, když se pacientovi potvrdí HIV pozitiv
Pacient, u něhož se potvrdí HIV pozitivita, je poučen o tom, jak se má chovat, aby infekci HIV nešířil dál. Je jeho povinností je uvědomit o této skutečnosti zejména svého sexuálního partnera a chránit ho při sexuálním styku před možnou infekcí. Pacientovi je doporučen pobyt na některé z infekčních klinik v ČR. Z důvodu monitorování zdravotního stavu pacienta jsou pacienti pravidelně v 4-6 měsíčních intervalech předvoláváni k průběžné kontroly, během nichž se vyšetří jejich klinický stav spolu s laboratorními prognostickým markery, jako jsou počet CD4/CD8 lymfocytů, virová zátěž a příp. rezistence HIV na antiretrovirové preparáty. Cílem preventivních vyšetření je monitorovat zdravotní stav pacienta a v případě potřeby včas nasadit terapii a tím zabránit propuknutí nemoci AIDS.
Režim při HIV
HIV pozitivní pacienti mohou žít stejně kvalitní život jako jiní lidé. Lidé s HIV by se měli vyhýbat infekcím, přílišné fyzické či psychické námaze a také nadměrnému používání škodlivým látkám (kouření, drogy, alkohol) a posilovat svůj imunitní systém. Při léčbě je třeba, aby pacienti pravidelně dodržovali léčebný režim a zabránili tak vzniku rezistence HIV na antiretrovirové preparáty, která by mohla vést k selhání terapie. Infekce HIV je totiž neustálý boj mezi virem a imunitním systémem, a proto zdraví pacientů je i v jejich vlastních rukou.
Léčba HIV
Infekce HIV je léčitelná ale zatím ne vyléčitelná. Antiretrovirová terapie zabraňuje množení viru na různých stupních jeho replikace v buňce, avšak nedokáže vyštiepit infekční agens schovaný v podobě provirů z genomu lidské buňky. Proto HIV pozitivní pacienti jsou stále nositeli viru i v případě, že se cítí zdravě a hodnoty jejich virové zátěže v plazmě se vyskytují pod hranicí detekce.
Antiretrovirová terapie brzdí množení viru a tím značně zlepšuje prognózu onemocnění a prodlužuje a zlepšuje život pacienta. V současnosti se používá kombinace antiretrovirových preparátů, a to inhibitorů reverzní transkriptázy (nuklozidových a nenukleosidových), inhibitorů proteázy, inhibitorů integrázy, inhibitorů fúze a blokátory koreceptorov. Aktualizované doporučení pro léčbu HIV-pozitivních pacientů v EU jsou přístupné na www.europeanaidsclinicalsociety.org.
Projevy AIDS
Úspěšná léčba závisí na několika faktorech a také na přístupu pacienta k léčbě. Pokud pacient dodržuje léčbu, je menší pravděpodobnost, že se u něj vlivem nízkých dávek léků vyselektovat rezistentní kmen viru, v důsledku čehož je třeba léčbu změnit. Po čase se takovýmto způsobem při opakované změně terapie může vytvořit multirezistence na všechny dostupné antiretrovirové preparáty a pacient může onemocnět AIDS. Je však třeba říci, že prognóza infekce závisí také na dalších faktorech, jako jsou silnice přenosu, dávka a subtyp viru a také vnímavost jedince vůči infekci a stav imunitního systému.
Zjistilo se, že např. polymorfismus koreceptorů HIV hraje důležitou roli v prognóze onemocnění. Imunogenetická výbava jedince jej tedy může předurčovat k vyšší či nižší vnímavosti vůči infekci HIV a způsobit např. i to, že někteří pacienti bez léčby nemusí onemocnět AIDS. Takové případy jsou však vzácné.
Máte o HIV nějaké informace? Napište nám do komentářů.
Co si dále o HIV přečíst?
VIDEO: Jek lék proti HIV nadosah?
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Intimní problémy, Vyšetřovací metody
Přečtěte si také naše další články