Obsah článku
Výzkumy ukazují, že hladina hluku se každoročně zvyšuje. I to může být příčinou problémů se sluchem, které trápí stále více Evropanů. Problémy se sluchem, má podle některých průzkumů každý čtvrtý Evropan. Některé výzkumy naznačují, že slyšíme hůře, než naši předkové.
Sluch je lidský smysl, který je funkční ve dne, tak v noci, bez přestávky – od narození, až do smrti. Oči zavřít můžeme, ale uši nemůžeme „vypnout“.
Jak nás hluk ničí
Orgán sluchu je ucho, kde se nalézá asi 20 tisíc vláskových buněk, které zaznamenávají zvuky neuvěřitelného rozsahu hlasitosti – od sotva slyšitelných, až po nejsilnější. Pokud je opakovaně vystavujeme decibelové smršti, ztratí regenerační schopnost, a člověku hrozí porucha sluchu, i hluchota. Při krátkodobém hlukovém zatížení se organismus brání ochrannými mechanismy – středoušními svaly. Pokud se stihnou stáhnout, hluk nemá takovou razanci: buňky se nepoškodí natolik, aby se nedokázaly zregenerovat.
Snížená schopnost slyšet, se pak upraví. Ale při náhlém hlukovém traumatu – při výbuchu, třesku, velmi hlučné hudbě, se ochranné svaly nestačí stáhnout, a vláskové buňky se pro nedostatek kyslíku vyčerpají, nezregenerují a odumírají.
Kolik hluku sneseme?
Podle odborníků Světové zdravotnické organizace, má hladina hluku, přesahující 50 decibelů (dB), na lidi mírně rušivý účinek. Pokud dosahuje 55 a více dB, působí rušivě. Dlouhotrvající hluk nad 80 dB může trvale poškodit vláskové buňky vnitřního ucha. Týká se to zejména vyznavačů diskoték, sportovního motorismu, ale i lidí pracujících v hlučném prostředí. Zdravotní rizika, spojená s nadměrnou hlučností, se objevily s nástupem některých hudebních směrů – rocku a heavy metalu.
Ušetřeni však nejsou ani hudebníci velkých symfonických orchestrů, či menších kapel s elektronicky zesíleným zvukem. Časté přerušování spánku – pro hluk – zvyšuje i riziko infarktu, arytmií srdce. Hluk může způsobit i žaludeční potíže, bolesti hlavy, závratě, nejistotu.
Hlukové hladiny v decibelech:
- práh slyšitelnosti – 0 dB,
- sotva slyšitelné – 10 dB,
- šepot – 30 dB,
- tichý rozhovor – 50 dB,
- mírný hluk – 80 dB (odvoz odpadků, pouliční ruch, pračka …),
- velký hluk – 100 dB (výroba kotlů, motocykl …),
- bolestivý hluk – 120 dB (diskotéková hudba, proudové letadlo)
Nová metoda léčby hučení v uších
Odhodlejte se jít k lékaři i tehdy, když se vám zdá, že hučení není až tak špatné. V první fázi léčby se předepisují léky, které rozšíří cévy a zlepší prokrvení ucha a mozku. Pokud budou problémy přetrvávat déle než rok, lze odzkoušet si tzv. retréningovou léčbu. Jde o ambulantní dlouhodobou léčbu.
Principem léčby je autogenní trénink pacienta za pomoci generátoru širokopásmového šumu a zvukového pozadí. Jde o ambulantní dlouhodobou léčbu s aktivní spoluprací pacienta. Při prvním vyšetření pacient absolvuje řadu testů se zaměřením na vyloučení chorobných stavů, které mohou doprovázet ušní šelesty. Pacient dále absolvuje podrobný rozhovor s lékařem o základech anatomické stavby, fungování orgánu sluchu a způsobech vzniku hučení v uších.
Když hluk ohrožuje naše zdraví
Z fyzikálních faktorů, které se mohou vyskytnout na pracovišti v průběhu práce, je to právě hluk, který nás neopouští ani po skončení pracovní směny, ale provází nás i na ulici, vniká do našich příbytků a ruší ve chvílích odpočinku. Pro svou nadměrnost stala se hlučnost palčivě zdravotní otázkou a prosazovat požadavky na snižování hlučnosti neznamená brzdit technický vývoj.
Soustavný a důsledný boj proti nadměrné hlučnosti je jednou ze základních povinností techniků i zdravotníků. Pokud se sleduje vliv hluku na lidský organismus, především se zkoumá jak hlučnost účinkuje na sluchové ústrojí. Ale už méně je veřejnosti známo, že sluchový orgán není jediným místem nepříznivým zásahem hluku. Novější výzkumy prokázaly, že neméně závažné je i působení hluku na celý organismus, především na jeho centrální vegetativní nervový systém a zapříčiňuje vznik i rozvoj mnoha celkových onemocnění.
Kvůli přehledu můžeme vliv hluku na lidsky organismus rozdělit do 2 skupin:
Sponzorováno
- Specifický vliv na sluchový orgán, který se projeví jako sluchová únava, když dochází k poststimulačnímu zotavení smyslových buněk sluchového orgánu.
- Nespecifické, mimosluchové účinky hluku, které často předcházejí specifickému poškození sluchového analyzátoru nebo jsou jediným a konečným důsledkem nadměrného hluku – patří sem např. porucha udržování rovnováhy, poruch dýchacího a zažívacího traktu, oběhového systému, poruch menstruačního cyklu, vysoký krevní tlak a pod. Důležitá je změna v psychické činnosti člověka a působení na neurovegetativní systém. V počátečních stádiích jsou bolesti hlavy, malátnost, únava a apod., později poruchy spánku, změny chování jedince a pod.
Přečtěte si o tom, jak si chránit sluch.
Hluk na pracovišti
Jakékoliv poškození sluchu z hluku je prakticky neléčitelné, a proto každý nově přijatý zaměstnanec na hlučné pracoviště by měl projít vstupní prohlídkou a v dalším období absolvovat podle hodnot hluku na pracovišti periodické prohlídky. Bylo prokázáno, že k rozhodující odpovědi organismu na nadměrný hluk dochází v prvních letech práce. Součástí prohlídky je provedení audiometrického vyšetření. Příplatky za pobyt v hlučném prostředí by se neměly poskytovat paušálně, ale naopak měly by je dostávat ti pracovníci, kteří přidělené pomůcky na ochranu sluchu používají.
Právě tato individuální ochrana sluchu má v boji proti hluku velký význam, protože dosud se nepodařilo technickými opatřeními vyřešit snižování hladiny hluku všech strojů a zařízení pod povolenou hranici.
U nás podle povahy hluku se používají tři druhy prostředků osobní ochrany:
- Různé druhy ucpávek zvukovodu – rezonanční chrániče, skelná mikrovlákna, plastické ucpávky
- Sluchátkové – mušlové chrániče na celé ucho
- Protihlukové kukly a přilby.
Pracující musí pochopit, že jde o jejich vlastní prospěch, protože poškození hluku je trvalé a nevyléčitelné.
Stádia poškození sluchu
Škodlivý vliv hluku na zdraví je nepochybný. Onemocnění z hluku patří k nejrozšířenějším onemocněním z povolání. I v počátečním stádiu může mít hluk škodlivé účinky. I když tyto účinky mohou být čistě psychické povahy, mají stejný vliv na lidský organismus. Poruchy autonomní nervové soustavy, nespavost, snížená schopnost soustředění se, chudokrevnost atd. se ne vždy považují za důsledky působení hluku, ale mohou díky jeho působení vzniknout.
Rozdělujeme 4 stádia profesionální nahluchlosti:
- Úvodní – vystavení hluku 2-3 měsíce (je vratné);
- Totální latence – 10-15 let v hluku (4kHz – frekvence, při které se poprvé projeví poškození);
- Subtotální latence – 15-25 let v hluku => neuslyšíme řeč;
- Manifestační hluchoty – 25 let a více.
Aby nedocházelo u lidí k obtěžování hlukem, je důležité usilovat o snižování hladiny hluku v životním prostředí účinnými technickými prostředky a chránit osoby zvlášť citlivé na hluk, aby u nich nedocházelo k selhání. Je třeba také uvažovat o vhodných způsobech vnitřní regulace a posilování racionální kontroly ve vztahu s prostředím. Obecně se za hluk považují všechny zvuky, které obtěžují, ruší nebo jsou nepříjemné – je to tedy závislé na subjektivní reakci. Přitom rušení hlukem se dá jen těžko hodnotit nebo měřit. Nepříjemný hluk však vnímáme, ať už je měřitelný nebo ne.
Méně subjektivní hodnocení považuje za hluk takové zvuky, které mají nepříznivé účinky na lidské zdraví. Zde se dají měřit hodnoty a určit limity. „Rušivé“ a „škodlivý“ hluk spolu nemusí vůbec souviset, protože ne každý zvuk, který ruší, je škodlivý a ne všechny škodlivé zvuky jsou zároveň i zvuky rušivé.
Individuální ochrana proti hluku: vatové chrániče, plastické chrániče, rezonanční chrániče, stromečkové chrániče, sluchátkové chrániče.
Protihluková opatření: rozmanité tlumiče, polystyren, protihlukové skla, protihlukové stěny, protihlukové desky a protihlukové kryty …
A co proti hluku děláte vy? Napište nám do komentářů.
Dále si přečtěte
- TIP: Kde číhají největší rizika pro poškození sluchu?
- Hluk z dopravy je nebezpečný pro naše zdraví – co s tím?
VIDEO: Hluk – jak se měří?
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Práce a zdraví, Zdravé bydlení
Přečtěte si také naše další články