Obsah článku
Riziko nákazy některou ze zoonóz se minimalizuje zodpovědným přístupem k péči o domácí zvířátko.
Jaká onemocnění přenosné ze zvířat na lidi se vyskytují v naší republice?
V českých domácnostech se chovají nejen psi a kočky, ale i menší hlodavci – krysy, potkani, morčata, křečci, malé šelmy (například fretky) nebo různé druhy ptáků. Většinou tato zvířátka mají kontakt s okolním světem a když ne aktuální tak v minulosti pravděpodobně měly a proto je třeba poukázat i na to, že nikdy nevíme zda zvířátko, které jsme si donesli domů není nakaženo. Samozřejmě riziko nákazy klesá u zvířat, která jsou striktně drženy v bytě a nepohybují se volně venku.
Nemusí jevit žádné známky nemoci, jen jeho stolice, moč nebo sliny mohou být zdrojem infekce. K nákaze může dojít přímo, odřeninami na kůži po pokousání nebo poškrábání zvířetem. Nepřímo se onemocnění šíří špatně umytýma rukama, kontaminovanou stravou nebo vodou, případně vdechnutím aerosolu při čištění zvířecích příbytků.
Hlodavci (včetně doma chovaných myší, krys a potkanů) mohou člověka nakazit leptospirózou a hantavirovou infekcí. Těžký hnisavý zánět mozkových blan může vyvolat listerióza, nebezpečná především pro novorozence, seniory nebo osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem. Vzácným onemocněním je lymfocytární choriomeningitida, přenášena hlavně křečky.
S jakými chorobami se setkáváte nejčastěji?
Setkáváme se s různými bakteriálními, virovými a parazitárními zoonózami.
Mezi nejčastější u nás patří:
A) parazitární onemocnění:
toxoplazmóza, toxokaróza (nejčastější příznaky: zvětšení lymfatických uzlin, bolesti břicha, svalů, teplota, kašel);
B) bakteriální onemocnění:
tularémie, listerióza, ornitóza, nemoc z kočičího škrábnutí (Při nemoci z kočičího škrábnutí několik dní až týdnů po incidentu s kočkou se objeví bolestivé zduření nejbližší lymfatické uzliny. Onemocnění může být provázeno únavou a horečkou.);
C) virová onemocnění:
hantavirová infekce, leptospiróza, lymfocytová choriomeningitida. Některé z těchto onemocnění jsou zvlášť nebezpečné pro těhotné ženy a novorozence.
Jaké případy vás oslovili? Jsou některé něčím zajímavé?
Je mnoho zajímavých případů, se kterými se denně setkáváme.
Například pacient – chovatel ptáků, který onemocněl ornitózou. Onemocnění se u pacienta projevilo jako zánět plic s těžším průběhem. Jiným příkladem jsou těhotné ženy s toxoplazmózou, které musely být během celého těhotenství léčeny antibiotiky, a museli podstoupit amiocentézu. Na naší klinice byl také hospitalizován mladý muž, který měl vysoké horečky, chřipkové příznaky a postupně u něj došlo k selhávání ledvin a jater. Musel být přechodně dialyzován. Při pátrání po příčině tohoto stavu, jsme se od pacienta dozvěděli, že před onemocněním uklízel starý dům, v němž viděl pobíhat myši a krysy. Předpokládali jsme proto, že jde nákazu od hlodavců. Pacient se při úklidu domu nakazil vdechováním kontaminovaného prachu. Výsledky laboratorních vyšetření následně potvrdili hantavírusovou infekci.
Jaké jsou příznaky, při kterých je třeba se mít na pozoru?
Příznaky jsou pestré, ne vždy jednoznačné avšak třeba si dávat pozor pokud zpozorujeme:
»» Zvětšení lymfatických uzlin:
bolestivé nebo nebolestivé, postihující jednu nebo více uzlin. Zvětšení lymfatických uzlin se objevuje např. při toxoplazmóze, tularémii, listerióze a nemoci z kočičího škrábnutí;
»» Příznaky zánětu mozkových blan:
bolest hlavy, zvracení, ztuhlost šíje, světloplachost;
»» Kašel, dušnost:
bývají při postižení dýchacích cest, např. při ornitóze, infekci vyvolané určitým typem chlamydií přenášených ptactvem. I tularémie se v některých případech projevuje těžkým zápalem plic. Mnohem častější příčinou kašle a dechových obtíží je však alergie na srst či peří zvířat.
»» Bolesti břicha, průjem, zvracení:
často jsou způsobeny salmonelózou, Campylobakteriózou. Nejčastější zdroj salmonel představují vejce z domácího chovu. K nákaze Campylobacter dochází po požití nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa, především grilovaného.
Děti se mohou nakazit také mazlením s koťaty a štěňaty, které vylučují bakterie ve stolici. Chronické bolesti bříška u dětí vyvolává nákaza škrkavkami psími nebo kočičími, takzvaná toxokaróza.
Jak probíhá léčba?
Na základě již zmíněných příznaků, pozitivní epidemiologické anamnézy (údaj o chovu domácího zvířete) a různých základních i speciálních laboratorních vyšetření (vyšetření krve, moči, stolice, sekretu z dýchacích cest) lze stanovit diagnóza onemocnění.
Po stanovení správné diagnózy je možné onemocnění správně léčit. V léčbě se používají antibiotika, antiparazitární léčba, v některých případech virostatická léčba. Kromě této kauzální léčby je nutná i symptomatická a podpůrná terapie.
Při onemocněních, které postihují ledviny, je někdy nutné přistoupit k hemodialýze (např. Hantaviróza přenosná z hlodavců).
Některá onemocnění mohou mít i smrtelný průběh. Příkladem je již zmiňovaný listériový zánět mozkových blan. Nebezpečný je především pro novorozence, seniory nebo osoby s výrazně oslabeným imunitním systémem.
Existuje prevence?
Riziko nákazy některou ze zoonóz se minimalizuje zodpovědným přístupem k péči o domácí zvířátko. Očkování a pravidelné návštěvy veterináře by měly být samozřejmostí a stejně byste měli veterináře vyhledat v případech, když na svém domácím miláčkovi objevíte podezřelé příznaky.
Důležité v prevenci je hygienické zacházení se zvířaty, pravidelné odčervování psů a koček, zvýšená hygiena rukou po manipulaci s trusem zvířat.
Pokud se objeví výše uvedené příznaky onemocnění u lidí, je třeba navštívit lékaře i odborníka – infektologa. Při jeho návštěvě je třeba zmínit údaj o přítomnosti zvířete v domácnosti. Pro stanovení diagnózy to může být velmi podstatná informace.
Několik obecných rad
- Vyhýbejte se kontaktu s toulavými a cizími zvířaty a pravidelně na to upozorňujte i své děti.
- Myjte si ruce, na silnicích používejte speciální dezinfekční přípravky.
- Nechoďte do bytu v botách a jednou do měsíce dezinfikujte místo, kde odkládáte obuv.
- Zeptejte se veterináře nebo lékárníka na volně prodejné přípravky proti plísním a parazitům.
- Pečujte o hygienu vašeho domácího miláčka, po procházce mu důkladně očistěte tlapky. Vyhýbejte se kontejnerům a místům, kde se pohybují toulavá zvířata.
- Nezapomínejte na pravidelné návštěvy veterináře.
Nejčastější rizikové skupiny pro zoonózy
Děti
Nemoci přenosné ze zvířete na člověka se nejčastěji objevují u dětí, výjimkou nejsou ani kojenci. Děti bývají velmi spontánně a lásku k chlupatému kamarádovi projevují nejednou i polibkem či objetím. Právě tyto roztomilé momenty mohou být příčinou infekce.
Těhotné ženy
Pro těhotnou ženu a pro dítě, které čeká, je kontakt s nakaženým zvířetem velkým nebezpečím. Proto se během tohoto období raději doporučuje omezit kontakt se zvířaty.
Lidé s oslabenou imunitou
Dlouhodobě narušena přirozená obranyschopnost usnadňuje přenos infekce.
Výpis častých zoonóz
Vzteklina
je nejnebezpečnější choroba přenosná ze zvířat na člověka a proto je i očkování zvířat proti ní povinné ze zákona. Způsobuje ji virus čeledi Rhabdoviridae. Díky tomu, že byl realizován plán očkování i volně žijící zvěře v mnoha státech se podařilo toto onemocnění u nás vyhubit.
Vzteklina je vysoce nakažlivá, přenáší se slinami nakaženého zvířete. Nemoc je smrtelná, napadá centrální nervový systém. Příznaky jsou bolesti hlavy, úzkost, halucinace, agrese, slinění, strach z vody. Podle nových informací SVS ČR bude povinností majitelů přeočkovávat své miláčky proti vzteklině podle doby účinnosti použité vakcíny a nikoliv každoročně, jak tomu bylo doposud. Účinnost vakcín se pohybuje od 1 – 3 let.
Sponzorováno
Prevence vztekliny
Při cestování do země, kde se vzteklina vyskytuje je dobré zvážit očkování. Samozřejmostí je očkování domácí mazlíčky.
Toxoplazmóza
Toxoplazmóza je způsobena Toxoplasma gondii, mikroskopickým parazitem žijícím v střevě. Tato nemoc se často spojuje s kočkami a bojí se jí hlavně těhotné ženy. Kočka se infikuje konzumací nakaženého syrového masa a paraziti se mohou vylučovat trusem, což se děje asi u 1% koček. Pravděpodobněji než od kočky se můžete nakazit manipulací se syrovým masem, či z neumyté zeleniny.
Doma chované kočky, krmené vařeným masem minimalizují riziko nákazy. Psi nejsou přímým zdrojem infekce pro člověka, neboť nevylučují oocysty trusem. Příznaky jsou nechutenství, apatie, zvýšená teplota, zvracení, průjem, dušnost, křeče, poruchy pohybu, hubnutí.
Prevence Toxoplazmózy
Nekrmit kočky syrovým masem. Pískoviště pro děti chránit krytem, používat rukavice při práci v zahradě. Důkladně mýt zeleninu před konzumací. Vhodné je vyšetřování trusu koček chovaných v bytě 2 krát ročně, volně žijící alespoň 4 krát ročně. Těhotné ženy nemanipulují s trusem koček a důkladné mytí rukou je samozřejmostí. Toxoplazmóza se léčí antibiotiky.
Dermatofytóza
Je to plísňové onemocnění kůže, chlupů a drápů (Microsporum canis, Trichophyton …). Plísně se zdržují v srsti zvířat a onemocnění se projeví hlavně u mladých a oslabených jedinců. Příznaky jsou vypadávání srsti, tvoří se 2-3 cm kulaté ložiska, kůže je svědivá, zanícená a šupinatá. Lysiny se tvoří hlavně na hlavě, krku a končetinách. Predispozici mají i perské kočky. Léčba je lokálními antimykotiky, při těžších případech léčebné lázně s nasazením celkových léků. Důležitá je dezinfekce domácnosti chlorovými přípravky, výměna pelíšku.
Influenza ptáků (ptačí chřipka)
Je virové onemocnění ptáků (virus H5N1), které postihuje volně žijící ptáky i drůbež. Člověk se může nakazit úzkým kontaktem s drůbeží (ptáky), jejich trusem, močí, peřím i jejich mrtvými těly. Příznaky ptačí chřipky jsou apatie, načechrané peří, nechutenství, snížená snáška vajec, výtok z nosu, kýchání, nekrotické změny na lalocích a hřebenech, otok hlavy a končetin. Nakažené ptáci umírají během dvou dnů. Virus usmrtí teplota nad 70 °C.
Helmintózy
Jsou to nemoci způsobené vnitřními parazity, které pronikají do trávicího traktu a někdy i do vnitřních orgánů. Způsobují je různé druhy červů (škrkavky, tasemnice ..). Člověk se obvykle nakazí špinavýma rukama, kde se jejich vajíčka často zachytí a spolu s potravou se dostanou do trávicího traktu. Příznaky jsou nespecifické a projeví se většinou při masivnější nákaze.
Často se vyskytují bolesti břicha, průjem, zácpa, bolesti hlavy, křeče, kožní léze, hubnutí, anémie. Mezi nejčastější parazity patří škrkavka psů a koček (larvální toxokaróza) a netřeba podceňovat ani tasemnici psí. Právě pro její nebezpečnost je dokonce povinné ošetření proti tasemnici i při vycestování do zahraničí. Larvy tohoto parazita se usazují v játrech, plicích a mozku, kde vytvářejí cysty.
Prevence
Hygienické zacházení se zvířaty, vyhýbat se konzumaci syrového masa, pravidelné odčervování psů a koček každé 3 měsíce. Je třeba se poradit s veterinářem, protože ne všechny přípravky na odčervení účinkují i na tasemnice. Hlavně pokud cestujete s pejskem do zahraničí, je vhodné použít širokospektrální přípravek. V mnoha zemích je přenášeno toto onemocnění komáry a váš pejsek se může snadno nakazit. Ideální je dát ho otestovat po návratu z dovolené na srdeční červivost a znovu ho ošetřit. Od svého pejska se můžete totiž nakazit i vy sami. Léčba helmintóz spočívá v podávání antiparazitik.
Chlamydióza
Patří mezi poměrně časté bakteriální onemocnění hlavně u koček. Vyvolává ho Chlamydophila felis. Mezi kočkami se přenášejí blízkým kontaktem, či kontaminovanými předměty. Nejvíce jsou postižena malá koťata, u kterých způsobuje zánět plic, či zánět spojivek. Příznaky mohou být kýchání, výtok z nosu, horečka, nechutenství. Toto onemocnění se často komplikuje dalšími infekcemi. Léčba spočívá v podávání cílených antibiotik a podpora imunitního systému. Člověk se může nakazit přímým kontaktem či vdechnutím infikovaného aerosolu.
Prevence:
Okamžitá léčba nemocného zvířete, jeho izolace od ostatních zvířat do karantény, dezinfekce rukou po manipulaci s nemocným zvířetem.
Salmonelóza
Salmonelóza je bakteriální onemocnění způsobené Salmonella sp., které se projevuje průjmem, horečkou, bolestmi břicha. Nejčastěji se člověk infikuje konzumací syrového či nedostatečně tepelně upraveného masa či vajec. Vyskytuje se u zvířat krmených syrovým masem, ulovenými ptáky či hlodavci. Od zvířete se nakazíte infikovaným trusem. Jelikož se jedná o bakteriální infekci, léčí se antibiotiky.
Prevence salmonelózy
Konzumovat dostatečně tepelně upravené maso a vejce, zvýšená hygiena rukou po manipulaci s trusem zvířat a před jídlem by měla být samozřejmostí.
Lymská borelióza a klíšťová encefalitida
Lymská borelióza a klíšťová encefalitida – jsou onemocnění přenášené hlavně klíšťaty, které při přisátí vylučuje do krve oběti infikované výměšky. Promořenost klíšťat v ČR je asi 10%. Boreliózu způsobuje spirochéta Borrelia burgdorferi. U zvířat se onemocnění projevuje horečkou, nechutenstvím, otokem kloubů, kulháním.
U lidí je ještě navíc patrné v místě přisátí klíštěte výrazné zarudnutí v průměru 10 cm. S postupujícím onemocněním se přidruží bolest hlavy, ztuhlá šíje, bolesti svalů a kloubů. Při neléčení postihuje srdeční sval a nervový systém. Léčí se antibiotiky.
Klíšťovou encefalitidu způsobuje virus z čeledi Flaviviridae. Onemocnění začíná chřipkovými příznaky a může sama odeznít. Pokud však přejde do druhé fáze, napadá CNS (obrny nervů, poruchy sluchu, paměti, koncentrace, nespavost). Na nemoc neexistují účinné léky, léčí se příznaky.
Prevence encelfalitidy a boreliózy
Prevence je u obou onemocnění stejná. Při pobytu v přírodě zahalení těla oděvem, používání repelentů, kontrola celého těla po návratu domů a okamžité vytažení přisáté klíště. Ošetření zvířat proti klíšťatům přípravky k tomu určenými. Očkování je možné proti borelióze u psů a klíšťové encefalitidě u lidí.
Leptospiróza
U psů leptospirózu způsobují dva typy bakterie Leptospira. Jedna postihuje játra psa au lidí způsobují Weilovu nemoc a druhý typ postihuje ledviny. Oba typy se šíří infikovanou močí. Příznaky jsou náhlá malátnost, horečka, zvracení a žízeň, krvavý průjem, žloutenka, krvácení do sliznic. Při postižení ledvin se ukládá moč v krvi, tvoří se vředy v tlamě, pes špatně dýchá, má bolesti břicha. Po překonání onemocnění dochází k jizvení ledvin.
Prevence Leptospirózy
Používání ochranných rukavic při manipulaci s nemocným zvířetem, dodržování hygienických zásad a především očkování každého psa proti této chorobě.
Nemoc z kočičího škrábnutí
Způsobuje bakterie Bartonella henselae a až 40% koček ve světě je nositelem této bakterie. Po škrábnutí či pokousání kočkou se objevují v okolí rány červené až hnisavé vyrážky. Postupem onemocnění se zduří lymfatické uzliny, nastupuje malátnost, bolesti hlavy, zvýšená teplota, nechutenství. Léčba je antibiotická, bez níž by onemocnění trvalo podstatně déle a vytrápilo by imunitní systém člověka.
Sponzorováno
Podívejte se i na další nemoci přenosné ze zvířat na člověka.
Sponzorováno
Autor článku
Líbil se vám náš článek? Sdílejte ho, uděláte nám radost
Štítky: Exotické a tropické nemoci
Přečtěte si také naše další články